Před lety šlo o vzácný jev, dnes je předvolební spojování do koalic běžnou součástí české politiky. Vládním stranám to pomohlo vyhrát sněmovní volby a dál v tom pokračují, na tuto taktiku nyní přechází i podstatná část opozice. ANO sice nadále zůstává samostatné, SPD nebo komunisté kolem sebe ale menší strany mocně shromažďují. Kdo, kde a s kým v letošních krajských volbách kandiduje? Server iROZHLAS.cz přináší velký přehled.

přehled Praha 5:00 26. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Krajské volby se konají rok před sněmovními volbami, jsou proto tradiční generálkou, v níž chce opozice vytknout vládě její politiku. Mohou ale posloužit i jinak. Před čtyřmi lety si strany současné vládní koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti vyzkoušely různé možnosti spojenectví, z nichž poté vznikly koalice Spolu a PirSTAN.

Současné opoziční strany tento postup kritizovaly jako div ne podvod na voličích, dnes jej ale mnohé z nich samy začínají využívat.

ODS, KDU-ČSL a TOP 09

Vládní koalice Spolu letos obhajuje čtyři hejtmanské posty. Občanští demokraté drží krajské úřady v jižních Čechách, na Vysočině a v Královéhradeckém kraji, lidovci v Jihomoravském.

Talíř: Na dvou procentech už si nemůžeme dovolit hádky, kdo je správný lidovec a kdo ne

Číst článek

V kompletním složení míří Spolu do tří největších krajů, jednotnou kandidátku ODS, TOP 09 a KDU-ČSL tak představí ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a navrch se všechny tři partaje dohodly ještě v Libereckém. Jinde nebyla vůle, překážely spory z minulosti nebo strany vsadily na jiná spojenectví.

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity upozorňuje, že mnohde se strany nemusely dohodnout ne kvůli nějakým osobním animozitám, ale společný postup tam takticky nemusel dávat smysl.

„Jsou regiony, kde vlivem lokální síly některého ze subjektů či jednoho z lídrů nemusí předvolební koalice kopírovat celostátní tendence či dohody v jiných krajích. Zářnými příklady toho jsou Jihočeský či Zlínský kraj, kde jsou silné osobnosti Martin Kuba a Jiří Čunek,“ popsal.

Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů Martin Kuba v ODS dlouho razí myšlenku, že je třeba nezapomínat na budování samostatné značky. Kampaň tak staví hodně na své osobě a používá označení „jihočeská ODS“.

Strany Spolu jdou v téměř všech krajích alespoň ve dvojici, jedinou výjimkou je Zlínský kraj, kde jsou rozděleny na třech různých kandidátkách. Zmíněný Čunek tam složil spojenectví své KDU-ČSL s hnutím Zlín 21. „Možná koalice Spolu ve Zlínském kraji by byla hodně zatížena velmi ambiciózním Čunkem, sázka na poměrně silné a vlivné hnutí Zlín 21 je tak pro tamní lidovce logičtější,“ domnívá se Just.

Hnutí ANO

Dlouhodobě nejsilnější česká politická strana koalice nevyužívá. ANO jde ve všech třinácti krajích samostatně a bude obhajovat tři hejtmanské posty – v Moravskoslezském, Zlínském a Ústeckém kraji.

Brabec má obrovské zkušenosti, říká dvojka krajské kandidátky ANO. Nový lídr ho ‚přeskočil‘ ze 13. místa

Číst článek

„ANO je dostatečně sebevědomé. V tuto chvíli nemá žádnou motivaci k tomu, aby se před volbami spojovalo s jinými subjekty. Naopak si myslím, že by se tomu bránili, protože by mohli vycítit snahu jiných subjektů se na ně přilepit a využít je. To je přesně věc, které se šéf ANO Andrej Babiš dlouhodobě brání,“ říká politolog Just.

Podobně jako jiné opoziční subjekty, i představitelé ANO dlouhodobě kritizují strany současné vlády za „účelové spojování“ či rovnou považují předvolební koalice za „podvod na voličích“.

Výjimku dělá letos ANO v souběžných senátních volbách, kdy podporuje kandidáty jiných subjektů. Především navazuje spolupráci se Sociálními demokraty, s nimiž již má v Senátu společný šestičlenný klub.

Kromě toho podporuje ANO i senátní kandidaturu bývalého poslance ODS, dnes šéfa pražské buňky Motoristů sobě Borise Šťastného, který toto spojenectví sám nazval Koalice proti vládě.

Piráti

Na samostatný postup sází v drtivé většině případů i Piráti, jedinou koaliční výjimkou je Olomoucký kraj, kde kandidují s podporou hnutí ProOlomouc, Společně pro Přerov a Naše Litovelsko. Na Vysočině a v Moravskoslezském kraji jsou na kandidátkách Pirátů i členové Zelených.

V letošních volbách obhajují křeslo hejtmana v Plzeňském kraji.

V jejich samostatném postupu nadále sehrává velkou roli zkušenost ze sněmovních voleb 2021, kdy je díky kroužkování přeskočili kandidáti Starostů.

V senátních volbách ale jde o jiný příběh, kromě svých kandidátů v nich podporují i některé z hnutí STAN, SEN 21, ale i Břetislava Rychlíka, který v Brně sesbíral širokou koalici TOP 09, ODS, Pirátů a Zelených.

STAN

Starostové vznikli jako regionální strana, proto jsou pro ně krajské volby mimořádně důležité. Pod vedením předsedy Víta Rakušana a vstupu do současné vlády nastoupili cestu větší profilace jako celostátní subjekt a méně jako hnutí regionálních politiků.

„Krajské volby jsou pro STAN mnohem důležitější než ty nedávné evropské,“ potvrzuje politolog Just. „Bude zajímavé sledovat, jestli i v tomto typu voleb fungují jako subjekt druhé volby,“ připomněl, že se Starostové potýkají s tím, že mají slabší volební jádro a oproti tomu vysoký potenciál.

Vondrákova kandidatura za STAN je ‚veletoč‘, zní z ANO. ‚Významná osobnost,‘ říkají o posile Starostové

Číst článek

„Budoucnost Starostů, jejich síla a vyjednávací pozice pro volby do Sněmovny se bude od výsledku v krajích hodně odvíjet. Mnoho voličů sice může jejich působení na centrální úrovni kritizovat, ale na krajské či komunální úrovni mohou mít mnohem lepší obraz,“ doplňuje politolog.

Krajské volby před čtyřmi lety pro ně byly mimořádně úspěšné, letos proto budou obhajovat čtyři hejtmanské posty – ve Středočeském, Olomouckém, Libereckém a Karlovarském kraji.

Kromě tradiční samostatné kandidatury Starostů pro Liberecký kraj jdou bez pomoci do voleb i ve středních Čechách a na Pardubicku.

Ve dvou případech spolupracují s TOP 09, v Královéhradeckém kraji jde o širší koalici ještě s Hradeckým demokratickým klubem a stranou LES a ve Zlínském s lokálním hnutím Zvuk 12. Právě na menší regionální partnery se Starostové orientují často, i letos tak jejich pomoc ve většině krajů využijí, například s Karlovarskou občanskou alternativou či hnutím Občané pro Budějovice.

V Olomouckém kraji před čtyřmi lety kandidovali Starostové společně s Piráty, letos už ale jen s podporou SNK ED. V Moravskoslezském kraji zase vede kandidátku exhejtman Ivo Vondrák z hnutí Osobnosti pro kraj, které si založil po odchodu z ANO.

SPD

„Pětislepenec“, „pětikolka“ či dokonce „pětihnus“. I tak politici opozičního SPD častují současnou vládní pětikoalici, která se k moci dostala i díky předvolebním koalicím. Ty hnutí Tomia Okamury dříve odmítalo a mluvilo o nich jako o podvodu, v nadcházejících krajských volbách je ale využije ve všech krajích kromě Zlínského.

7:59

Okamurova SPD a Rajchlovo PRO si k sobě hledají cestu. V některých krajích budou společně kandidovat

Číst článek

„Každá strana by měla kandidovat za sebe, koalice jsou špatně,“ říkal přitom ještě letos v dubnu Okamura.

Naopak místopředseda SPD Radim Fiala byl ke koalicím vždy přívětivější. „Když bude spolupráce fungovat, budu jenom velmi rád, když ji prodloužíme i do parlamentních voleb v roce 2025,“ říkal letos v dubnu jen pár dní po Okamurových slovech.

I šéf SPD už dnes mluví jinak. „Je třeba se spojovat. (…) Po krajských volbách se zase sejdeme a domluvíme se, jak to bude dál,“ doplnil s výhledem na sněmovní volby v příštím roce.

Kromě odporu k předvolebním koalicím změnilo SPD svůj pohled i na stranu PRO Jindřicha Rajchla a navzdory dřívějším sporům s ní bude kandidovat hned v devíti krajích. S Trikolorou jdou ve dvanácti, Svobodní se přidají ve třech. Klíčovým argumentem pro spojení těchto národních konzervativců je snaha minimalizovat propadlé hlasy.

Letos to však není poprvé, kdy jde SPD do krajských voleb v koalici s jiným subjektem, v roce 2016 kandidovalo s tehdejší Stranou práv občanů (SPO) tvořenou lidmi blízkými Miloši Zemanovi.

Po neúspěchu v eurovolbách i v loňských prezidentských volbách si v SPD uvědomují vážnost situace. „Jistou paniku z růstu Přísahy a Motoristů jsem u Okamury sledoval už před evropskými volbami. SPD se musí pokusit zvrátit negativní trend klesající podpory, který se projevil i v posledních průzkumech. Je jasné, že spojováním do koalic se snaží sjednotit rozdrobený národovecký elektorát,“ přibližuje politolog Just.

23:38

Kampaň na někoho může působit rasisticky, ale je to alegorie a nadsázka, říká místopředseda SPD Fiala

Číst článek

Podle Aleše Michala z Institutu politologických studií FSV UK řídí nynější kooperaci národně konzervativních sil pro krajské volby hrozba odlivu hlasů ke koalici Stačilo! „Nebezpečí pro SPD vnímám spíše u Kateřiny Konečné než u Přísahy a Motoristů. Přísaha sice regionální struktury buduje, úspěch v eurovolbách byl ale do rozhodující míry osobním úspěchem Filipa Turka,“ popsal.

KSČM

Právě koalice Stačilo! vedená komunisty chce zopakovat úspěch z evropských voleb i v těch krajských a tuto značku využívá ve všech krajích kromě Karlovarského. Tam jdou komunisté do voleb sami.

Koalice Stačilo! však nemá pevné členství. Dva europoslanecké mandáty a 9,6 procenta voličských hlasů získala trojkoalice KSČM, ČSNS a SD-SN. V tomto složení jde jen v Plzeňském kraji. Jinak se do koalice levicových a národoveckých sil zapojují i strany jako ČSSD Jiřího Paroubka, Domov a v Ústeckém kraji i SOCDEM. Komunisté na všech kandidátkách koalice Stačilo! personálně dominují, zbylé strany jsou ve velké menšině.

SOCDEM

Právě situace v Ústeckém kraji je pozoruhodná, jde o první předvolební koalici kdysi dominantních sil na české levici. Podle Justa ale nelze čekat brzkou hlubší spolupráci KSČM a SOCDEM. I kvůli tomu, že předseda Sociálních demokratů Michal Šmarda tuto možnost sám spíše vylučuje.

27:49

Politoložka Smejkalová o české levici: Neustále bojuje o legitimitu své existence, je těžké se prosadit

Číst článek

„SOCDEM je dnes tím slabším z dvojice, tahá za kratší provaz a bylo by to i z historického hlediska poměrně velké ponížení, kdyby vstoupili do nějakého dlouhodobého svazku s komunisty. Celá řada sociálních demokratů by u toho nechtěla být, v důsledku by to tak mohlo vést až k rozpadu SOCDEM,“ domnívá se.

Kromě společné krajské kandidatury podporuje ústecká krajská Sociální demokracie i chomutovskou senátní kandidaturu Jaroslava Komínka z KSČM.

„Spolupráci komunistů a sociálních demokratů bych zatím bral jako regionální aspekt. Komunisté jsou v Ústeckém kraji trochu více mainstreamoví. I proto, že tam měli v letech 2012–2020 svého hejtmana Oldřicha Bubeníčka, který teď společnou kandidátku vede. Sociální demokraté tam zase historicky byli radikálnější, obě strany si tam tak mohou být bližší,“ popisuje Just.

SOCDEM sází v řadě krajů na samostatnou kandidaturu, mnohde ale letos kandiduje pod jiným názvem a doplněna o regionální partnery.

V Pardubickém kraji bude obhajovat dlouholetý hejtman Martin Netolický v již prověřeném formátu 3PK, který tvoří SOCDEM s hnutím Společně pro kraj a Východočechy. V Královéhradeckém pod názvem Hlas samospráv v čele s exhejtmanem Jiřím Štěpánem, opět ve složení SOCDEM a Společně pro kraj, zde i s hnutím Rozvíjíme Hradec a v Olomouckém jako Hlas pro náš kraj.

Přísaha (a Motoristé)

Pro Přísahu bude hlavním cílem krajských voleb zopakovat úspěch z evropských voleb. Zatímco do nich šlo v koalici se stranou Motoristé sobě a s lídrem Filipem Turkem, tentokrát úspěšný koaliční postup neopakují. Motoristé tentokrát jen na kandidátky Přísahy vyslali pár jednotlivců a podporují senátní kandidaturu předsedy Přísahy Róberta Šlachty.

Přísaha si tak vyzkouší de facto samostatný postup, nezúčastní se přitom voleb ve všech krajích, soutěž vynechává v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji.

„Kámen úrazu oproti eurovolbám u nich může být, že si nevystačí s jedním tématem a jednou tváří. Jsme v situaci, kdy máme 13 krajů s různými specifiky, pro které potřebujete 13 lídrů,“ upozorňuje Just.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít