Skoro třetina mladých lidí se domnívá, že před rokem 1989 bylo lépe
Narodili se až po roce 1989. Teď se o této době dozvídají v lavicích středních škol. V názorech na socialistické Československo je ovlivňují i rodiče. Jak zjistil nedávný průzkum organizace Člověk v tísni, skoro třetina středoškoláků si myslí, že doba před rokem 1989 byla lepší než ta současná.
Ve třídě pražského Arcibiskupského gymnázia se potkávám se čtyřmi mladými lidmi. Všichni se narodili až po roce 1989. S povídáním začíná osmnáctiletá Monika.
„Nízká nezaměstnanost, v důchodu o vás bylo poměrně důstojně postaráno. Měli jste většinou byt a uspokojené základní potřeby,“ vypočítává Monika výhody života před rokem 1989.
Monika se dle svých slov zajímá o historii a čte o daném období knihy. Sleduje dokumenty v televizi a znalosti získává samozřejmě i z hodin dějepisu ve škole. Jenže to je málo a většina studentů se chce o době před rokem 1989 dozvědět víc.
„Poměrně značné procento z nich si uvědomuje, že nevědí dost a chtějí. Je to znovu výzva pro vzdělávací organizace, ministerstvo školství, jednotlivé školy, toto téma dětem více přiblížit,“ říká Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni.
Učitelka dějepisu Hana Almerová se moderním dějinám věnuje například i v českém jazyce. Dějepis na školách ale podle ní na všechno sám nestačí:
„Hodina dějepisu slouží také k tomu, aby ty mladé lidi motivovala. Aby jim ukazovala některá témata, aby je otvírala. To ovlivňuje nejen škola, ale i jejich rodinné zázemí. Mnozí z nich v reflexích určitě zohledňují zkušenosti své rodiny.“
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl předseda Asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský
Šestnáctiletý Matěj přiznává, že ho dost ovlivňují rodiče. Bližší jsou mu devadesátá léta. I na době před rokem 1989 ale vidí výhody:
„Měla výhodu zaměstnanosti, ale neměla výhodu kupříkladu malého výběru. Po roce 1989 se ta škála zlepšila, ale zároveň ne každý měl práci.“
Dnešní život, alespoň podle průzkumu, vnímají pozitivněji studenti gymnázií ve srovnání se studenty ostatních typů škol.Předsedu Asociace učitelů dějepisu Pavla Martinovského výsledky průzkumu příliš nepřekvapily:
„Je v tom opravdu vidět určitý vliv rodiny, která na minulou dobu vzpomíná s určitou nostalgií. Na špatné se zapomnělo, vzpomíná se jen na to dobré. Je těžké pak dětem ve škole vysvětlit, že to bylo trochu jinak.“
Socioložka Jiřina Šiklová poukazuje na to, že mladí lidé jsou zahlcování záplavou negativních zpráv, jak z médií, tak i od dospělých vůbec.
"Prakticky nikdy nikde nenajdeme pozitivní hodnocení současnosti. Budeme-li neustále dětem sdělovat jen to negativní, budou mít pocit, že žijí opravdu v tom nejhorším státě, který kdy existoval," tvrdí Šiklová.
