Ruská neschopnost reagovat na HIMARS ukazuje na jejich technologickou zaostalost, míní expert
Jihoukrajinské město Mykolajiv zažilo pravděpodobně nejhorší bombardování od začátku války. Ruská raketa zabila i jednoho z nejbohatších ukrajinských podnikatelů Oleksije Vadaturského. „Je možné, že byl cílem. Na druhou stranu je známo mnoho případů, kdy ruské rakety minuly cíl. Je naprosto možné, že technologická nedokonalost ruských raket způsobí, že minou,“ uvádí plukovník generálního štábu Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.
Podle něj může být bombardování přípravou na ofenzivu ve snaze odříznout Ukrajinu od přístupu k moři. Naopak snahu dobýt zpět město Cherson, které se nachází asi 60 kilometrů od Mykolajevu, ohlásila Ukrajina.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je plukovník generálního štábu Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně
„Daří se jim narušovat operační plán ruských sil. Především zásluhou systému HIMARS, který dokáže přesně likvidovat důležité taktické cíle. Ruské plány dostávají značné trhliny a není možné postupovat tak, jak si ruská armáda představovala,“ konstatuje vojenský expert.
Raketomety HIMARS prý významně mění charakter konfliktu. Jejich koncepce spočívá ve vypálení raket na cíl a co nejrychlejší opuštění palebného postavení, aby nebyl lokalizován a zničen protivníkem. „Je s podivem, že ruská strana toto nedokáže realizovat,“ podotýká Petráš.
Ukrajinská armáda prý používá jednoduchou taktiku, kdy vystřelí klamnou raketu, na kterou ruská strana reaguje. Následně lokalizují místo, odkud byla vystřelena protiraketa včetně velitelského stanoviště, a zlikvidují ho.
„Proč ruská armáda nedokáže efektivně likvidovat střely vyslané tímto systémem, na to nedokážu odpovědět. Ale odpovídá to celkové technologické zaostalosti, kterou prezentují na ukrajinském bojišti,“ dodává.
Opotřebovávací válka
Přestože jsou nyní Ukrajinci schopni likvidovat důležité cíle a mají určitou převahu na straně kvality, tak dělostřelectvo jako takové je pouze podpůrným prostředkem a nelze jen s ním dosáhnout vítězství ve válce nebo získání převahy pro osvobození území.
„Ukrajina by potřebovala vybavení pro jednotky, aby byly schopné manévru a palby v průběhu něj. Mám obavu, že takový potenciál se Ukrajině nedostane a nelze očekávat, že by se vypořádala s ruskými okupanty a dokázala systematicky osvobozovat území,“ uvádí Petráš s tím, že problémy má i ruská strana.
Očekává proto spíše opotřebovávací válku, kdy se protivníci budou hlavně ostřelovat. I přes ničení frontových skladů prý Rusko stále má velké zásoby munice, ale její technologická úroveň zřejmě nebude vysoká. A pokud bude Kreml trvat na původně deklarovaných cílech, bude muset mobilizovat průmysl pro válečnou výrobu.
Problémem je ale podle Petráše i nedostatečný počet vojáků, a přestože jsou ruské ztráty nižší, než Ukrajinci tvrdí, tak značně oslabují bojeschopnost invazní armády. Režim se je snaží nejrůznějšími způsoby nahradit, a to i s využitím žoldnéřů, zároveň prý ale nelze očekávat vyhlášení všeobecné mobilizace nebo jen některých ročníků.
„Především pak v případě personálu ruské národnosti. To by oslabilo pozici prezidenta Vladimira Putina a veřejné mínění by to nevnímalo příznivě,“ uzavírá.
Jaká je role Běloruska v rusko-ukrajinské válce? A čeho může Rusko na Ukrajině dosáhnout? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
