STAN opět přijímá peníze od firem, majitel jedné z nich se dostal do čela městské ‚akciovky‘

  • Firma HZ Real podnikatele Zdeňka Hořánka poslala loni krátce po komunálních volbách půl milionu korun hnutí STAN. O dva a půl měsíce později byznysmen vyhrál uzavřené výběrové řízení a stal se předsedou představenstva městské společnosti SNEO. 
  • Firma SNEO patří Městské části Praha 6. STAN je na zdejší radnici součástí koalice. 
  • Podnikatel popírá, že by to spolu souviselo. „Politiku, i když se tomu nechce věřit, nedělám pro peníze,“ řekl Radiožurnálu. 
  • Hnutí STAN se loni v půlce ledna zařeklo, že nebude dary od firem přijímat, dokud se „neprojedná změna zákona“ o financování politických stran a hnutí. Podle předsedy Víta Rakušana byla tato podmínka splněna loni v srpnu, když k jejich návrhu vláda zaujala neutrální stanovisko.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Hořánek

Zdeněk Hořánek | Zdroj: Koláž iROZHLAS, Facebook

Loni 12. října, osmnáct dní po volbách do zastupitelstev měst a obcí, přišel na účet hnutí STAN půlmilionový dar od firmy HZ Real. Její majitel Zdeněk Hořánek je členem hnutí a kandidoval za něj do zastupitelstva Prahy 6. STAN se po volbách stal na radnici „šestky“ součástí koalice. Hořánek se do zastupitelstva nedostal, přeskočili ho dva jiní kandidáti. 

V prosinci ale vyhrál uzavřené výběrové řízení a na konci roku ho rada Prahy 6 jmenovala do čela městské firmy SNEO. Ta má 77 zaměstnanců, obrat přes 100 milionů korun a mimo jiné spravuje nemovitosti městské části, která je jejím stoprocentním vlastníkem.

Politická cesta Zdeňka Hořánka

V roce 2014 se stal podnikatel Zdeněk Hořánek v Praze 6 radním za ANO, po čtyřech letech na radnici změnil dres a do rady této městské části se podruhé dostal za hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Za něj kandidoval také v komunálních volbách loni na podzim, ve kterých STAN skončil čtvrtý a opět se stal součástí vládnoucí koalice.

Před loňskými komunálními volbami daroval hnutí STAN peníze jako fyzická osoba: 

  • 1. září 2022: 100 000 Kč – 1. 9. 2022
  • 2. srpna 2022: 500 000 Kč – 2. 8. 2022
  • 28. června 2022: 180 000 Kč – 28. 6. 2022

Hořánek ale odmítá, že by spolu dar pro hnutí a jeho následné jmenování šéfem SNEO souviselo. „Chápu, že je to zajímavé a že ty moje příspěvky byly poměrně masivní, ale opravdu musím zdůraznit, že politiku, i když se tomu nechce věřit, nedělám pro peníze,“ reaguje na dotaz Radiožurnálu Hořánek.

Podle místopředsedy STAN a bývalého místostarosty Prahy 6 Jana Laciny poslal Hořánek hnutí peníze i kvůli tomu, že po kauze Dozimetr strana těžko sháněla sponzory. „Chápu, že za tím můžete něco hledat, ale se svým vhledem do té věci tam nic nečekaného nenacházím. Je pravda, že jsme byli po kauze Dozimetr v situaci, kdy předpokládaní sponzoři náhle nebyli, takže to na sebe museli vzít ti jádroví lidé z hnutí, což se také podle mě stalo,“ říká Lacina.

Právník Jan Dupák z protikorupční organizace Transparency International má za to, že „celý tento příběh zapadá do české politické reality“. „Hnutí STAN má opakované problémy s financováním svého fungování firmami. Sice nedochází k porušování zákona, ale některé dárce bylo možné označit jako rizikové,“ upozorňuje odborník.

A pokračuje: „Žádné z uvedených jednání není protiprávní, ale kombinace přijímání významných darů politickým hnutím od člověka v exekutivních funkcích jmenovaných představiteli tohoto hnutí vzbuzuje pochybnosti o tom, zda nejsou některá rozhodnutí ovlivňována penězi.“

Peníze pro STAN

Ještě nedávno přitom hnutí STAN peníze od firem vůbec nepřijímalo, aby se vyhnulo případným podezřelým darům. Loni v lednu totiž čelilo kritice kvůli sponzoringu od stíhaného podnikatele.

„Není jiná možnost a jiné kritérium, jak zamezit jakýmkoli pochybnostem, než se zcela obejít bez korporátních peněz,“ oznámil předseda STAN Vít Rakušan v půlce loňského ledna, kdy vedení strany rozhodlo, že až „do projednání změny zákona“ o sdružování v politických stranách a v politických hnutích nebude přijímat peníze od firem.

Podmínku už ale považuje za splněnou od chvíle, kdy návrh poslanců STAN loni 17. srpna s neutrálním stanoviskem projednala vláda. Sněmovna se jím má v prvním čtení zabývat až tento týden. „Od začátku ta naše komunikace, i v době, kdy jsme řekli, že nebudeme nic přijímat, byla taková, že potřebujeme projít nějakým obdobím, kdy nastavíme jasně pravidla. A ta jsme nastavili. Snažíme se kultivovat financování politických stran obecně,“ říká pro Radiožurnál Rakušan.

Policie rozšířila obvinění v kauze Dozimetr: podnikatelé se podělili o 2,5 milionu z obálky

Číst článek

„Byli bychom rádi, kdyby stanovisko vlády bylo pozitivní, ale my sami, a v tom jsme na sebe, řekl bych, nejpřísnější, se držíme tohohle zákona jako vnitřní metodiky pro přijímání darů,“ uvádí.

Snahu STAN o prosazování úpravy zákona Dupák z Transparency International chválí. „Je třeba říci, že ministr vnitra Rakušan, do jehož gesce téma spadá, je aktivní v prosazování zákonných změn a případný zákaz financování právnickými osobami narazil spíše u koaličních partnerů,“ myslí si právník. Na druhou stranu ale podle něj „působí až trapně, pokud nejdříve po skandálech vrací peníze od firem, ale po pár měsících dary opět začnou přijímat“.

Oficiálně si to předsednictvo hnutí znovu povolilo loni 30. srpna. Bez mediální pozornosti. „Kdybychom vydali tiskovou zprávu, že STAN už zase přijímá dary od právnických osob, tak tím vyvoláme jen další roj článků. Ta publicita, která s tím byla spojená, byla tak velká a z mého pohledu přece jen trochu nevyvážená, že jsme prostě nechtěli dávat další impulz,“ říká během rozhovoru s předsedou Rakušanem přítomný manažer mediálního týmu STAN Lukáš Novák.

V čele jen dočasně?

Hořánkovo angažmá v městském SNEO začalo v červenci 2020, kdy se stal jediným členem představenstva, a od té doby způsobovalo spory mezi politiky na radnici Prahy 6. Jeho firma HZ Real, která půlmilion Starostům poslala, totiž – stejně jako SNEO – podniká v oblasti pronájmu nemovitostí. „Pan Hořánek se kumulací těchto funkcí nachází ve střetu zájmů. To není v tomto případě zakázané, ale zvyšuje to potřebu hlídat, zda nedochází k jeho zneužívání,“ upozorňuje expert Dupák.

Právě kvůli tomu se podle opozičního zastupitele Ondřeje Vykoukala (Piráti) nepočítalo s tím, že Hořánek povede firmu dlouhodobě. „Jeho střet zájmů byl i jedním z důvodů, proč jsme loni na zastupitelstvu prosadili změnu v počtu členů představenstva a změnu ve způsobu jejich výběru. Zároveň jsme navrhli implementovat ve SNEO protiukorupční systém,“ říká Vykoukal.

Na Hradě si umím představit přívětivější bezpečnostní opatření. Nemusí být zatarasený, uvedl Rakušan

Číst článek

„Zastupitelstvo návrhy schválilo, radě uložilo úkoly, ale ani po sedmi měsících se s protikorupčním systémem nic nestalo,“ podotýká.

Že bylo jmenování Hořánka dočasným řešením, potvrzuje i bývalý starosta Ondřej Kolář z TOP 09. „Do představenstva byl (Hořánek – pozn. red.) jmenován poté, co STAN neuspěl se dvěma svými jinými nominanty, kteří v představenstvu vydrželi velmi krátce. S tímto problémem střetu zájmů byla obeznámena celá rada, proto souhlasila s jeho pouze dočasným jmenováním,“ odpovídá na dotaz, proč se situaci nepodařilo stabilizovat během minulého volebního období, kdy byl starostou.

Hořánek ale mluví jinak. „Byl jsem zvolen na pět let, loni došlo k rozhodnutí, že budeme rozšiřovat z krizového managementu, což jsem byl jenom já, na tři členy, aby se rozprostřela odpovědnost i povinnosti,“ tvrdí a nesouhlasí s tím, že je kvůli svým firmám ve střetu zájmů.

Za osm dní hotovo

Po loňských komunálních volbách tak začala městská část vybírat nové tříčlenné představenstvo na základě výběrového řízení. Hořáněk sice tvrdí, že se ho „ani nemusel účastnit“, přesto se do něj přihlásil.

Rada městské části ho vypsala 8. prosince – jen osm dní před tím, než se konalo. „Vyhlášení výběrového řízení na takto významnou pozici a jeho vyhodnocení do dvou týdnů v předvánočním shonu je velice krátká doba, která mohla některé další zájemce o tuto pozici odradit,“ myslí si právní expert Dupák.

Podobně okolnosti výběru vedení firmy komentují i opoziční zastupitelé. „Řízení proběhlo v extrémně krátkém čase těsně před Vánoci a nikde nebylo zveřejněné. Přihlásit do něj šlo jen tak, že do něj někoho nominoval člen výběrové komise. A na tu nominaci byly dva pracovní dny,“ kritizuje Pirát Vykoukal.

Případ Dozimetr: ovlivňování veřejných zakázek, převody majetku i rezignace ministra školství Gazdíka

Číst článek

„Nešlo o žádné výběrové řízení, ale o trochu trapnou hru na výběrové řízení. My víme, že stávající koalice během povolebních jednání řešila i SNEO a obsazení jeho orgánů, a víme, že na jednotlivých jménech byli domluveni už dávno předtím, než vyrukovali s ‚uzavřeným výběrovým řízením‘,“ tvrdí exstarosta Kolář.

S takovou kritikou ale nesouhlasí místopředseda STAN Lacina. Ten měl firmu SNEO v minulém finkčním období v gesci a aktuálně je radním pro kulturu, sport a bezpečnost. Výběrové řízení podle něj muselo proběhnout v rychlosti kvůli zmíněnému usnesení o rozšíření představenstva na tři členy z loňského června.

„Nebylo to závazné, ale takové jako razantní doporučení a termín splnění úkolu tam byl 31. prosince 2022. Jako tehdejší radní pro majetek už jsem to dělat nechtěl. Řekli jsme si, že to necháme po volbách, aby si s tím doporučením poradila nová rada. Ta byla ustanovená loni v říjnu a měla dva měsíce na to, aby připravila to výběrko,“ odpovídá na dotaz, proč bylo na výběrové řízení tak málo času.

Druhým důvodem prý bylo, že od 1. ledna začaly ve firmě platit nové stanovy, které už počítaly s tříčlenným představenstvem.

Sneo a spor o prodej pozemků

Společnost SNEO byla založena roku 2004. Hlavní náplní činnosti je správa a údržba nemovitostí, realitní činnost, inženýrská činnost v investiční výstavbě, developerské projekty, výroba a rozvod tepelné energie a správa koupaliště Petynka.

V roce 2018 prodejem pozemků a bytového projektu v ulici Na Dračkách získala firma 402 milionů korun. Majetek prodala firmě DRA development patřící do skupiny Penta. Původně dohodnutá cena 436 milionů korun byla kvůli restitučním nárokům snížena. Prodej pozemků dříve kritizovali opoziční Zelení a Piráti, podle nichž mohla na pozemcích stavět byty městská část. Piráti rovněž kritizovali udělení slevy a označili ji tehdy za "protiprávní".

Kvůli prodeji pozemků na rozhraní mezi Ořechovkou a Veleslavínem se slevou byla dříve podána rovněž trestní oznámení. V roce 2019 ho podali Piráti Prahy 6 a v lednu 2020 policie vyšetřování odložila. Firma SNEO podala trestní oznámení v téže věci loni v září a prošetření podezření ze spáchání trestního činu bylo opět odloženo. Proti tomu podalo SNEO stížnost. Ta byla v únoru 2021 zamítnuta a rozhodnutí je tak pravomocné. 

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme