Premiér minulý týden použil na svém Facebooku sprosté slovo, které bych nerada opakovala. Jak silný z jazykového pohledu tento výraz byl?

Pokud tento vulgarismus vyjmete z kontextu, tak bych ho zařadil mezi hrubší výrazy. Když se ale podíváte na daný status, tak premiér Bohuslav Sobotka v úvodu napsal: Řečeno jednoduchým trumpovským jazykem. Dával tím najevo, že tento způsob vyjadřování mu není úplně vlastní a že ho nepovažuje za zcela standardní, vhodný a přiměřený.

Dají se v mluvě politiků vysledovat nějaké tendence? Jestli se jejich slovník zlepšuje, nebo naopak zhoršuje?

Nedá se usoudit, že by se mluva politiků obecně zhoršovala a že by v ní přibývaly vulgarismy. Z velkého okruhu politiků jsme schopni vyjmenovat několik jednotlivců, kteří je v několika jednotlivých případech veřejně použili, což je dobrá zpráva. Vulgární vyjadřování politiků se tedy nestalo normou.

Další důležitou věcí je, že přibývá ne úplně formálních situací, kdy novináři politiky zastihnou. Ministr financí Andrej Babiš je například podle videa, ve kterém použil spojení sorry jako, odchycen někde stranou v sále asi po tiskové konferenci. Komunikace na Facebooku, přestože je to oficiální stránka premiéra Bohuslava Sobotky, také svádí k určité neformálnosti. Snese se tam tedy o něco více než v oficiálním televizním interview. Věřím, že stejný výrok by premiér v nedělní politické debatě nepoužil.

Otázkou je, jestli by politici měli i v takovýchto méně oficiálních situacích používat vulgarismy.

Odpovědí na to je reakce veřejnosti, ze které se dá vysledovat, jestli jsou výrazy adekvátní, nebo ne. Pokud to nepřijímá s pochopením, tak je to vyjadřování pro danou komunikační situaci za hranou.

Veřejnost tedy určuje hranici toho, co je nepřijatelným vulgarismem a co jen přijatelným ostrým výrazem?

Společnost tuto hranici významně spoluurčuje. Jestli je výraz přijatelný, nebo není, nezáleží tedy jen na rozhodnutí lingvistů nebo autorit. Sama veřejnost jazykovou normu pociťuje.

Reakce veřejnosti na výroky prezidenta Miloše Zemana v listopadu 2014 byla například mnohem bouřlivější a mnohem pohoršenější. Kontext, do kterého své vyjádření premiér zasadil, nenechává daný vulgarismus vyznít úplně naplno. Pod premiérovým statusem na Facebooku se samozřejmě objevily i pohoršené komentáře, nebyly ale podle mě v převaze.

Na hodnocení je nicméně trochu brzy, reakce veřejnosti na Sobotkův výrok se může proměňovat a možná to bude mít ještě nějaké dozvuky. Na výroky prezidenta Zemana se díváme v dlouhodobější perspektivě, výrok premiéra Sobotky je zatím relativně čerstvý.

Mohou sprostá slova z úst politiků ovlivnit společnost, třeba že by je častěji akceptovala?

Případ výroků pana prezidenta ukazuje, že to tak není. Nedá se říct, že by se z vulgarismů staly neutrální výrazy a více by se používaly. Neznamená to tedy, že se z takového vyjadřování stane norma.

Proč podle vás většinou politici sáhnou ke sprostému slovu? Je to plus, kdy drsným výrazem dokážou upoutat pozornost veřejnosti, nebo naopak minus, protože takové výrazy nejsou úplně vhodné?

Politik to použije, když chce zaujmout určité publikum, třeba nějaký okruh voličů. Pokud to napíše na Facebook, tak je to promyšlený výrok. Novináři ho nezaskočili někde na chodbě cestou z jednání, musí tam být určitá úvaha. Pokud to na sociální síť dáte s určitou takovou úvahou, tak musíte počítat s tím, že to bude mít určitý účinek na daný okruh vnímatelů. Někoho získáte na svou stranu, někoho naopak odpudíte.

Zmínil jste nedávný výrok Andreje Babiše, kdy v rozhovoru s novináři použil spojení sorry jako. Dá se to srovnávat s výrokem premiéra Sobotky?

Výrok Andreje Babiše nebyl promyšlený, ale spontánní. Navíc to není vulgarismus, patří to do běžně mluveného jazyka, do neoficiální soukromé komunikace. Nemůžeme to tedy měřit úplně stejným metrem, lingvisticky vzato.

Jak by podle vás měli novináři o vulgarismech referovat? Není alibismem používat místo jednoho písmene hvězdičku, protože čtenář si stejně sprosté slovo domyslí?

Alibismus to není. Obecné doporučení Ústavu pro jazyk český, jak s vulgarismy zacházet, neexistuje. Záleží na uvážení redakce. Jak ale s těmito slovy bude zacházet, tak to vypoví něco o tom, jak se k tomu staví. Pokud zachováte jen nejnutnější sdělnou hodnotu, tak vyjadřujete určitý odstup. Pokud to naopak opakujete, tak dáváte najevo, jak hrozné nepřiměřené slovo podle vás ten člověk použil, nebo naopak, že je vám je to vyjadřování vám blízké.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít