Projednávaný návrh zákona se na hony vzdálil tomu, co bylo obsahem lex Babiš II, vysvětluje soudce Uhlíř
„Dospěli jsme k názoru, že původně projednávaný návrh zákona, kterým měla být upravena vnitřní struktura Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, se týkal něčeho jiného, než pak bylo obsahem tzv. lex Babiš II,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu končící ústavní soudce David Uhlíř.
Ústavní soud dnes (v úterý) vyhlásil rozhodnutí o tzv. lex Babiš II, tedy o zpřísněném zákonu o střetu zájmů. Návrh na zrušení podalo 70 poslanců ANO. Termín vyhlášení nálezu je zároveň posledním dnem vašeho funkčního období. Souvisí to s tím, že jste v tomto případě soudce zpravodaj?
Prostě se to tak sešlo. Věc jsem začal zpracovávat už před mnoha měsíci a Ústavnímu soudu zkrátka několik měsíců trvalo, než dospěl k rozhodnutí.
Většina kvalifikovaných soudců byla přesvědčena, že proces byl do té míry vadný, že musíme konstatovat, že zákon nebyl přijat ústavně souladným způsobem, vysvětluje soudce David Uhlíř
Hnutí ANO má výhrady jak k obsahu zákona, tak k proceduře jeho přijetí. Proč jste těsnou většinou devíti soudců, což je minimum pro zrušení zákona, rozhodli, že jde o tzv. divokého jezdce, jinými slovy neústavní přílepek?
Poslanci mají právo podávat pozměňovací návrhy k projednávaným zákonům. Pozměňovací návrhy mohou být různě blízké projednávanému zákonu nebo mohou být poměrně vzdálené. Když tedy poslanec navrhne prodloužení promlčecí lhůty ze tří na pět let, je to klasický pozměňovací návrh.
Pak jsou ale pozměňovací návrhy, které se velmi vzdalují od původního návrhu. Představte si situaci, že by vláda podala vládní návrh zákona o dostihovém sportu a poslanec by navrhl změnu, ve které by navrhl doplnění předpisu o hygienické předpisy pro výrobu koňského salámu. Bude se to sice všechno dotýkat podobné matérie, ale bude to velmi vzdálené od původního obsahu a účelu zákona.
A to byl tento případ, kdy jsme dospěli k názoru, že původně projednávaný návrh zákona, kterým měla být upravena vnitřní struktura Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, se týkal něčeho jiného, než pak bylo obsahem tzv. lex Babiš II.
S nálezem, který jste připravil, ovšem nesouhlasili vaši kolegové. Sepsali odlišné stanovisko k výroku i k odůvodnění. Proč jste je nezískal na svoji stranu?
V zásadě proto, protože tito soudci se chtěli věnovat také obsahu předpisu. Chtěli zkoumat ústavnost obsahu. Většina kvalifikovaných soudců se ale domnívala, že proces byl do té míry vadný, že musíme skončit již v prvním kroku, tedy že konstatujeme, že nebyl přijat zákon ústavně souladným způsobem.
Rozhodnutí Ústavního soudu o lex Babiš II bude mít dopad na fungování celé Sněmovny, míní Michálek
Číst článek
Jak dlouhá a složitá to byla debata?
Desítky hodin bych řekl.
Pomohlo veřejné projednávání objasnit okolnosti procesu přijetí zákona lex Babiš II i celkové parlamentní praxe pozměňovacích návrhů, jak si Ústavní soud sliboval?
Myslím si, že ano. Ústavní soud málokdy koná ústní jednání, málokdy vyslýchá svědky. Zatím vždycky, když jsme to dělali, to přineslo nové informace a nový pohled na věc.
Znamená to, že Ústavní soud tímto nálezem nově vymezuje užívání tzv. přílepku v Poslanecké sněmovně?
Neřekl bych, že nově vymezujeme. Je to již dávný nález Ústavního soudu, kdy zpravodajkou byla doktorka Wagnerová, který definoval to, co je neústavní přílepek. My jsme se tohoto nálezu drželi, neodchýlili jsme od něj se. Možná jsme nějakým způsobem dopracovali argumentaci, ale podstaty nálezu jsme se drželi.
Šest přehlasovaných ústavních soudců se domnívá, že dnešní nález k lex Babiš II působí „nepřesvědčivě a nesoudržně. V řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. Rozkolísává judikaturu a činí ji do budoucna jen těžko srozumitelnou“. To je docela silná kritika. Co vy na to?
Je to silná kritika. A je to svaté právo disentujících soudců vyjádřit svůj nesouhlas. Rozkolísaná judikatura ale rozhodně nehrozí. Myslím si, že pokud by se poslanci dostatečně přísně drželi jednacího řádu, který sami přijali, tak by takovéto problémy nevznikaly.
5:47
Ústavní soud zrušil podstatné části lex Babiš II. Michálkovu úpravu označil za neústavní přílepek
Číst článek
Ještě jedna citace. „Vymezení přílepku i označení pozměňovacího návrhu za přílepek je politikum využívané v politickém boji jako jeden z formálních argumentů, proč by neměl být pozměňovací návrh přijat. Ústavní soud by neměl do takových politických sporů vstupovat ani obecně hodnotit politickou taktiku jednotlivých aktérů, nýbrž chránit pouze ústavnost.“ To stojí v onom odlišném stanovisku. S tím nesouhlasíte?
Já si naopak myslím, že my velmi chráníme ústavnost. Tímto rozhodnutím chráníme práva menšiny, práva opozice, a to nejenom současné, jakékoli jiné opozice.
Šestice soudců ve svém disentním stanovisku upozornila, že zrušená ustanovení měla za cíl posílit ochranu svobodné soutěže politických sil před kumulací politické, ekonomické a mediální moci. To je pro vás slabší argument?
V Poslanecké sněmovně stále ještě leží neprojednaný tzv. tisk 110, který obsahuje úplné znění lex Babiš II. Je tedy na poslancích, aby to projednali v řádném legislativním procesu, a ne způsobem, který považuji za pokoutní.
Mají politici v Česku vlastnit média a pobírat dotace? Ptám se vás na váš osobní názor.
Můj osobní názor je ten, že samozřejmě ne. A to z toho důvodu, že média jsou význačná politická síla. Jako není možné, aby soudce byl současně poslanec, protože by docházelo k průniku moci soudní a moci zákonodárné, tak není vhodné, aby politik byl současně vlastníkem médií, které tvoří další pilíř dělby moci.
Proč Ústavní soud nezůstal zdrženlivý jako v předchozích případech? V čem je problematické odměňování advokátů ex offo? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu v audiu na začátku článku.
