Rok sokolské architektury chce upozornit na zajímavé stavby českých sokolů
Rok 2015 je rokem sokolské architektury. Česká obec sokolská tak připomíná, že téměř v každém městě nebo větší obci stojí budovy, kam se sice chodí sportovat nebo za zábavou, ale lidé je nevnímají jako zajímavé stavby.
Zajímavou minulost má i Tyršův dům v Praze, sídlo České obce sokolské.
„Historicky tato kašna sloužila tomu, že majitel paláce byl povinen zásobovat vodou i veřejnost. Tady byl otvor ze zdi a lidi si mohli nabírat vodu zvenku,“ popisuje trochu zapomenutou část historie dnešního areálu Tyršova domu v Praze Zdeněk Bartůněk.
Letošní rok je i rokem sokolské architektury. O historii Tyršova domu, sídlu České obce sokolské, natáčela Eva Rajlichová
Poprvé sem přišel před více než padesáti lety. Příležitostně tu provází návštěvníky.
Česká obec sokolská koupila značně poničený Michnův palác v roce 1921. Do objektu musela hodně investovat – jednotlivé budovy totiž předtím dlouhá léta užívali vojáci.
„Tady byly 3 až 4 centimetry nánosu sazí a 11 vápenných přemaleb. Některá místa, jako například rytířský sál, měla úplně propadlé stropy,“ říká Bartůněk.
Rok sokolské architektury chce upozornit právě na ty nejzajímavější stavby, které patří České obci sokolské.
„První sokolovny byly stavěny v novorenesančním stylu, zatímco ty poslední ve funkcionalistickém. Mezitím se styly vyvíjely. Jsou historicky cenné a vypovídají o naší české kultuře,“ říká Kateřina Wágnerová ze vzdělávacího odboru.
V Tyršově domě na pražské Kampě je i bazén, stejně jako velkou tělocvičnu s obloukovými okny ho navrhoval architekt František Krásný. Vodu do něj čerpají z vlastní studny. „Voda má 16 stupňů Celsia celý rok a pramen je velice silný,“ doplňuje Zdeněk Bartůněk.
V posledních letech druhé světové války objekt Tyršova domu využívala německá armáda jako lazaret, po únorovém převratu v roce 1948 tu sídlil Institut tělesné výchovy a sportu. Sokolové se sem vrátili v roce 1990.
