Kreml prohlásil, že zvažuje odpověď na české kroky. Podle agentury TASS mluvčí Kremlu řekl, že nyní zkoumá majetek, který Česká republika v Rusku vlastní. Co to podle vás znamená?
Jsou to mediální výroky. My jsme v tuhle chvíli udělali krok, který je plně v souladu s českým právem, kdybych měl reagovat i na další výroky mluvčího Kremlu. Česko rozhodně proti nikomu nevede útočnou válku, takže nevím, s jakým zdůvodněním by teď ruská strana měla podnikat jakékoli kroky.

Je v Rusku vůbec majetek, který by tímto mohl být zasažen?
Je to drobný majetek, rozhodně nic, co by nás mělo znervózňovat.

Když se vrátíme úplně na začátek problému, Česko zmrazilo firmu, která majetek ruské federace spravuje. Jaký k tomu byl důvod?
Důvodem je to, že tato firma je přímo kontrolována prezidentskou administrativou Vladimíra Putina, který vede válku proti Ukrajině. Ten podnik vydělává peníze, protože pronajímá byty, má soukromoprávní vztahy se soukromými osobami, s nájemníky a dalšími společnostmi. Tento zisk ale případně může podporovat ruskou válku proti Ukrajině, proto jsme přistoupili k preventivnímu opatření a majetek zmrazili.

Co to bude znamenat v praxi?
Probíhá správa ze strany českého státu, nechceme, aby nemovitosti chátraly a ztrácely svojí hodnotu. To znamená, že například nájemníci budou dále posílat nájemné na teď už zmrazené účty. Ta entita s nimi až na určité výjimky, jako jsou třeba drobné opravy, nemůže nakládat. Takové výdaje se ale musí povolit na straně českého finančního a analytického úřadu. Zkrátka si ohlídáme, že výnosy z těchto nemovitostí nepůjdou na podporu ruského státu.

Jakého majetku konkrétně se tato opatření týkají?
Mluvíme zhruba o sedmdesáti nemovitostech, které jsou v tomto ruském podniku drženy. Jsou to ty takzvaně ´ruské nemovitosti´, o kterých se dlouhodobě mluví v českých médiích. Většinou se jedná o domy v Praze, středních Čechách nebo Karlových Varech. Jsou to taky nemovitosti na pozemcích diplomatického servisu, tedy příspěvkové organizace ministerstva zahraničích věcí. Jsou to i ty samé nemovitosti, kde momentálně probíhá žaloba a následný soud pro neplacení nájemného.

Znamená to tedy, že Česká republika trvá na tom, aby Rusko platilo za pozemky, na kterých tyto budovy stojí?
Ta žaloba se vztahuje do minulosti, to znamená, že se nic nemění. A ano, ten nárok stále zůstává.

Válka na Ukrajině trvá už skoro dva roky. Proč tedy k opatřením dochází až teď?
Sankční zákon byl přijat 1. ledna tohoto roku. Problematika není úplně jednoduchá a dlouho jsme na tom pracovali. Není to jen práce Ministerstva zahraničích věcí, ale také Ministerstva financí, Finančního analytického úřadu a dalších bezpečnostních hráčů.

Ve výsledku to bylo také politické rozhodnutí a já jsem opravdu rád, že se za to vládní koalice postavila. Chtěl bych určitě poděkovat za spolupráci ministru financí Zbyňku Stanjurovi, jeho role v tom byla klíčová.

Máte nějaké náznaky od dalších států, že se po vzoru Česka připojí s podobnými kroky?
My budeme nyní v Evropské unii navrhovat, aby byla tato entita zalistována pro celou sedmadvacítku. Víme, že jsou určité majetky i v jiných členských státech Unie. Uvidíme, jak se k tomu jiné země a celkově v Bruselu postaví, teď se to nedá předpokládat.

Koneckonců v Česku se jedná o jedny z nejrozsáhlejších majetků. V jiných zemích tolik ruského majetku není. I to nás vedlo k tomu, abychom nejprve šli tou cestou národního listingu, a myslím, že to bylo správné rozhodnutí.

Argumentem je právě ta prodleva a to, aby s tím nějakým způsobem ruský stát nemohl manipulovat a nesnažil se ty majetky vyvést, nebo snížit. Samozřejmě jsme si odpracovali hodně ‚domácích úkolů´, než jsem s tím na vládu šel.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít