V zemědělském auditu k Babišově střetu jde o víc než půl miliardy? Co víme o utajovaném dokumentu?
Do Česka dorazila závěrečná zpráva k zemědělské části auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Co je obsahem dokumentu? O kolik peněz se v auditu hraje? Jaké dotace dceřinek Agrofertu jsou v ohrožení? A mají české úřady nějaké možnosti obrany? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na zásadní otázky týkající se ostře sledovaného dokumentu.
„Včera večer jsme prostřednictvím Stálého zastoupení v Bruselu obdrželi anglickou verzi finální zprávy k auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše,“ uvedl ve čtvrtek ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Česko dostalo od Evropské komise finální zprávu k zemědělskému auditu k Babišovu střetu zájmů
Číst článek
Pro připomenutí: závěrečná zpráva se vztahuje k auditní misi ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Babiše, která v Česku proběhla na začátku roku 2019. Zaměřila se na dvě skupiny dotací. Jedna část prověrky mířila na investiční dotace. Ty v Česku v největší míře rozděluje ministerstvo průmyslu a obchodu. Její druhá část pak řešila zemědělské dotace, které spravuje Státní zemědělský a intervenční fond.
Audit se tak vlastně rozdělil na dvě větve. A zatímco první větev týkající se investičních dotací byla už dávno uzavřena s jasným výsledkem, že Babiš byl v daném období ve střetu zájmů, druhá větev týkající se zemědělských dotací byla dosud otevřena.
Co o zprávě unijních auditorů, kterou se úřady rozhodly nezveřejnit, víme? Redakce iROZHLAS.cz přináší odpovědi na některé otázky týkající se dlouho očekávaného dokumentu.
Co je obsahem finální zprávy?
Zprávu mají nyní na stole vysocí úředníci ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu, který rozděluje unijní zemědělské dotace. Dokument ani závěry, ke kterým auditoři došli, nezveřejnili. Obsah tak zůstává neznámý.
V auditu by ale podle indicií z Bruselu mělo jít o 37 projektů, které jsou v rozporu se zákonem o střetu zájmů.
„V průběhu tohoto auditu (zemědělský audit – pozn. red.) útvary komise identifikovaly 37 projektů (buď dosud neschválených nebo schválených, avšak vnitrostátními orgány dosud neproplacených), na které by se vztahoval zákaz stanovený v § 4c zákona o střetu zájmů, a které by proto byly vyloučeny z financování z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.“
Tato věta byla vepsána do dopisu Evropské komise, který do Česka dorazil 26. ledna a který má server iROZHLAS.cz k dispozici. Psaní se netýkalo zemědělského auditu střetu zájmů. Řešilo jinou problémovou dotaci, kterou auditoři označili za neoprávněnou v závěrečné zprávě k první větvi auditu. Odstavec týkající se zemědělského auditu byl vepsaný pod čarou.
Zemědělský fond ale v tiskové zprávě informoval, že kvůli auditnímu šetření musela být pozastavena necelá třicítka dotací. „Předmětem auditu je celkem 29 projektů v různém stadiu administrace, tedy jak před uzavřením dohody o poskytnutí dotace, tak po uzavření dohody,“ uvedl mluvčí fondu Miroslav Bína.
Proč se dopis Evropské komise zmiňuje o 37 projektech a fond pouze o 29, není možné v tuhle chvíli vysvětlit. Fond to na dotaz redakce nechtěl komentovat, dokud si neprostuduje závěrečnou zprávu.
Je podle Bruselu Babiš ve střetu i v případě zemědělských dotací?
První závěrečná zpráva k auditu, která se zabývala investičními dotacemi, konstatovala, že Babiš byl ve střetu zájmů v době, kdy byl ve vládě. Auditoři také došli k závěru, že v té době stále ovládal koncern Agrofert, ačkoliv jej vložil do svěřenských fondů. A dceřinky holdingu tak neměly v rozhodném období na dotace nárok.
VIDEO: Nejsem ve střetu zájmů, tvrdí Toman. Fond firmám jeho rodiny a Agrofertu stopne dotace
Číst článek
Z věty obsažené ve zmíněném dopisu z Bruselu by vyplývalo, že auditoři střet zájmů konstatovali i v případě zemědělských dotací. „Útvary komise identifikovaly 37 projektů (…), na které by se vztahoval zákaz stanovený v § 4c zákona o střetu zájmů.“ Podmiňovací způsob je ve větě použit, protože zemědělský fond z opatrnosti veškeré dotace Agrofertu pozastavil.
Stejné – tedy že Babiš je ve střetu – přitom byly už předběžné závěry šetření Bruselu, které jsou známé od poloviny roku 2019.
Nepřívětivý výsledek pro Česko naznačil v rozhovoru pro Radiožurnál ve čtvrtek i lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
„Je potřeba si přečíst slova pořádně a řekl bych i několikrát. Je to právní bitva a bude to mít určitě pokračování. Nelze vyloučit, že dojde k nějakým soudním sporům,“ řekl.
O kolik peněz se v auditu hraje?
V rámci auditu jde o projekty za zhruba půl miliardy korun. Alespoň takové hodnoty dosahují dotace, které zemědělský fond pozastavil. Příspěvek z evropské komise měl činit zhruba 200 milionů korun, zbytek pak měl jít z českých peněz.
Částka, která by byla auditem ohrožena, byla obsažena také v už zmíněném odstavci v dopisu Evropské komise pod čarou.
„Celková předpokládaná částka z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova činí přibližně 7,5 milionu eur na 20 projektů (u zbylých 17 projektů se v té době s příspěvkem z fondu nepočítalo),“ stojí v dopise. V přepočtu by tak šlo podle unijních úředníků o zhruba 195 milionů korun.
Česko by ale fakticky nemělo žádné peníze do Bruselu „vracet“. Fond totiž, jak už bylo uvedeno, preventivně přestal dotace Agrofertu vyplácet. „Jak jsem řekl, kromě jedné dotace ve výši myslím cca 700 tisíc korun, tak všechny ostatní dotace byly zadrženy, nebyly proplaceny, takže škoda nehrozí,“ uvedl v rozhovoru Nekula.
Mohly by být přesto s některými dotacemi komplikace?
Problematická by mohla být právě Nekulou zmíněná „jedna“ dotace. Jde konkrétně o zhruba 30,6 tisíce eur, tedy necelých 800 tisíc korun podle aktuálního kurzu. Tento příspěvek měl jít na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku, kterou provozuje společnost Schrom Farms.
Právě tuhle částku měla firmě z holdingu, jenž premiér vložil do svěřenského fondu, přispět Evropská unie. Brusel ji ale pravděpodobně nebude chtít proplatit, jak vyplývá i z Nekulova vyjádření. Jelikož ale systém vyplácení dotací funguje na principu předfinancování ze státního rozpočtu, firma už platbu z české kasy dostala.
Ministr k auditu o střetu zájmů: Bude to jemná právní hra. Nelze vyloučit, že dojde k soudním sporům
Číst článek
Kvůli této dotaci se už v roce 2020 chtěla Česká republika soudit s Evropskou komisí. Vláda podala žalobu k Soudnímu tribunálu Evropské unie. Unijní soud ji ale v lednu 2021 pozastavil. Důvod? V té době ještě nebylo definitivně jasné, že Brusel dotaci neproplatí. Více o tom server psal ZDE.
Naprostá většina projektů byla ve fázi, kdy ještě nebyly ze strany fondu zcela schváleny. S dvojicí firem ale už byla podepsaná dohoda o přidělení dotace, konkrétně s dceřinkami Vodňanská drůbež a Kostelecké uzeniny.
První zmíněná chtěla z unie zhruba 37 milionů na „optimalizaci a inovace v procesech porcování a balení drůbežího masa“. Kosteleckým uzeninám pak fond přiklepl dotaci s unijním příspěvkem ve výši 34 milionů korun, které měly jít na inovaci technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků.
U další pětice projektů pak fond dotaci stopl až ve chvíli, kdy už mělo dojít k vyplacení peněz. Jde například o firmu AGRO Rozsochy, která chtěla nové silážní plato, chlazení mléka a hadicový aplikátor za téměř 1,3 milionu korun. Z evropských fondů na to mělo jít něco přes 620 tisíc korun. Nebo o společnost Výkrm Tagrea, která modernizovala farmy po drůbež a počítala s téměř milionovým evropským příspěvkem. I u těchto projektů by mohlo dojít ke komplikacím.
Můžou se české úřady proti závěrům auditorů nějak bránit?
Šéf fondu Martin Šebestyán další kroky nespecifikoval. „Státní zemědělský intervenční fond se nyní detailně seznámí se závěry auditorů Evropské komise a na základě těchto skutečností vyjádří své stanovisko k dalšímu postupu o dotčených žádostech o dotace,“ uvedl pouze mluvčí fondu Bína.
Ani ministr Nekula nechtěl být konkrétní, zmínil ale možnost soudního řízení. „Velice důležité bude počkat na seznámení s těmi jednotlivými detaily. Je to opravdu právničina. Je potřeba si přečíst slova pořádně a řekl bych i několikrát. Je to právní bitva a bude to mít určitě pokračování. Nelze vyloučit, že dojde k nějakým soudním sporům,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Co říká Agrofert?
Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš od začátku střet zájmů odmítal. A stejně tak i koncern Agrofert, který kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů.
„O závěrečné zprávě jsme se dozvěděli z médií, nemáme k ní bližší informace. Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s právem České republiky a Evropské unie,“ uvedl nyní pro iROZHLAS.cz mluvčí Pavel Heřmanský.
