Přísně střežené prostory tvoří skalnaté komory propojené centrální chodbou, dlouhou téměř 500 metrů. Podlahy komor mají zvláštní drenážní systém, odvětrávání a speciální vyztužení.

Přestože jde o unikátní zařízení, v Karlovarském kraji o něm vědí zejména odborníci. Laická veřejnosti ale prakticky nikoliv.

Jedním z důvodu je fakt, že do podzemního úložiště veřejnost nesmí a kontrolní návštěvy anebo prezentace jsou velmi výjimečné. Vztahuje se na ně přísný bezpečnostní režim. Do podzemí lidé vstupují v ochranných oblecích, vybaveni jsou dozimetry na měření radioaktivity i nouzovým balíčkem na přežití.

Místo pro 40 obalových souborů

Zařízení provozuje státní firma Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). „Zatím poslední volný prostor v úložišti je v komoře číslo 1. Kam se ještě vejde asi 40 obalových souborů. Tento prostor zaplníme v letošním roce. Pak máme v plánu, na základě povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vytvořit v zadní části ještě jednu ukládací komoru. Abychom zařízení mohli ještě nějaký čas provozovat,“ říká za správu úložiště Martina Máčelová.

Podle ní se v úložišti Bratrství skladují nízko a středně aktivní odpady. To znamená materiál obsahující uran, radium anebo thorium. „Zpravidla jsou to zbytky z průmyslové činnosti, anebo zdravotnictví,“ upřesňuje Martina Máčelová.

Po ukončení činnosti se celý prostor úložiště Bratrství nedaleko krušnohorského Jáchymova vyplní speciální betonovou směsí. Aby radioaktivní odpad nemohl ohrozit ani následující generace.

Kromě Jáchymova provozuje SÚRAO v České republice další dvě podobná zařízení. Úložiště Richard u Litoměřic a zabezpečený sklad v areálu jaderné elektrárny Dukovany.

Zdeněk Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít