Reforma vzdělávání? Papír snese všechno, důležité je, aby k dovednostem měly děti i znalosti, říká Zima
Ministerstvo školství představilo reformu výuky, kterou připravovalo tři roky. Jde o největší Revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání za posledních 20 let. Dokument školám stanovuje, co a jak mají učit. Co všechno se změní? A kde mohou být slabá místa? To přibližuje emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v pořadu Jak to vidí... Zmiňuje také, jaký je zájem o studium medicíny či představy pacientů o pojišťovnách.
„To, že se vzdělávací programy vyvíjejí, je samozřejmě chvályhodné. Školy nyní budou mít větší volnost v řadě předmětů. Bohužel jde o předměty, které společnost potřebuje z hlediska průmyslu a rozvoje, jako je biologie, chemie nebo fyzika. Nyní se budou moct slévat do jednoho předmětu. Jsem ale rád, že matematika je zastoupená dobře,“ říká v pořadu Jak to vidí… biochemik a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Host: emeritní rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik Tomáš Zima. Moderuje Zita Senková
Znalosti a dovednosti
Právě matematika byla předmětem velkých debat, protože její učivo na základní škole by mělo být náročnější. Podle Zimy však záleží na tom, od čeho se to bude odvíjet. Právě u matematiky by podle jeho názoru mělo více platit to, co se zdůrazňuje u společenskovědních předmětů, tedy dávat učivo do souvislostí a umět ho aplikovat.
„Je otázka, jestli něco, co se učí na střední škole, má být na škole základní. Jde ale spíše o kupecké počty, aby se studenti uměli ve světě zorientovat a měli pro to dobré základy. Důležité je, aby uměli udělat koncentrovaný roztok, což se hodí i v obyčejné kuchyni, nebo pracovat s úroky. Někteří studenti toto bohužel neumí ani po maturitě.“
Ruku v ruce s takovými dovednostmi samozřejmě musejí jít i znalosti. „S oblibou říkám, že je třeba mít robustní základ, který člověk umí, i když ho probudí uprostřed noci. Pak se to může rozvíjet podle zájmu studenta a podle jeho potřeb. Není to tedy o přidávání informací, učit se stovky letopočtů v dějepise je opravdu nesmysl. Na druhé straně paměť by se trénovat měla. Bohužel lidé dnes spoléhají na to, že všechno najdou na internetu. Ale pak stačí, že nejde proud nebo zaútočí hacker…“
Nové vzdělávací programy slibují snížení nerovností a bariér. V platnost vstoupí v roce 2031
Číst článek
Angličtina už v 1. třídě
O revolučnosti celé reformy by ale Zima pochyboval. „Nevím, jestli je hlubokým zásahem to, že se v první třídě začne učit angličtina, která se běžně učí na řadě mateřských školek. Vyškrtnutí ruštiny je spíše politická věc. Důležité spíše je, aby byla mezi jednotlivými školami a jejich programy srovnatelnost.“
Kdo ale bude na možnost vůle, která na školách funguje už nyní, dohlížet, je podle Zimy otázka. „Problémy mohou vznikat, když se třeba žák přestěhuje. V jedné škole bude kladen důraz na fyziku, ve druhé na zeměpis. My ale musíme počítat s tím, že pracovní trh je u nás hodně fixovaný na místo. Papír tedy snese všechno, uvidíme, jaká bude realizace.“
Cílem mnoha škol je nicméně ubrat na znalostech a učit více do hloubky a moderněji. „To je absolutně správné. Na mnoha projektech jsme participovali s kolegy z univerzity. Interakce studentů je velmi důležitá. Moderní obrazovky a programy ale nejsou samospásné. Znovu zdůrazňuji, že aby měli studenti dovednosti, musejí mít nejdříve znalosti...,“ uzavírá Tomáš Zima.
