Šikana Ukrajinců v Česku se zhoršuje. ‚Souvisí to i s nástupem dezinformátorů,‘ říká právnička
Ukrajinské maminky a jejich děti do Česka utíkají před válkou, aby tu našly bezpečí. Může se ale stát, že i tady se musejí potýkat s nenávistí. Zažila to i ukrajinská holčička na školním výletě se třídou. Tam jí obklopilo několik dětí, kteří jí začali nadávat a jeden z nich jí plivnul do obličeje proto, že je Ukrajinka. „Bohužel to není ojedinělý případ,“ říká Radiožurnálu Petra Naskosová, právnička organizace In IUSTITIA.
Jak by bylo dobré v tuto chvíli celou tu situaci, která nastala, řešit?
Především je potřeba počkat, jakým způsobem se k incidentům postaví škola. Děti, které nadávaly, a dítě, které plivlo do obličeje holčičky z Ukrajiny, jsou nezletilé. To znamená, že právní řešení je naprosto limitované, byť je možné použít výchovná opatření. Například aby zasáhl Orgán pro sociálně-právní ochranu dětí.
Je ale na místě, aby třídní učitel/ka, ředitel/ka s dětmi promluvili a vedli je k omluvě, protože fixování se na právní řešení je ne zcela dobrý postup. A to z toho důvodu, že pokud se budou rodiče nezletilé holčičky fixovat na právní postup, který v podstatě není možný, může dojít k dalšímu traumatu, kterých mají za sebou více.
Hledání spravedlnosti může vést až k tomu, že by mohli opustit Česko a hledat spravedlnost jinde.
Děti jsou nezletilé, takže z právního hlediska nejsou trestně odpovědné. Jak je to ale v případě jejich rodičů?
Rodiče nejsou trestněprávně odpovědní za chování svých dětí v trestním řízení. Pokud by nespáchali nějaký přečin nebo obecně trestný čin, tak je není možné za chování dětí postihnout.
Jaký by měl být v tuto chvíli správný postup školy, tedy paní ředitelky a třídní učitelky?
Pokud je to jejich třída a jejich děti, je potřeba s dětmi promluvit o tom, co se na Ukrajině děje. Vést je k omluvě. Omluva je něco, co může velmi pomoct v rámci restorativního procesu a k tomu, aby se takové věci již nestávaly. Vysvětlit jim, jak se malá slečna může cítit. Uprchlíci hledají bezpečí. A v současné době se na území Česka nemůže cítit bezpečně jak slečna, tak rodina.
Krajní případy
Problém je, když jsou násilníky děti, které se tak chovají opakovaně a šikanují slabší. Rodiče často nespolupracují a školy se pak hájí tím, že vyčerpaly všechny možnosti, jak situaci změnit. A i tady je jasné, že to děti musely někde slyšet, protože to ještě nemohou úplně pochopit. Šlo o malé děti. Co se ale dá dělat potom?
Pokud by selhaly snahy třídního učitele a ředitele školy, tak je na místě, aby zasáhl Orgán pro sociálně-právní ochranu dětí. Může provést pohovor s rodiči a s nezletilými. Pokud by se děti nadále chovaly tímto způsobem, je zde prostor i pro výchovné opatření, které může soud uložit za spáchaný trestný čin.
3:30
Lékaři z Ukrajiny pomáhají českým praktikům. Komunikují s pacienty a šetří v ordinacích čas
Číst článek
Jaká jsou výchovná opatření v krajních případech?
Bývá to napomenutí, dohled Orgánu pro sociálně-právní ochranu dětí a podobně.
Je to podle vás ojedinělý incident, anebo se ve své praxi setkáváte nebo víte o podobných případech?
Bohužel to není ojedinělý případ. Organizace In IUSTITIA vidí obrovský nárůst násilí, ať už verbálního nebo fyzického, na válečných uprchlících z Ukrajiny. Bohužel už se nejedná pouze o verbální násilí, ale máme i napadené děti a dospělé. Jedná se i o fyzické násilí.
V praxi organizace In IUSTITIA váleční uprchlíci z Ukrajiny tvoří přibližně 20 procent případů, což znamená, že po LGBT lidech jsou druhými nejvíce ohroženými v Česku.
Zhoršuje se to?
Ano. Situace se zhoršuje především proto, že zde neslyšíme silné odsouzení útoků, které se dějí. Bohužel to souvisí i s nástupem dezinformátorů a nenávisti, která se šíří v některých částech Česka.
