Obvody pro volby do Senátu se měnit nebudou. Horní komora to prosadila do novely zákona
Hranice senátních volebních obvodů se už zřejmě nebudou měnit kvůli rozdílům v počtu jejich obyvatel. Senát ve středu tuto změnu prosadil do novely volebního zákona, kterou nyní dostane k opětovnému posouzení Poslanecká sněmovna. Na rozdíl od běžných norem ale dolní komora nemůže Senát přehlasovat.
Horní komora také v doprovodném usnesení vyzvala vládu, aby předložila novou úpravu, která by přinesla větší územní stálost senátních obvodů.
Část senátorů se ohradila proti jednání Hradu. 'Měly by se prošetřit jeho vazby na Rusko a Čínu,' říká Láska
Číst článek
Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) to přislíbil. Naznačil ale, že přijatá senátní verze zcela neodvrátila možnost, že bude u soudu napadena platnost podzimních senátních voleb v některých obvodech.
„Úplně to neznamená, že by se eliminovalo riziko, že by nebylo možné se dovolat rovnosti volebního práva s odvoláním na ústavu," uvedl Metnar.
Vláda navrhovala novelou upravit hranice 17 z 81 senátních volebních obvodů kvůli tomu, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet obyvatel.
Změny ale podle kritiků berou v úvahu pouze demografické hledisko, nikoli spádovost území obvodů. Navíc se kvůli těmto změnám stává, že někteří voliči mohou volit senátora nikoli jednou za šest let, ale v kratším či delším časovém období.
„Někteří občané jdou volit po dvou letech znovu, protože se jejich obec přesunula do jiného volebního obvodu, a někteří jdou volit třeba až po deseti letech. To znamená, mluvíme-li o rovnosti volebního práva, tak ta není dána jenom tím, že jsou zhruba stejně velké volební obvody z hlediska počtu obyvatel, ale také tím jak často mají možnost občané volit,“ vysvětlil Radiožurnálu senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), proč by se hranice neměli měnit.
