‚V oblasti agrese nepozorujeme plošný nárůst.‘ Útok v Domažlicích může mít podle expertky řadu motivů
Dvě děti, které v úterý ráno pobodala žákyně domažlické základní školy, byly po ošetření na urgentním příjmu propuštěny. Policie s ohledem na nízký věk podezřelé i zraněných sděluje jen minimum informací. Zásahem pedagožky a ředitele nedošlo k dalším útokům a podezřelá byla zajištěna. Příčinou větší brutality některých útoků může být „nápodoba mediálních vzorů“, míní pro Radiožurnál a Plus Lenka Kollerová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Na incident reagoval Ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí Starostové a nezávislí. Ten na sociální sítě napsal, že „varovných náznaků o závažných problémech mezi dětmi v poslední době bohužel přibývá, což je z velké části způsobeno složitou situací v uplynulých letech, včetně dopadů pandemie“.
Potvrdila byste z vašich zkušeností slova ministra vnitra, že přibývá závažných problémů mezi dětmi?
V oblasti agrese úplně nepozorujeme ve velkých šetřeních plošný nárůst. V těch celkových číslech se v posledních desetiletích spíš objevuje buď stabilní nebo klesající trend.
To se ale nevylučuje s tím, že některé závažné případy nabývají na brutalitě a násilnosti. Je opravdu potřeba připomenout, že každý ten případ je zcela jedinečný.
Na druhé straně, pokud by se s tím mělo něco dělat, tak asi je potřeba i zobecňovat. Dá se to alespoň do jisté míry? Dá se říct, jestli ty případy brutální, extrémně násilné, mají nějaké společné jmenovatele? Co k těmto případům vede?
Těch příčin agrese je opravdu celá řada. Rozlišujeme takzvanou chladnou a horkou agresi.
K hlavním motivům chladné agrese patří potřeba něco získat, úctu, respekt, postavení v kolektivu. K motivům horké agrese patří nějaká dlouhodobá frustrace, pocit ohrožení, pocit ponížení. Na větší části agrese ve školách se podílí především motivy chladné agrese, ty instrumentální, kdy agrese je prostředkem k získání něčeho.
Samozřejmě oba zdroje motivací se mísí a opravdu je to případ od případu jiné. Nicméně to, že celkově agrese na školách je poměrně stabilní nebo mírně klesá, to samozřejmě souvisí s dlouhodobými preventivními programy, které na školách probíhají.
Žákyně na základní škole v Domažlicích zaútočila nožem na spolužáky. Dvě děti jsou zraněné
Číst článek
Proč roste brutalita nebo násilnost některých těch případů, tak tam zvažujeme samozřejmě velký vliv sociálního učení a nápodoby nějakých mediálních vzorů. Je ale určitě potřeba počítat i s rostoucím tlakem ve společnosti, která čelí celé řadě krizí, tak jak už jste předznamenal.
Do jaké míry případy brutálních nebo násilných útoků mezi školáky souvisí se šikanou?
K tomu úplně nemáme data. Jsou to dvě trochu rozdílné věci, ale víme z těch mezinárodních šetření, že to, že je žák dlouhodobě terčem nějaké agrese nebo terčem sociálního vyčleňování, může být jedním z faktorů, který zvyšuje riziko útoků.
Určitě bychom si ale neměli představovat, že to je hlavní příčina nebo většinová příčina. Spektrum příčin je opravdu velmi široké. Zahrnuje příčiny v rodinném zázemí, závažné situace v životě i duševní potíže. Nemá teď moc smysl o tom spekulovat, které z příčin by se mohly vztahovat k tomu (domažlickému) případu.
Samozřejmě nechci spekulovat, protože o tom případu nemáme informace. Když zůstaneme ještě v té obecné rovině, u těch brutálních nebo extrémně násilných útoků mezi školáky, je to častěji tak, že jsou to dlouho připravované a plánované akce, anebo jsou to častěji impulzivní reakce na nějakou konkrétní situaci?
To je těžká otázka. Většinou ty motivy jsou nějakým způsobem smíšené. Tuto otázku úplně nemáme prozkoumanou, takže si nejsem jistá, jak na to odpovědět. Objevují se jak dlouhodobě plánované případy, tak ty impulzivnější.
Po útoku nožem v německém Solingenu zemřeli tři lidé, německá policie po pachateli stále pátrá
Číst článek
Z pohledu školy, co jsou varovné signály? Kdy by měli učitelé nebo případně samozřejmě i rodiče zpozornět, že může hrozit takto agresivní útok?
Tím specifickým varovným signálem, který se velmi často vyskytuje, je to, že dítě nebo dospívající o těch záměrech hovoří. Někdy se s tím svěří rodičům, kamarádům, na sítích.
Nějakým způsobem se výslovně vyjádří ke svým záměrům někomu ublížit. To už jsou specifické signály, kdy je potřeba rychle intervenovat. Potom jsou to takové nespecifické signály, které se mohou vyskytovat i u jiných potíží.
To jsou nějaké nápadné nebo déle trvající změny chování. To dítě nějakým způsobem výrazně třeba ztratí zájmy, které mělo, nebo se přestane přátelit s lidmi, se kterými se přátelilo, nebo nějakým způsobem je zvýšeně depresivní, nebo naopak agresivní, podrážděné, vyjadřuje nějaké nenávistné komentáře. To jsou takové nespecifické projevy, které se mohou vztahovat k celé řadě věcí.
