„Ocitla jsem se doma po dost šokující události a byla jsem tam úplně sama, což nebylo vůbec příjemné,“ popisuje dvaačtyřicetiletá Eva, která čekala před třinácti lety dceru Ráchel. Kvůli těžké vývojové vadě dítěte se rodiče rozhodli těhotenství na konci sedmého měsíce ukončit. Eva tak po lékařském zákroku porodila za přítomnosti svého muže mrtvé miminko.

„Myslím, že ani pro tatínka není jednoduché najednou muset hned zase skočit do nějakého normálního fungování, normálního pracovního života. Máme často tendenci si myslet, že něco takového se stane jenom té ženě a tomu tatínkovi nedáváme moc prostor na to, aby se s tím také on mohl nějak srovnat a aby se s tím mohl pár vyrovnat nějak dohromady,“ hodnotí Eva.

Alena Peremská z organizace Dítě v srdci upozorňuje na to, že rodiny, které přišly o dítě, zažívají obrovský stres i pocit osamění. Podle ní to souvisí i s tím, že jsou mrtvě narozené děti ve společnosti tabu. A byrokratické překážky pocit osamění rodičů dál prohlubují.

„Když pak ještě rodiče zjistí, že systém podpory vlastně pro rodinu není vůbec nastavený, což je právě případ té otcovské dovolené u mrtvě narozených dětí nebo možnost žádat o pohřebné, tak to akorát posiluje pocit toho, že stojí někde úplně mimo a že jsou v tom sami, že jsou mimo společnost,“ vysvětluje Peremská.

Nově by mohli po takové zkušenosti čerpat dvoutýdenní volno i otcové. Předloha míří do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. 

Iva Vokurková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít