Česko porušuje sociální chartu, potvrdil evropský výbor. ‚Pracujeme na nápravě,‘ zní z resortů
Česko porušuje právo na bydlení, což má dopad na zranitelné skupiny osob, zejména romskou menšinu. Takový je závěr Evropského výboru pro sociální práva, který funguje při Radě Evropy. Vyhověl tak stížnosti organizací pracujících s bezdomovci z roku 2020. Rozhodnutím se zabývá vládní zmocněnec pro Evropský soud pro lidská práva, závěry ale respektuje. „Nyní je třeba situaci napravit,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéta Poslušná.
Rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva, které je dostupné online, konstatuje, že Česko porušuje článek 16 Evropské sociální charty, který se týká „sociální, právní a hospodářské ochrany s cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny, která je základní jednotkou společnosti“.
20:33
Sociolog: Kdyby nová dávka na bydlení byla jídlo, byla by nedosolená a neohřátá. Má zásadní chyby
Číst článek
Výbor upozorňuje na povinnost signatářů zajistit pro zranitelné skupiny lidí přiměřené podmínky pro bydlení, k čemuž podle něj v Česku nedochází. Kritizuje zejména českou legislativu a nabídku sociálního bydlení. Obojí je podle výboru nedostatečné.
„Česká republika nepřijala opatření k zajištění dostatečné nabídky sociálního bydlení, neposkytuje dostatečné záruky před nuceným vystěhováním nízkopříjmových osob z ubytoven a v sociálně vyloučených lokalitách, což má výrazný dopad především na romské rodiny,“ přibližuje Rada Evropy své rozhodnutí s tím, že Česko proto porušuje i samotnou preambuli charty, která zakazuje diskriminaci.
Výbor konkrétně poukazuje na praxi majitelů ubytoven, kteří záměrně uzavírají s nízkopříjmovými, často romskými domácnostmi krátkodobé smlouvy o ubytování, čímž výrazně snižují jejich ochranu před případným vystěhováním. „Takoví lidé pak zpravidla nemají ani zajištěno náhradní ubytování a dostávají se tak do bytové nouze,“ podotýká Jan Milota z Platformy pro sociální bydlení, která se na stížnosti FEANTSA podílela.
„Výbor ke svému závěru došel v řádném a spravedlivém řízení, kde Česká republika předložila všechny relevantní informace a argumenty. Nyní je třeba zjištěnou situaci napravit.“
Markéta Poslušná (mluvčí resortu spravedlnosti)
Rozhodnutí výboru podle něj ale Česko nezavazuje k žádným konkrétním krokům. Pouze jde o velmi důrazné upozornění, že aktuální bytovou krizi neřeší stát efektivně a s ohledem na potřeby ohrožených domácností.
„Neznamená to, že by Česko muselo nutně hned přijmout nějaká legislativní nebo jiná opatření. Ale myslím si, že to rozhodnutí může sehrát svou roli při projednávání zákona o podpoře bydlení, protože si poslanci mohou uvědomit, že už to není jen téma sledované na úrovni České republiky, ale že se na to dívá i Rada Evropy. A že ta zjištěná pochybení jsou už formalizována v konkrétním rozhodnutí,“ uvádí Milota s tím, že ale zejména poslední vláda s přípravou klíčové legislativy významně pokročila.
Výbor také kritizuje, že Česko nedostatečně garantuje ve vyloučených lokalitách nízkopříjmovým rodinám přístup k dávkám na bydlení. Naopak výbor neshledal porušení v případě stížnosti na takzvané bezdoplatkové zóny – tedy praxi, kdy ve vybraných vyloučených lokalitách nebylo vůbec možné o sociální dávky žádat. Tyto zóny totiž v roce 2021 zrušil Ústavní soud.
Článek pokračuje pod rozhodnutím
‚Je třeba situaci napravit‘
Vláda už o stanovisku výboru ví a seznamuje se s ním i český zmocněnec před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Ten podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéty Poslušné se závěry rozhodnutí souhlasí, protože k nim výbor došel „v řádném a spravedlivém řízení“.
25:53
Nedostatek cenově dostupného bydlení: musí se stavět více, výstavba samotná však problém nevyřeší
Číst článek
„Nyní je třeba zjištěnou situaci napravit. Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP v současnosti zahajuje jednání s relevantními státními orgány – zejména ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem pro místní rozvoj, Úřadem vlády, zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny a odbornou společností za účelem vymezení opatření, která bychom měli přijmout k nápravě zjištěných porušení Evropské sociální charty,“ vysvětluje další postup.
A upozorňuje, že Česko už – nezávisle na rozhodnutí výboru – řadu opatření na řešení problému bytové nouze připravuje. Ukazuje zejména na zmíněný zákon o podpoře bydlení z resortu místního rozvoje, který se nachází před druhým čtením ve Sněmovně.
„Zákon cílí jak na prevenci ztráty bydlení, tak na pomoc, pokud už dotyčný o bydlení přišel. Hlavními nástroji je síť kontaktních míst pro bydlení, podporované obecní bydlení, zapojení soukromých majitelů bytů prostřednictvím ‚bydlení s garancí‘ a také se zřízení asistence v bydlení, tedy jakési podpory nájemníků, aby si bydlení udrželi,“ vysvětlila zákon pro iROZHLAS.cz Karolína Nová, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.
Exekuce, dluhy či nízké vzdělání. Vyloučené lokality se daří podporovat jen omezeně, uvedli kontroloři
Číst článek
Pomoci by měl i vládou schválený návrh zákona o státní dávce sociální pomoci, který zase připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. „Jeho podstatou je vytvoření zcela nové podpory ve formě jediné ‚superdávky‘, která si klade za cíl řešit situaci klientů komplexně a motivovat je k řešení jejich nepříznivé situace, aby se mohli zcela vymanit ze závislosti na dávkovém systému. Cílem je tedy pomoci primárně zranitelným a nejvíce potřebným skupinám lidí,“ popisuje mluvčí resortu Jakub Augusta, jak se ministerstvo práce a sociálních věcí na řešení situace podílí.
S čím ale podle něj resort nesouhlasí, je výtka, že dosud byla podpora v Česku vyplácena diskriminačně. „Podpora bydlení je poskytována prostřednictvím systému státní sociální podpory a systému pomoci v hmotné nouzi. Tuto pomoc dostávají všechny osoby bez rozdílu, tedy nezávisle na jejich pohlaví, barvě pleti, etnické příslušnosti a podobně. V rámci řízení se posuzuje výhradně splnění podmínek nároku na konkrétní dávku, které jsou jasně stanoveny zákonem,“ upozorňuje.
