Památkáři k Hadím lázním: Kulturní památku nelze zbourat, nemovitost v památkové zóně ano
Památkáři už nemohou zabránit případné demolici Hadích lázní v Teplicích, i když ochrana klasicistního objektu trvá, protože je uvnitř památkové zóny. Stavba už není kulturní památkou, řekl Petr Hrubý, ředitel ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu. Status kulturní památky stavbě odňal těsně před odchodem z funkce exministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Tvrdí, že odblokoval letitý pat, během kterého objekt stále více chátral.
„Kulturní památku nelze nechat zbourat, nemovitost v městské památkové zóně lze nechat zbourat. To je zásadní rozdíl mezi ochranou formou kulturní památky a objektem v památkové zóně,“ vysvětlil Hrubý.
‚Zcela mimo racionální uvažování.‘ Hadí lázně nejsou po letech památkou, rozhodl před odchodem Staněk
Číst článek
Mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl v úterý sdělila, že u budovy, která není prohlášena památkou, ale nachází se v památkové zóně, se k záměru na její odstranění vydává závazné stanovisko státní památkové péče, v tomto případně odboru památkové péče teplického magistrátu.
Stanovisko se vydává na základě odborného vyjádření odborné organizace státní památkové péče, jímž je územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem, jehož ředitelem je právě Petr Hrubý.
„Obsahem takového závazného stanoviska může být i závěr, že odstranění budovy je z hlediska zájmů památkové péče nepřípustné. Stavební úřad musí k takovému závaznému stanovisku přihlédnout,“ uvedla.
Hrubý podle ní nepřípustně předjímá, jak jeho pracoviště NPÚ přistoupí k tvorbě odborného vyjádření pro závazné stanovisko. „Případné odstranění stavby Hadích lázní je tedy mimo jiné v rukou pana ředitele Hrubého a jeho podřízených,“ doplnila mluvčí MK.
„Sejmutím ochrany jsem umožnil odblokovat letitou patovou situaci, během níž objekt stále více chátral. Přišlo mi lepší a logické dát Hadím lázním naději na další využití pro 200 postižených dětí, než je dále nechat nesmyslně chátrat,“ napsal Staněk na twitteru.
Dodal, že vzhled a exteriéry objektu zůstávají chráněny a vnitřek je zdevastovaný a není tam co chránit.
„Když narazíme na slušného vlastníka, je možné ochranu vymoci. V okamžiku, kdy vlastník usiluje o rekonstrukci formou toho, že objekt strhne a postaví ho znova, tak naše pravomoci jsou nízké,“ řekl památkář Hrubý.
Jako Městské lázně?
Majitelem Hadích lázní je vlivný teplický developer Jaroslav Třešňák.
Tatáž situace nastala u secesních Městských lázní v Teplicích, které Třešňák jako kulturní památku koupil v roce 2007. Na jeho návrh ministerstvo kultury status odebralo a Třešňák je na základě posudku statika nechal zbourat. Strženy byly i dva činžovní domy z 19. století uprostřed teplické památkové zóny, na jejichž místě jsou nyní obchodní domy.
Teplický stavební úřad na jaře nařídil vlastníkovi Hadích lázní objekt zabezpečit kvůli chátrání. Vedoucí úřadu Lenka Mirgová v úterý řekla, že majitel všechny práce provedl. „Stavbu budeme dále monitorovat,“ uvedla.
Náměstek primátora Jiří Štábl (ANO) řekl, že vedení Teplic se chce s Třešňákem setkat. Ještě před rozhodnutím o odnětí statusu kulturní památky od něj dostalo nabídku na odkup objektu. Město si nechalo zpracovat znalecký posudek na hodnotu nemovitosti. Příští týden věc projednají radní.
