Za poslední dva týdny tak podle OSN přišly ve snaze dostat se k pomoci o život téměř čtyři stovky lidí. „Většinu těchto úmrtí má na svědomí izraelská armáda,“ uvedl dále úřad.
Izrael nemá jinou možnost, než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně. V neděli to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza.
Po 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv.
„Kdyby vznikl palestinský stát, zmařilo by to naděje sionistických extremistů. Pro ty je Západní břeh Jordánu a Gaza Izrael. A pro některé je tím i Jordánsko,“ vysvětluje.
V Demokratické republice Kongo, kde je znásilnění na denním pořádku, začaly docházet léky, které mohou nákaze zabránit. Už nyní je přitom HIV pozitivních asi 3,5 procenta místních obyvatel.
„Je dost pravděpodobné, že začíná ofenziva v Rafáhu. Tam ale teď bylo těžiště palestinské populace. Lidé se teď mají přesunout koridorem do Chán Júnisu,“ přibližuje Břetislav Tureček.
Celkové náklady na obnovu Pásma Gazy, dosáhnou vzhledem k nebývalému rozsahu zkázy 30 až 40 miliard dolarů, vypočítává zpráva Rozvojového programu OSN.
„Je normální, že se umělci vyjadřují ke společenským otázkám,“ říká novinářka. Zároveň ale upozorňuje, že v tuzemsku se kritická reflexe války mezi Izraelem a teroristy z Hamásu často setká s odporem.
Izraelská operace v Gaze podle Hesové není úspěšná, ovšem nevyhrává ani Hamás, který po válce nebude v Gaze vládnout. Situaci mění i humanitární katastrofa.
Haiti čelí humanitární katastrofě, země je na pokraji naprostého rozvratu. Z věznice v hlavním městě uprchlo několik tisíc vězňů, aby se připojili k válce gangů, které ovládají velké části území.
Představitelé nemocnic řekli, že zařízení přijala desítky těl. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters sdělil, že nemá informace, že by na oblast, kde se incident stal, armáda podnikala údery.
Zatímco izraelská armáda tvrdí, že má evakuační plány pro civilisty v Rafáhu, Abú Alí s rodinou utekl do asi dvacet kilometrů vzdáleného Nusajrátu. Žije z úspor a má štěstí.
Při razii armáda oznámila, že zadržela 100 lidí podezřelých ze zapojení do bojů proti Izraeli. Domnívala se rovněž, že v zařízení se budou nacházet těla rukojmích, píše stanice CNN.
Humanitární pomoc se do Gazy dostává z Egypta přes přechod Rafáh. První dodávky pomoci, kterou začal Hamás bezprecedentním brutálním útokem na izraelské pohraničí, povolil Izrael až 21. října.
„V Gaze zbývá voda, elektřina a pohonné hmoty na 24 hodin,“ a pokud nepřijde pomoc, lékaři budou jen „vystavovat úmrtní listy,“ uvedl v pondělí regionální ředitel WHO Ahmad Mandharí.
„V Gaze žijí lidé, existuje občanská společnost, kultura, jsme lidské bytosti. Jsme ve vězení pod otevřeným nebem a chceme žít v míru,“ říká učitel Ziad Mekhoub.
Nefungoval žádný varovný systém, neozvaly se sirény. Lidi, kteří přežili, mluví například o tom, že se probudili doslova uprostřed noci, kdy je obklopovala voda do výše několika metrů.
„V zasažené oblasti rozváží potraviny armáda, místní lidé jsou v šoku a nepracují. Turismus ale není problém,“ přibližuje pro Radiožurnál český velvyslanec Škeřík.
Od poloviny dubna, kdy propukly boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory, ze Súdánu uprchlo více než 350 000 lidí. Většina z nich utekla do Egypta, Jižního Súdánu a Čadu.
Do Sýrie odjelo do pátku přes 140 kamionů s humanitární pomocí OSN, uvedla agentura AP. Odborníci z Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolupracují s Tureckem na zjišťování škod.
„Nedodržovaly se stavební normy, okrádal se stavební materiál. A je to důsledek politiky současné vlády, která si tímto způsobem snažila zavazovat developery,“ říká turkolog Tomáš Laně.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Khan.
Na východě Ukrajiny operuje i český analytik, kriminolog a člen spolku Team for Ukraine Petr Pojman. Ten navštívil i nedávno osvobozené město Izjum, ve kterém bylo objeveno 440 provizorních hrobů.
Milionům lidí v Etiopii, Keni a Somálsku hrozí, že od letošního října do prosince zažijí nejhorší sucho za posledních 40 let. To může v regionu vyvolat bezprecedentní humanitární katastrofu.
V jižní provincii Sindh se blíží záplavová vlna, která vznikla rozvodněnou řekou Indus. Do oblasti vyslala pákistánská vláda vrtulníky a čluny, probíhá evakuace.
Česko čeká jedna z nejhorších sklizní chmele v historii. Podle chmelařů je „zeleného zlata“ málo a množství hořkých látek v něm podprůměrně. Podle pěstitelů na Žatecku za to může dlouhodobé sucho.
Vesnice Pavlovka byla nedávno osvobozena ukrajinskými silami. Rusové na ni ovšem stále aktivně střílí. Obyvatelé tak z obce stále odjíždějí. Ti, co zůstávají, řeší třeba jak ochránit mazlíčky.