Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond životního prostředí nebo Grantová agentura. Řada českých institucí rozděluje miliardové dotace z veřejných peněz, přesto se na ně nevztahuje zákon o střetu zájmů. Důvod? „Skulina“ v zákoně. Třeba zemědělský fond a fond životního prostředí nepodléhají rozpočtovým pravidlům. A právě na ně se odkazuje stěžejní paragraf 4c zákona o střetu zájmů. Změnit to má novela, kterou v pátek projedná sněmovna.

Praha/Brusel 5:00 8. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„SZIF (Státní zemědělský intervenční fond – pozn. red.) neporušuje zákon o střetu zájmů.“ Tiskovou zprávu s tímto titulkem vydal Státní zemědělský intervenční fond na konci roku 2019, když se řešily výsledky auditu ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), podle nichž porušuje zákon a Agrofert čerpal řadu dotací neoprávněně. Fond totiž tehdy odblokoval koncernu dotace za 177 milionů korun.

Fond opět posílá evropské dotace do Agrofertu: 177 milionů na jogurty bez laktózy či hadice na kejdu

Číst článek

„V souvislosti s oznámením fondu, že proplatí společnostem z koncernu Agrofert dotace na projekty schválené v období mezi únorem 2017 a srpnem 2018, podaly některé politické strany na fond trestní oznámení. (...) Považujeme za potřebné opětovně vysvětlit rozdílné postavení fondu a poskytovatelů dotací ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, jakožto i důvody, proč se na fond nevztahuje ustanovení 4c zákona o střetu zájmů,“ stálo dál v tiskové zprávě.

A vysvětlení? Paragraf 4c zákona o střetu zájmů se zmiňuje o dotacích poskytovaných ze státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel. Jenže zemědělský fond je zřízen podle jiného zákona, neřídí se rozpočtovými pravidly a dotace rozděluje ze svého vlastního rozpočtu. Zákon o střetu zájmů, ač fond hospodaří s veřejnými prostředky, se tak na něj nevztahuje.

Stejným výkladem se řídí i Státní fond životního prostředí, který na ekologických dotacích rozděluje miliardy ročně.

„Co se týče dotací poskytovaných z prostředků SFŽP ČR (Státního fondu životního prostředí – pozn. red.), jsou tyto dotace poskytovány na základě zákona SFŽP ČR, přičemž §4c zákona o střetu zájmů hovoří pouze o dotacích poskytovaných podle rozpočtových pravidel – a tedy se poskytování dotací z fondu netýká,“ nechal se slyšet jeho ředitel Petr Valdman na jednání rady fondu v lednu 2020.

Zákon se nevztahuje ani na Grantovou agenturu, která finančně podporuje výzkum, jak vysvětlil její mluvčí Vojtěch Janů. „Toto ustanovení (paragraf 4c – pozn. red.) bylo doposud vykládáno tak, že se vztahuje pouze na dotace poskytované podle rozpočtových pravidel a předpisů upravující investiční pobídky obchodní společnosti, ale nikoliv na dotace poskytované podle zvláštních předpisů,“ popsal.

Takovým zvláštním předpisem je například zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, podle kterého poskytuje dotace právě Grantová agentura České republiky. Podle stejného zákona je zřízena také Technologická agentura České republiky, která rovněž rozděluje peníze na výzkumné projekty.

Stejná pravidla pro všechny

Změnu by teď měla přinést novela zákona o střetu zájmů, která by měla zmíněnou „skulinu“ v zákoně odstranit. „Jedná se o technickou úpravu – dotace se poskytují nejen podle rozpočtových pravidel, ale i podle jiných zákonů. Vyskytl se proto v praxi výklad, že paragraf 4c se vztahuje pouze na dotace poskytované podle rozpočtových pravidel, ale nikoliv podle jiných zákonů, což je výklad absurdní a diskriminační,“ stojí v důvodové zprávě k novele.

Nová pravidla pro agrodotace: na miliardy z českých peněz se od ledna nebude vztahovat zákon o střetu zájmů

Číst článek

Změnou, kterou navrhují poslanci současné vládní koalice v čele s předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem, by mělo být dosaženo toho, že pro všechny příjemce dotací budou platit stejná pravidla.

„Domnívám se, že v zákoně byly chyby od počátku, ale nevím v jaké fázi vyjednávání se tam dostaly. Mohla to být politická dohoda, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Piráti jsou pro kvalitní legislativu a pravidla, která mají co nejméně skulin,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Michálek.

Úřady, kterých se změna dotkne, se shodují, že je to správný krok. „Státní zemědělský intervenční fond v průběhu probíhajícího auditního šetření týkajícího se problematiky střetu zájmů u zemědělských dotací opakovaně upozorňoval na nejasnost a nejednoznačnost textace ustanovení paragrafu 4c zákona o střetu zájmů, a proto iniciativu zákonodárců zpřesnit znění ustanovení 4c jednoznačně vítáme,“ uvedl například mluvčí zemědělského fondu Miroslav Bína.

„Státní fond životního prostředí ČR dlouhodobě zastává názor, že jakékoliv legislativní omezení poskytování veřejných prostředků má být bez ohledu na zdroj financování. Jsme povinni se řídit platnou legislativou, a tak jsme doposud činili a činit budeme i nadále,“ řekla zase mluvčí fondu životního prostředí Lucie Früblingová.

Obdobně se vyjádřil i Janů z Grantové agentury: „Grantová agentura České republiky se řídí platnou legislativou – pokud bude novela přijata, samozřejmě budeme postupovat podle jejího znění.“

Pokud novela projde, nově se tak bude zákon o střet zájmů vztahovat na miliardy korun, které tyto úřady rozdělují. Jen na národních dotacích oba fondy ročně rozdělí kolem tří miliard korun. Grantová agentura vyplatí na vědecké projekty více než 4,2 miliardy korun, Technologická agentura dokonce 5,5 miliardy.

Audit ke střetu zájmů

Střet zájmů se v posledních letech nejvíce skloňoval s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO), a to kvůli dotacím, které čerpá koncern Agrofert. Ačkoliv jej Babiš na počátku roku 2017 vložil do svěřenských fondů, podle závěrů unijních auditorů, kteří v Česku střet před třemi lety zkoumali, bývalý předseda vlády přesto porušoval český i evropský zákon o střetu zájmů.

V zemědělském auditu k Babišově střetu jde o víc než půl miliardy? Co víme o utajovaném dokumentu?

Číst článek

Některé české úřady, kterých se český zákon o střetu zájmů týká, protože rozdělují peníze podle rozpočtových pravidel, ale se závěry auditorů nesouhlasily. Například ministerstvo průmyslu a obchodu. To sice kvůli auditu pozastavilo schvalování a výplatu unijních dotací firmám Agrofertu. Národní dotace ale rozdělovalo dál, jak informoval server iROZHLAS.cz ZDE.

Otazníky stále panují také kolem zemědělských dotací z evropských fondů. I ty byly předmětem unijního auditu z roku 2019, jenže zatímco část týkající se tzv. investičních dotací už byla uzavřena se závěrem, že Babiš byl jako ministr financí a premiér ve střetu, výsledky zemědělské části ještě nejsou známé.

Závěrečná zpráva sice do Česka dorazila minulý týden. Úřady ale její obsah nechtěly komentovat a dokument nezveřejnily. Babiš i holding Agrofert od počátku jakékoliv pochybení a střet zájmů odmítají.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít