Náměstek ministra zahraničí: Neumím si představit, že bychom mohli vyvlastňovat nemovitosti Ruska
Cílem jednání o nemovitém majetku mezi Českem a Ruskem byla výměna pozemků pod budovami. Jenže kauza Vrbětice a vpád ruských vojsk na Ukrajinu domlouvání ukončily. „Nedovedu si představit, že ve chvíli, kdy tu vypukla válka, by byla jednání možná,“ říká Tomáš Kryl, náměstek pro řízení ekonomicko-provozní sekce na ministerstvu zahraničí. V rozhovoru pro Radiožurnál se rozpovídal také o hodnotě českých budov v Rusku nebo o kauzách pronajímání bytů.
Jak bude český stát přistupovat k majetkům, které přímo patří Ruské federaci?
Podle mého názoru má Česká republika jedinou možnost. Ctí zásady mezinárodního práva – Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích – a tady je třeba říct, že se bavíme o budovách v majetku Ruska. Jsou tak zapsány v katastrech. Pozemky pod nimi vlastní Česká republika, právo disponovat s nimi má Diplomatický servis (příspěvková organizace ministerstva zahraničí – pozn. aut.).
26:08
Politolog Duleba: Putin tuhle válku vyhrát nemůže, Ukrajina se pro Rusko stane dalším Čečenskem
Číst článek
V tomto ohledu musíme ctít mezinárodní smlouvy. Samozřejmě jsme v budoucnu ochotni jednat o jakýchkoli modalitách, ale nedokážu v tuhle chvíli si představit, že bychom bez ztráty kytičky mohli tyto budovy vyvlastňovat, protože mezinárodní právo je třeba respektovat.
Je tedy nějaká možnost, že se to změní? Dá se v budoucnu dosáhnout toho, abychom mohli budovy vyvlastnit? Dá se to udělat změnou legislativy?
Musím teď vycházet z reálného stavu, který zde v tuto chvíli je. Pokud by zde někdo změnil legislativu, tak to bude nová situace. Současný stav ale jasně říká, že budovy jsou podle Vídeňské úmluvy nedotknutelné.
Předmět vašeho zájmu jsou tedy všechny budovy, které jsou v majetku Ruské federace nebo v majetku ruského velvyslanectví v Praze?
Přesně tak. tady je třeba říct, že ruská strana tyto objekty dlouhodobě deklaruje jako budovy mise a tak na ně pohlíží. Je třeba si uvědomit, že jakýkoli zákrok proti těmto nemovitostem by vyvolal nějaký zásah proti majetku České republiky v Moskvě.
A opačně: kdyby někdo sáhl na český majetek v Moskvě, máme nástroje na to, abychom mohli zasáhnout?
Když by k něčemu takovému došlo, tak by se tím naše ministerstvo nepochybně zabývalo a přijalo příslušná opatření. Bylo by to ale na debatu na nejvyšší politické úrovni, v tuto chvíli mi to nepřísluší hodnotit. Ve vztazích je jednoznačně potřeba dodržovat reciproční linii, náš majetek v Moskvě zatím nikdo neznárodnil.
Tři týdny války na Ukrajině pohledem stratéga: Rusové udělali chybu hned na začátku a nedaří se jim
Číst článek
Před vyhrocenou situací na Ukrajině byla tedy úroveň jednání taková, že snaha byla, aby Rusko vlastnilo nejen budovy v Praze, ale i pozemky pod nimi?
Pozor, takhle by to znělo příliš jednoznačně a bylo by to tak, že by to znělo ve prospěch ruské strany. To musím odmítnout. Veškerá jednání probíhala celou řadu let a výrazně se změnila v loňském roce a nejen v loňském roce, ale po okupaci Krymu. Původní předpoklad byl, že by bylo vhodné dosáhnout recipročního vztahu. To znamená, že majetky české republiky v Moskvě budou budovy i pozemky a obráceně – že v Praze budou budovy i pozemky ve vlastnictví Ruské federace. V tuhle chvíli jsme na recipročním vztahu tak, že budovy v Moskvě jsou v majetku České republiky a budovy v Praze patří Rusku.
O pozemcích mělo být jednáno v dalších kolech rozhovorů s tím, že by ta matérie trvala velmi dlouho a byla by velmi složitá. Protože dosáhnout dohody by bylo možné pouze na bázi mezinárodního práva a nějaké smlouvy, která by musela být schválená v parlamentech obou zemí. V současné situaci je asi iluzorní se domnívat, že by k něčemu takovému došlo.
Pak je tu ještě druhá věc. Je třeba natvrdo říct, že nemovitosti vznikly a jejich využití bylo koncipováno za úplně jiné historické situace. Bylo se možné bavit o novém způsobu využití a přesunutí do současných reálií. Nebyly by chráněny imunitou a tak dále, ale to vše byly první náznaky a samozřejmě to, co se stalo vloni a teď nám neumožňuje v jednáních pokračovat.
Naposledy v září
Kdy naposledy jste s ruskou stranou jednali?
Naposledy jsem se setkal s vedoucím ruské delegace v září loňského roku.
Už po Vrběticích...
Už po Vrběticích, ale nebyly to oficiální rozhovory. Byla to jen neformální konzultace, protože nemá smysl vést oficiální rozhovory, kdyby k tomu nebylo téma. Tady jsme se víceméně domluvili, zda by bylo vůbec možné jednat o nastavení některých nemovitostí a jejich provozu do současné situace. Ruskému partneru jsem říkal, že si Česko nedovede představit, že by se v jejich nemovitostech nadále porušoval zákon a je potřeba to nastavit tak, aby vše fungovalo v souladu s právním prostředím. Bavili jsme se o tom, že do budoucna je nutné, aby se platily daně a tak dále.
Porušováním zákona jste myslel kauzy o pronajímání bytů?
Přesně tak. Bylo tam velmi často zmiňované podivné pronajímání bytů a tak dále v bytových domech za ambasádou. Způsobovalo to problémy problémy v obou státech, protože to neprospívalo dobré atmosféře jednání.
Teď tedy není možné to nějak řešit?
Nedovedu si představit, že ve chvíli, kdy tu vypukla válka, situace, kterou si asi nikdo z nás neuměl představit, že by ve 21. století byl napaden v Evropě suverénní stát, že by v tuto chvíli byla jednání možná.
Jestli padne Ukrajina, padne celá Evropa. Všichni jste dnes Ukrajinci, vzkázal Zelenskyj do zahraničí
Číst článek
Zmiňoval jste, že všechny budovy Ruska v Česku slouží k diplomatickým účelům. Je tomu tak i de facto?
To už je spekulace. Jak říkám, naším cílem bylo, aby se vše narovnalo tak, aby to odpovídalo zákonům a požadavkům České republiky.
Dá se nějak srovnat hodnota našeho majetku v Moskvě a ruského majetku v Česku?
Srovnat by se zcela určitě dala, na druhou stranu nemělo smysl dělat cenové ohodnocení majetku, když jednání ještě ani nezačala. Dá se předpokládat, že takové domlouvání potrvá výraznou řadu let a jak víte, cenová mapa pozemků se výrazně mění.
Takže se to nenechávalo dělat ani někdy v minulosti?
To by nemělo s péčí řádného hospodáře smysl. Posudky jsou poměrně drahé a kdybych za deset let s Ruskem možná něco dojednal, tak by ceny byly úplně někde jinde.
A nějaký laický odhad?
Laickým odhadem měl majetek České republiky v Moskvě velkou hodnotu, protože se nachází v centru města. I když se jedná o menší počet objektů, než má Rusko v Česku, tak se jedná o velkou plochu na velmi drahém místě. Proti tomu zase hovoří situace, že ruská strana má objektů více. My jsme byli každopádně připraveni k jednání o výměně pozemků, ale ruská strana by případně musela něco doplatit.
