Protirežimní síly vstoupily do města poprvé od roku 2016, kdy nad ním získala kontrolu syrská vláda. Asadovi spojenci, díky kterým si udržel moc, Rusko a Írán, jsou v současnosti zaneprázdnění vlastními boji – Rusko na Ukrajině a Írán skrz Hizballáh s Izraelem. Toho využili povstalci napojení na Turecko. 

„Ztratili jsme naději, že se něco takového vůbec stane, takže jsme tomu odmítali věřit. Hlavním důvodem byl strach. Bylo to jako sen,“ říká deníku The Guardian občanka Aleppa Nasma. Redakce jí kvůli bezpečnosti změnila jméno. 

Podle vypovědí místních ozbrojenci klepali na dveře a použili reproduktory na minaretech normálně určené ke svolávání muslimů k modlitbě, aby obyvatele informovali, ať zůstanou doma.

„Lidé říkají, že se k nim vojáci chovali dobře. Dokonce je i ujišťovali, že přišli, aby je ochránili, a nikomu neublíží,“ dodává Nasma. Aleppo dle svých slov neopustila ani během bojů o město během syrské občanské války, nyní se ale bojí toho, co bude dál. 

Zásah nemocnice

Obyvatelé města se obávají reakce prezidenta Asada a jeho spojenců. Jejich obavy zesílil letecký útok na nemocnici, ke kterému došlo o víkendu. Dle humanitárních organizací operujících na místě mělo jít o zásah Rusů.

„Nálet zasáhl centrum Aleppa. Myslíme, že na místě zemřelo dvanáct lidí a víc jich bylo zraněno. Nemocnice nefunguje a žádní medici v ní neoperují,“ upřesňuje Yemn Sayed Issa, pracovník humanitární organizace Violet, jejíž ambulance nálet poškodil. 

„Většina lidí tady se bojí a zůstává doma. V Aleppu chybí tolik věcí, je potřeba chléb, jídlo a voda. Myslím, že během 24 hodin začne platit zákaz vycházení.“

Někteří Aleppané jsou ale optimističtí. Karam Shaar, analytik New Lines Institute, který z města pochází, ale momentálně je v exilu, k nim patří. „Ti, kteří jsou šťastní – a já myslím, že jde o většinu z nich, jsou šťastní, že se konečně mohou vrátit do svých domovů. Lidé, kteří žijí v zahraničí, se mohou vrátit zpět do Sýrie a Aleppa – a já jsem jeden z nich,“ říká. „Mnoho lidí se ale obává, co bude dál.“

Radikální islamisté

Otazníky visí nad dalšími kroky Haját Tahrír aš-Šám, sunnitské organizace, jež vznikla z hnutí an-Nusrá, což byla místní odnož Al-Káidy. Spojené státy ji v roce 2013 zařadily na seznam teroristických organizací.

„Prokázali, že jsou kompetentnější než jiné organizace v zemi, co se poskytování veřejných služeb týče, ale jsou to radikální islamisté. Myslím, že jsou příliš extrémní na průměrného Aleppana,“ dodává Shaar.

Americká komise pro mezinárodní náboženskou svobodu zveřejnila v roce 2022 zprávu, podle níž islamisté upírají křesťanům a drúzům v Idlibu a přilehlých oblastech, kde vládnou od roku 2020, svobodu praktikovat své náboženství, ačkoliv se snaží prezentovat jako tolerantní například setkáním s křesťany z Idlibu nebo stavěním studny ve vesnici, kde žijí převážně drúzové. 

Aleppo je domovem největší křesťanské komunity v Sýrii a to i přesto, že část z nich musela ze země uprchnout během občanské války. Šéf organizace Tahrír aš-Šám, Muhammad al-Džawlání sice zveřejnil v sobotu vzkaz svým vojákům, ať se vyvarují zbytečného zabíjení, místní komunita má ale strach.

Arcibiskup řecké ortodoxní církve sdělil obyvatelům, aby se „vyvarovali toulání“, ale zároveň je ujistil, že modlitby v kostele budou nadále možné.

Další skupina, jež se nadvlády islamistů obává, jsou Kurdové. Podle agentury Reuters kurdské milice YPG uzavřely s rebely dohodu, na základě které se stáhnou ze svých pozic ve městě, což má zároveň dovolit civilistům, aby se mohli evakuovat do oblastí na severovýchodě Sýrie ovládaných Kurdy. 

Nasma zůstává pozitivní. „Domnívám se, že jsou to obyvatelé Aleppa, kdo nutí systém správy, aby se přizpůsobil způsobu života v tomto městě, a ne naopak. Toto město je rozmanité a jeho identita bude určovat budoucí situaci, ne naopak,“ říká.

ttr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít