Vrchní soud poslal Hoffmanna na šest let do vězení
Předlistopadového vysokého komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna poslal pražský vrchní soud s definitivní platností na šest let do vězení. Podle verdiktu se v srpnu 1968 v době zahájení okupace Československa dopustil sabotáže. Vrchní soud v odvolacím řízení Hoffmannovi zvýšil o dva roky původní čtyřletý trest, který mu vyměřil soud městský. Hoffmann tak je prvním bývalým funkcionářem KSČ odsouzeným v souvislosti se srpnem 1968.
Podle dnešního verdiktu vrchního soudu se Hoffmann dopustil trestného činu sabotáže, když v noci na 21. srpna 1968, během vpádu armád Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, přikázal vypnout vysílání Československého rozhlasu. Soud je přesvědčen, že tak chtěl pomoci intervenujícím vojskům a protireformnímu křídlu komunistické strany.
Hoffmann, který tehdy stál v čele Ústřední správy spojů, se už dříve hájil tím, že chtěl jen dodržet každodenní technickou přestávku od dvou do půl páté ráno. Podle předsedy soudního senátu Roberta Fremra byla ale situace natolik závažná, že neměl právo vysílání přerušit: "Rozhlas byl v té době jediným fungujícím médiem schopným informovat občany o dalším vývoji událostí, čili trvat za této situace na běžné technické přestávce by skutečně bylo absurdní a naprosto v rozporu s posláním rozhlasu a nastalou situací."
Karel Hoffmann nadále tvrdí, že je nevinen, a podá dovolání k Nejvyššímu soudu. "Jsem rozčarován, spoléhal jsem, že u vrchního soudu se konečně prosadí spravedlnost, ale jak je vidět, společenská objednávka doléhá i k vrchnímu soudu," komentoval pravomocný rozsudek. "Je to naprosto neopodstatněné, neodůvodněné a také ničím nedoložené. Neodpovídá to mé činnosti v té době."
Městský soud v Praze letos v červnu devětasedmdesátiletého Hoffmanna odsoudil na čtyři roky odnětí svobody. Uznal jej však vinným jen ze zneužití pravomoci, a nikoli z vlastizrady, jak požadovala obžaloba. Podle něj se totiž podařilo jednoznačně prokázat jen to, že Hoffmann nařídil vypnutí vysílačů. Důkazy, že tak učinil po předchozí dohodě s cizí mocí, chyběly.
Proti tomuto verdiktu se k vrchnímu soudu odvolal jak Hoffmannův obhájce Kolja Kubíček, tak státní zástupce Vlastimil Kraus, který trval na odsouzení za vlastizradu.
Ani podle vrchního soudu se ale neprokázalo, že by Hoffmann spáchal tento nejtěžší trestný čin. Státní zástupce Vlastimil Kraus je nakonec s rozsudkem spokojen: "Vcelku bylo rozhodnuto podle našeho názoru správně. Skutečně nebyla prokázána skutková podstata trestného činu vlastizrady, protože tam chyběl ten zákonný znak ´ve spojení s cizí mocí´."
Hoffmann se tak stal vůbec prvním komunistickým funkcionářem odsouzeným v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy. V předchozích případech původně třinácti obviněných předlistopadových komunistických činitelů orgány činné v trestním řízení stíhání postupně zastavily či vynesly zprošťující rozsudky, jeden z obviněných během stíhání zemřel.
Pražský vrchní soud naposledy v červnu pravomocně zprostil obžaloby Miloše Jakeše a Jozefa Lenárta, kteří se spolu s Hoffmannem jako jediní dostali kvůli srpnu 1968 před soud. Státní žalobce jim kladl za vinu, že se snažili legalizovat vstup armád Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 prostřednictvím takzvané dělnicko-rolnické vlády, jež měla nahradit vládu zákonnou.
Z dosud žijících, historiky uváděných prosovětských aktérů srpna 1968 zbývá, kromě zmíněných tří exprominentů, již jen někdejší tajemník ústředního výboru komunistické strany Vasil Biľak. Ten je však slovenským občanem a je stíhán tamními úřady. Jeho případ ještě nebyl uzavřen.
