Stoupáme do druhého, nejvyššího patra věznice s ostrahou, kde platí vysoký stupeň zabezpečení. Je tu šest postelí, ale rozestlané jsou jenom tři. „Když je hodně narváno, může jich být i šestnáct,“ popisuje vedoucí výkonu trestu Lucie Kováčová.

Zatím je tady příjemně, obě okna jsou otevřená. „Přes den mohou mít otevřené i dveře cel. Ty se zamykají až na noc,“ vysvětluje Kováčová. Větráky jsou potom zakázané kvůli bezpečnosti.

První léto za mřížemi má před sebou Daniel. Vysoké teploty, jak sám říká, mu nedělají dobře hlavně kvůli zdravotnímu stavu. „Jsem epileptik, tyhle horka mi energii nedodávají,“ říká. „Na cele je dusno. Je to uzavřená místnost, kde je nás pět,“ dodává.

O větrání se podle něj nehádají, v největších teplech nechávají okno otevřené i v noci.

Vedení věznice zajišťuje lidem ve výkonu trestu neomezený přístup k pitné vodě. Vodovody, někdy s hadicemi, jsou i na vycházkových dvorech, takže se odsouzení můžou svlažit taky tam.

Výjimečně pak nemusí dodržovat ani takzvanou ústrojovou kázeň, jak vysvětluje Kováčová: „Každý rok, když teplota skutečně stoupne vysoko, dávám pokyn k tomu, že odsouzení mohou v rámci oddělení na ložnicích nebo celách chodit ve spodním prádle. To znamená, že si smí vzít pouze nátělník a nějaké trenky.“

Ti, kteří můžou chodit v civilním oblečení, potom podle ní můžou volit podle sebe.

Podobně jako odsouzení jsou na tom s vedrem i dozorci a ostatní personál věznice. Postupně se ale podmínky zlepšují. Klimatizaci nebo aspoň větrák mají zaměstnanci třeba na takzvaných pevných pracovištích, kde slouží 12 hodin a odkud nemůžou odejít. Pořízení dalších zařízení pak bude záležet i na rozpočtu věznice.

Kristýna Vašíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít