Před čtyřmi lety bylo hnutí SPD outsiderem, který v komunálních volbách získal méně mandátů než mimosněmovní Strana zelených. Letos jde ale o rekordního skokana s nárůstem počtu mandátů o více než 200 procent. Kde hnutí nově uspělo? A co to znamená pro českou politiku? Prohlédněte si data serveru iROZHLAS.cz doplněná o komentář politologa Lukáše Valeše.

Data Praha 7:00 30. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„My jako SPD považujeme volby za úspěch. Vypadá to, že máme značný nárůst ve městech a obcích. Uspěli jsme ve všech krajských městech a nemám zprávu, že bychom neuspěli v některém okresním městě. Přes pět procent jsme získali i v Praze,“ hodnotil výsledek voleb na tiskové konferenci předseda SPD Tomio Okamura.

Hnutí může po volbách skutečně slavit. Zatímco před čtyřmi lety se dostalo do zastupitelstev obcí pouze 161 jeho kandidátů, teď se SPD povedlo výsledek ztrojnásobit. Předstihlo tak v počtu regionálních mandátů i strany jako TOP 09 nebo Piráty, které mandáty ztrácely.

Hnutí podle dat Českého statistického úřadu získalo nové voliče především v příhraničním pásu od Karlových Varů až po severočeský Liberec. Je ho možné ale rozšířit i o oblasti v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Podle politologa Lukáše Valeše jde o regiony, které jsou dlouhodobě ekonomicky centrální vládou zanedbávané. Kterým byly několikrát už slibovány velké dotace, ale které se jich nakonec nedočkaly. „Jde o problém, který slibovala, že vyřeší už Babišova vláda. Mělo jít o injekci asi 42 miliard jen pro Ústecký a Karlovarský kraj. Ani jeden z nich ale ty peníze doteď neviděl. A tohle je jeden z výsledků,“ popisuje politolog.

Překvapivé jsou ale podle něj naopak zisky především na Olomoucku. „I v Olomouci měla SPD přes jedenáct procent, ta přitom patří mezi bohatá města, kterým se docela daří. Je to nebývalé,“ hodnotí Valeš.

SPD naopak ztrácela mandáty v obcích na Karvinsku, Novojičínsku a Vsetínsku – často kvůli alternativě pro voliče.

„Víme, že Karviná a Bohumín jsou poslední bašty sociální demokracie, která tam udělala velmi slibný výsledek přes padesát procent. Voliči SPD, sociální demokracie, komunistů a hnutí ANO jsou si velmi podobní – jsou to lidé, kteří jsou hůře vzdělaní, hůře ekonomicky zajištění, s horšími platy. A tito lidé pociťují dopady současné ekonomiky nejvíce,“ vysvětluje Valeš proč je logické, že i v těchto regionech mohlo SPD své zastupitele ztratit.

Zároveň ale varuje, že právě severní Čechy a Morava jsou těmi, kde hrozí sociální střety nejvíce. A které mohou být rezervoárem pro ještě extrémističtější strany.

Doufali jsme v ANO

Jak Valeš doplňuje, výsledek hnutí SPD jde nazvat bez nadsázky jako největší překvapení voleb. Současně je to ale podle něj i varovný signál, že se česká společnost postupně radikalizuje.

„Myslím, že jsme trošku doufali, že ty protestní hlasy připadnou hnutí ANO, jako té méně radikální straně opozice. Jenže hnutí ANO získalo jen asi 70 mandátů navíc a u SPD je to najednou téměř trojnásobek původního výsledku. Svědčí to o tom, že lidé, kteří by dříve SPD nevolili, neměli pro to důvod, tak ten rok s rychle rostoucími cenami energií, velmi zpožděnou vládní pomocí a někdy i diskutabilními kroky vlády, to všechno radikalizaci společnosti nahrává,“ popisuje volební výsledky Valeš.

Z výsledku jde podle něj tušit, že lidé mají strach z budoucnosti. Z toho, jestli budou schopní platit vysoké zálohy za energie, ale třeba i stále zvyšující se ceny základních potravin.

„Toto jsou důsledky. Lidé ztrácí strach volit radikály, naopak to chápou jako určitou formu protestu. A pokud s tím (současnou ekonomickou a sociální situací – pozn. red.) nebude vláda nic dělat, tak ta podpora bude pokračovat,“ dodává.

Valeš z toho navíc vyvozuje, že hlavním důvodem hlasů pro SPD není ani tak nabízené řešení krize, ale zkrátka manifestovaný nesouhlas se současným směřováním vlády. Jak předpokládá, za normálních okolností by většinu těchto nových hlasů pro SPD získalo hnutí ANO. To je ale v současné situaci pro voliče málo radikální.

„Tady se opravdu ocitáme spíše na poli psychologie než racionality. Jde skutečně o silně emoční narušení toho běžného systému, na jaký jsme byli zvyklí. A nelze se těmto lidem divit, protože většina z nich nemá po covidu téměř žádné úspory. Ceny základních potřeb letí silně nahoru. Opatření vlády nejsou dostatečná na to, aby lidi uklidnila,“ vysvětluje fenomén Valeš.

Lakmusový papír: Praha

Největší symptom změny voličského chování představuje podle politologa skutečnost, že SPD uspěla i v Praze, která bývala především baštou současných vládních stran.

„Myslím, že taková strana, která neměla v Praze nikdy na růžích ustláno, protože jde o jeden z deseti nejbohatších regionů Evropské unie, žije zde mladá, velmi vzdělaná populace – když už i tady uspěje SPD, tak je to velmi varovný signál,“ říká Valeš.

Praha je podle politologa pro SPD zároveň zajímavá v tom, že v ní nekandidují lidé s výučním listem nebo středoškolským vzděláním, ale třeba i akademici.

„Pan Urban (Milan Urban – pozn. red.) je tuším architekt a má dva akademické tituly. Pan Seidl (Zdeněk Seidl – pozn. red.), bývalý politik sociální demokracie, je dokonce profesor. SPD se zkrátka v Praze podařil husarský kousek, kdy tím, že má na kandidátce univerzitního profesora, dokazuje, že se najdou i lidé z nejvyšších intelektuálních pater, kteří jsou ochotní za tu stranu kandidovat. Což je taky velmi zajímavý signál,“ komentuje úspěch hnutí v Praze.

Stejně tak je zajímavé podle politologa i spojení široké pražské koalice, ve které SPD kandidovala společně s Hnutím PES, Trikolorou a nezávislými.

„Podobně jsme to viděli i v Brně, kde byla SPD v také velmi široké koalici s Trikolorou, Moravany a nezávislými kandidáty. Koalice výrazně zvyšují možnost volby těchto radikálních stran a šanci, jak se mohou dostat do oficiální politiky. Je to proto výhodné jak pro SPD, tak i pro ta další uskupení. A zatímco v Praze získaly tyto subjekty jen asi pět procent, tak v Brně získaly téměř dvojnásobek,“ vysvětluje Valeš a doplňuje, že tím získávají zároveň vlivné pozice v nejbohatších městech Česka.

„Je to velké varování, které bychom měli vzít všichni vážně a měla by se tomu podřídit i velká politika. Ale nejsem si jistý, že toto varování bude skutečně vyslyšeno tak, jak by mělo být. Výsledek hnutí ANO jsme tušili, ale problémem evropské politiky obecně je posilování radikálních a ještě radikálnějších proudů,“ doplňuje politolog Lukáš Valeš.

Tomáš Pika, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít