Skandinávci měli přijít na území Velké Británie dávno před Vikingy a Anglosasy. Odhalily to testy DNA
Genetická analýza domnělého starověkého Římana pohřbeného v oblasti Yorku odhalila, že zhruba čtvrtina jeho předků pocházela ze Skandinávie. Výsledky nové studie ukazují, že lidé se skandinávskými kořeny mohli obývat Británii dávno před příchodem Anglosasů a Vikingů, což mění pohled na dějiny evropské migrace.
Obecně se má za to, že příliv Skandinávců do Velké Británie začal až s příchodem Anglosasů v pátém století našeho letopočtu. Další vlna Seveřanů se pak vylodila během vikingských nájezdů. První, který zasáhl klášter na ostrově Lindisfarne, se odehrál v roce 793.
Teď však vědci, kteří zkoumali pozůstatky muže považovaného za římského vojáka žijícího mezi 2. a 4. stoletím, zjistili, že ze Skandinávie pocházelo až 25 procent jeho předků.
Analýza DNA doplnila obraz Přemyslovců na Moravě. Tisíc let staré kosterní ostatky patří olomouckým knížatům
Číst článek
„Předpokládali jsme, že tento původ přišel až s Anglosasy, možná byl ale v některých částech Británie přítomen už dříve,“ uvedl Leo Speidel, hlavní autor studie a vedoucí výzkumné skupiny v japonském Národním vědeckém institutu Riken.
Objev je součástí rozsáhlé studie, jejíž autoři zvolili inovativní přístup k analýze starověké DNA. Zatímco dosud pokroky ve zpracování a analýze DNA umožňovaly zkoumat mísení geneticky velmi odlišných skupin – například neandertálců a moderních lidí – nový způsob to zvládne i u skupin mnohem příbuznějších, jako byly populace v různých částech Evropy v době stěhování národů.
Tým vědců aplikoval tuto metodu na více než 1500 genomů lidí žijících v Evropě v prvním tisíciletí. Výsledky odhalily nejméně dvě vlny migrace germánských skupin ze severního Německa nebo Skandinávie do západní, střední a východní Evropy. Zároveň přinesly překvapivé důkazy i o stěhování opačným směrem mezi roky 500 a 800 n. l. To zřejmě zásadně změnilo genetickou skladbu obyvatel Skandinávie v době Vikingů.
Studie se rovněž zabývala vikingskou expanzí. Genetická analýza ukázala, že jedinci nalezení ve dvou masových hrobech z pozdní vikingské éry v Británii měli genetický profil typický pro jižní Skandinávii.
Vědci zdůrazňují, že nový přístup umožňuje zkoumat příběhy lidí, na které psaná historie zapomněla a zároveň zpochybňovat nebo doplňovat dosavadní historické záznamy. „Díky starověké DNA můžeme odkrývat životy těch, kteří zůstali mimo psané dějiny,“ dodává Speidel.
