Na návrzích k záškoláctví pracovala skupina expertek. Podle nich v Česku chybí včasné řešení. „V čím ranějším stadiu se problém začne řešit, tím je obvykle řešení účinnější,“ uvedly autorky.

Podle nich se stává, že učitelé nějakou dobu záškoláctví přehlížejí a příčiny nezjišťují. Řešení komplikuje roztříštěnost problematiky mezi resorty školství a práce. Školy většinou očekávají, že problém budou řešit sociální pracovníci z ochrany dětí. Ti zas naopak čekají, že záležitost vyřeší škola.

Autorky poukazují na to, že učitelé mají omezené možnosti zjišťovat situaci v rodině, sociální pracovníci zas neznají okolnosti a dění ve škole.

Funkce sociálního pedagoga

Pomoci by tak mohli sociální pracovníci přímo ve školách. Rozhodující pro zřízení pozice by byl výskyt záškoláctví a počty neomluvených hodin.

„Pozice školního sociálního pracovníka či sociálního pedagoga není doposud legislativně ukotvena a zároveň je problematické získat prostředky na její zavedení a následné udržení ve škole,“ uvedl expertní tým. Dodal, že pokud někde ve školách sociální pracovníci či sociální pedagogové jsou, obvykle jejich pozice vznikla za peníze z EU.

Sociální pracovníky mají všechny školy v Německu, někde působí i vícečlenný tým. Zkušenosti ze zahraničí i z českých institucí ukázaly, že se osvědčilo také doučování a doprovázení dětí do škol. Udělování důtek či podmínečné a skutečné vyloučení ze školy autorky nedoporučují, odebírání dětí z rodin považují za nepřípustné.

Podle doporučení z projektu je nutné hledat co nejdřív příčiny záškoláctví. K nim může patřit šikana, nevhodně zvolený obor, neúměrné požadavky učitelů a jejich přístup, nadměrné trestání, nemoc či úmrtí v rodině, vytíženost či rozvod rodičů i jejich pohled na hodnotu vzdělání, vypočítal autorský tým.

Školáci uvedli, že by uvítali, kdyby třídní věnovali dění ve třídě víc pozornosti a zájmu. Stěžovali si na nezáživnost učiva a výkladu, nedostatek partnerského dialogu s učiteli a také na málo respektu od pedagogů. Uvedli i příklady, kdy kantoři podporovali rasistické smýšlení spolužáků či ignorovali informace o šikaně.

Škrtání dávek?

Ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD navrhuje za záškoláctví škrtnout rodinám na půl roku dávky na bydlení. Několikrát zopakovala, že opatření má přimět rodiče, aby posílali potomky do škol a zajistili jim vzdělání a budoucnost.

Už dříve ministryně řekla, že je ochotna debatovat i o jiných opatřeních, když s nimi někdo přijde. Dodala, že zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Zmínila také, že by v příštích letech chtěla v obcích zajistit systémově sociální práci a využít na ni peníze z EU.

Podle šéfa Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka Maláčová „porcuje evropského medvěda, který ještě běhá po Bruselu“. O unijních dotacích pro příští roky se teprve jedná. Odebírání dávek na bydlení odmítají experti na sociální problematiku, organizace na pomoc lidem v tísni i někteří politici. Podle nich by rodiny bez podpory mohly o bydlení přijít, což by školní docházku dětí nezlepšilo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít