Žalobci nechtějí připustit vracení majetku amnestovaným, obrátili se na soud
Prezidentská amnestie vede v případě zastavených trestních stíhání i k vracení obstaveného majetku, kterým se měla platit škoda v případě uznání viny obžalovaných. Státní zástupci ale nechtějí tento scénář připustit a soudům navrhují, aby stát majetek často pocházející z trestné činnosti amnestovaným zabral.
„Jedná se o takzvané ochranné opatření v podobě zabrání věci, které soud může použít za situace, že pachatele trestného činu není možné ze zákonem daných důvodů stíhat. A jedním z těch důvodů je překážka pro stíhání v podobě amnestie,“ vysvětlila v Ozvěnách dne pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Připomněla, že soud může podle zákona i přes zrušené stíhání zabrat takový majetek, který pochází z trestné činnosti.
V Ozvěnách dne jsme mluvili s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Hostem byl také místopředseda pražského Městského soudu Libor Vávra.
„Pokud došlo v průběhu trestního řízení k zajištění majetku obžalovaných osob a my můžeme na základě trestního řízení konstatovat, že se jedná o výnosy z trestné činnosti, pak by soud mohl i u takto zastavených trestních řízení zabrat uvedené výnosy z trestné činnosti ve prospěch státu,“upřesnila Bradáčová.
Dodala, že Vrchní státní zastupitelství v Praze hned druhý den po vyhlášení amnestie podalo v 13 vytipovaných kauzách návrhy na to, aby soud ve veřejném zasedání rozhodl o zabrání majetku. Konkrétní kauzy ale Bradáčová jmenovat nechtěla. „Mohlo by se jednat o miliony korun,“ řekla.
Bradáčová také upozornila, že zabraný majetek propadne státu a podle současné právní úpravy tak na něj poškození nedosáhnou. „Neochráníme práva poškozených. Takovéto prostředky, pokud se zaberou, stávají se majetkem státu. Nemůže se poškozený na těchto hodnotách uspokojit,“ vysvětila.
Místopředseda pražského Městského soudu Libor Vávra v Ozvěnách dne potvrdil, že jedna ze 13 žádostí žalobců už k soudu dorazila. „Ve věci pana Chvalovského,“ uvedl.
Soud bude podle něj muset nejprve vyřešit otázku samotného rozhodnutí na základě prezidentské amnestie. „Teprve, když stíhání bude pravomocně zastaveno, přichází do úvahy řízení o zabrání majetku,“ řekl s tím, že to může trvat i měsíce.
Amnestie přidělala starosti i exekutorům
Ke kritice prezidentské amnestie se dnes přidali i exekutoři. Musejí totiž prověřovat majetkové poměry propuštěných lidí, proti nimž soudy nařídily exekuci. Navíc často neznají doručovací adresy lidí, kterým dosud úřední korespondenci posílali do věznic. Exekutoři totiž nemají přístup do evidence odsouzených osob.
„Na nařízené exekuce se amnestie nevztahuje, protože exekuční řízení je ze své podstaty občanským řízením. Nicméně přidala nám strašně moc administrativní vícepráce, jelikož v souvislosti s propuštěním amnestovaných se velice často mění adresa jejich aktuálního pobytu, kterou musíme pracně zjišťovat,“ vysvětluje Vladimír Plášil z prezidia Exekutorské komory.
Proč kritizují amnestii i exekutoři, vysvětlil Vladimír Plášil z prezidia Exekutorské komory
„Vězeňská služba ani soudy nám nedávají informace o tom, že dotyčný odsouzený byl propuštěn. Tím pádem my mu v exekučním řízení doručujeme do věznice. A budeme mu tak doručovat stále,“ přiblížil problémy prezident Exekutorské komory Jiří Prošek. Podle něj to může vést k průtahům.
Exekutoři zatím ani nevědí, proti kolika propuštěným z celkového počtu asi 6000 lidí je stále vedena exekuce. Plášil předpokládá, že statistiku budou mít za tři až šest měsíců.
„Někteří amnestovaní byli propuštěni na místo svého trvalého pobytu, někteří jsou ovšem oficiálně hlášeni na obecním úřadu nebo na magistrátu. V takovém případě musíme přikročit k místnímu šetření a k řadě součinnostních dotazů – s tím ovšem vznikají další náklady exekuce, které bohužel jdou k tíži jak dlužníkům, tak v některých případech i věřitelům,“ dodává Vladimír Plášil.
