Senát ve středu neschválil Pavla Simona jako ústavního soudce, jak mu to navrhl prezident Petr Pavel. Získal 23 hlasů, což opravdu není mnoho. Vím, že volba byla tajná, prozradil byste však, jak jste hlasoval?
Nijak jsem se netajil tím, že po zvážení všech pro a proti jsem nakonec hlasoval pro pana doktora Simona, neboť je velmi erudovaným a zkušeným soudcem, právu rozumí. Jeho odpovědi byly srozumitelné a podle mého názoru z právního hlediska správné. Hlasoval jsem pro něj, byť jsem si samozřejmě vědom toho, že jeho kauzy, dá-li se to tak v uvozovkách nazvat, byly určitým zatížením. Mám na mysli obchodní podíl ve společnosti, která cvičí jógu, či některé další záležitosti. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Chtěl jsem se rozhodovat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. I přesto, že jsem tušil, že pan Simon rozhodující podporu nedostane, jsem mu svůj hlas dal, popisuje Zdeněk Hraba

Je pro vás osobně rozhodnutí Senátu překvapením, případně zklamáním?
Musím přiznat, že poté, jak probíhaly debaty na ústavně-právním výboru a dalších orgánech Senátu, to pro mě překvapivé nebylo. Na druhou stranu jsem se chtěl rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. I přesto, že jsem tušil, že pan Simon rozhodující podporu nedostane, jsem mu svůj hlas dal.

Co podle vás znamená rozhodnutí Senátu pro prezidenta Petra Pavla? Poprvé neuspěl se svým nominantem…
Myslím, že to nic fatálního neznamená. Vezmeme-li to statisticky, podobné věci se stávaly všem předchozím třem prezidentům. Žádný fatální závěr bych z toho tudíž nedělal. Názor pana prezidenta a většiny senátorů se jednoduše nesešel.

Pavla Simona podle místopředsedy ústavně-právního výboru Michaela Canova (SLK) diskvalifikují jeho mimosoudcovské aktivity. Jako příklad uvedl úmyslně klamavé použití zkráceného titulu Dr. S daným zjištěním mimochodem přišel kolega Tomáš Pancíř ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Vzápětí Pavel Simon daný titul z webových stránek stáhl. Nebylo to přiznání chyby?
Přiznání určité chyby to asi bylo. Myslím, že v kontextu rozhodování o tom, kdo má nebo nemá být soudcem Ústavního soudu, se však jedná spíše o klukovinu. Ne že bych to chtěl bagatelizovat, stávat by se to určitě nemělo, ale nemyslím si, že by to mělo být rozhodujícím kritériem pro posuzování vhodnosti.

Mají být na činitele Ústavního soudu uplatňována přísnější kritéria než u jiných soudců?
Myslím, že ano. Skutečně by mělo jít o právnickou elitu státu. Neřekl bych, že musí nutně jít o soudce, určitě bych uvítal, kdyby tam například byli také akademici z právního prostředí, advokáti či notáři. Ústavní soud by měl být pestrý. Rozhodně souhlasím s tím, že na soudce Ústavního soudu by se měly klást vysoké nároky, pokud jde o právní fundovanost.

Vrátíme-li se ke zmíněné pestrosti, kdo podle vás momentálně v sestavě Ústavního soudu chybí?
Dlouhodobě říkám, že by tam měl být někdo, kdo je spíše konzervativnější a má na právo určitý právně-pozitivistický pohled. To znamená s důrazem na to, že co je psáno, to je dáno. Osobností, které jsou schopny vykládat právní normy přirozeno-právně, tedy tím druhým přístupem, je tam poměrně hodně a myslím, že druhý pohled by tam také určitě měl být.

V případě určitého razantního odlišení mezi spravedlností a psaným právem je samozřejmě třeba zasáhnout. Úkolem Ústavního soudu je podle mého názoru právě poznat, kde se daná hranice nachází. Myslím, že ten, kdo by měl spíše upozorňovat na psané právo, právní jistotu, by tam měl být.

Co neschválení kandidáta znamená pro Ústavní soud? A měli by se nominanti na ústavní soudce pečlivěji posuzovat? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem v úvodu článku.

Vladimír Kroc, ula Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít