Situace na Šluknovsku je důsledkem 16 let neřešeného sociálního vylučování
Podle hostů poledních Ozvěn dne Markuse Papeho z iniciativy ‚Nenávist není řešení‘ a sociologa Ivana Gabala by problém sociálního vylučování měla řešit vláda, než přeroste v násilné konflikty. Koncepčními řešeními by mělo být zavedení účinných programů na začlenění, podpora trhu práce a trhu s nemovitostmi a v neposlení řadě podpora školství a vzdělávání.
„Zřejmě to je nový zjev v dějinách České republiky, který je ovšem znám ze začátku 20. století z 30. let, kdy se davy snaží vytlačit skupinu spoluobčanů z místa a jsou nakažení morem rasismu nebo nacionalismu, ale jsou také krmeni dezinformační kampaní místní kriminálky o údajné šílené kriminalitě určité skupiny občanů,“ hodnotí vzplanutí nacionalistických vášní na severu České republiky Markus Pape z iniciativy ‚Nenávist není řešení‘.
Podle Markuse Papeho nemůže vzniklou situaci řešit policie nebo lokální politici, musí to dělat politické špičky státu: prezident, premiér a vláda. Situaci do určité míry přiživují média a vytváří tak umělou poptávku po obětním beránku. „Obáváme se, že dojde k velice surovému násilí ve formě žhářských útoků nebo pokusů o vraždu,“ říká Markus Pape.
O příčinách vyhrocené situace na Šluknovsku hovořili s Veronikou Sedláčkovou Markus Pape z iniciativy 'Nenávist není řešení' a sociolog Ivan Gabal
Markus Pape oceňuje, že policie situaci nepodceňuje, ale ta nebude na místě věčně. Řešením by podle něj bylo zavedení účinných programů na začleňování sociálně vyloučených, a to na obou stranách., neboť jednou z příčin je bída v tzv. neromské menšině ve Varnsdorfu. Takový krok je dle Papeho na vládě.
Sociolog Ivan Gabal, jehož agentura zpracovala analýzu tzv. vyloučených lokalit, chápe vyhrocení situace na Šluknovsku jako logický důsledek prohlubování rozdílu a distance mezi romskou a většinovou populací, které nutně vede k sociálnímu vyloučení a vypadnutí romské populace z ekonomické struktury české společnosti.
„Ocitla se z valné části úplně mimo. A když je mimo, když se neúčastní hospodářského života české společnosti, tak vzniká extrémní napětí, zejména na kontaktu mezi romskými vyloučenými lokalitami a jejich okolím, to znamená neromskou populací,“ dodává Ivan Gabal.
Příčinou sociálního vylučování je i trh s byty
Podle Gabala je proces vzniku vyloučených lokalit, který se odehrával zhruba od roku 1995, výsledkem transformace ekonomiky, privatizace bytového fondu a vzniku trhu s bytovým fondem, který změnil hodnotu bytů, ve kterých Romové bydleli.
„To, co vidíme na Šluknovsku, je jasným důsledkem nemovitostních spekulací, které vystěhovávají hodnotné domy, v nichž bydlela romská populace a přestěhovávají je do těchto lokalit. Zisky z toho jdou za některými privátními subjekty a náklady jdou za daňovým poplatníkem, který musí platit policii, musí platit veškerou sociální síť, do které tito lidé padají,“ vysvětluje Gabal.
Při nárůstu velkých ghett je Česká republika podle Gabala na cestě ke konfliktu a ne na trase k soužití. Proto je možné, že se situace podobná té na Šluknovskou může opakovat kdekoli, kde se velká ghetta nacházejí. Ohrožený je tak region ústecký a moravskoslezský.
Ghetta nejsou řešením, situaci zhoršují
To, že se problém dosud neřešil, zasahuje všechny: jak Romy, tak neromské obyvatele. K obrácení trendu propadu lidí do izolace ghett je potřeba podle Gabala tisíc drobností: na bytovém i pracovním trhu a klíčově také v podpoře školství a vzdělání.
„ Je potřeba začít tlačit na vládu, aby situaci začala řešit aktivně a koncepčně,“ domnívá se sociolog Ivan Gabal
Napětí na severu Čech nepolevuje. O víkendu se sešli nacionalisté - v Novém Boru, Rumburku a Varnsdorfu. A v posledním ze jmenovaných měst přerostlo shromáždění v průvod městem. Následné potyčky místních s policí, které vyprovokovali radikálové, skončily čtyřmi desítkami zadržených a šesti zraněnými. Tři z toho jsou policisté.
Násilí trápí šluknovský výběžek zhruba měsíc. Místní si stěžují na skupinky nově přistěhovalých, kteří údajně neznají nic jiného než sociální dávky a mají problémy s kriminalitou.
