Jednání s Trumpem je teď na koalici ochotných. Tahouny budou Macron a Starmer, říká Pojar
Britský premiér Keir Starmer po nedělním summitu v Londýně řekl, že koalice ochotných států je připravená poskytnout Ukrajině v budoucnu bezpečnostní záruky a vyslat na Ukrajinu mírové jednotky. „Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven. Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl ve speciálu Radiožurnálu český vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují podle deníku Le Figaro na Ukrajině měsíční příměří ve vzduchu, na moři a v energetické soustavě. Dodávají, jak toho dosáhnout?
Na příměří musí být dva. Jsem přesvědčen o tom, že s příměřím by Volodymyr Zelenskyj souhlasil, byť u toho přímého rozhovoru jsem nebyl. Je otázka, jestli by s takovým příměřím souhlasil ruský prezident (Vladimir Putin), který neustále hovoří o tom, jak je na příměří připraven. Je potřeba mezi oběma stranami vybudovat nějakou elementární důvěru a toto by mohl být jeden z těch kroků. Každopádně máme směřovat k příměří a pak budovat základy trvalého míru.
Zkuste mi definovat, co to je takzvaná koalice ochotných? Jaká je její role?
Jsou to státy, které Ukrajinu podporují, které se snaží něco dělat. Když bude nějaké příměří, tak aby vydrželo. Zároveň myslí na evropskou obranu a bezpečnost, takže všichni deklarují zvýšené výdaje na obranu a jsou v tom různě ambiciózní.
Takže jsou to země, které se spolu dokážou bavit, a to velmi důvěrně a otevřeně. Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven a dávají na stůl jak peníze, tak zbraně.
Ono se původně očekávalo, že to jednání se může protáhnout dlouho do noci, což se ale nestalo. Bylo to docela rychlé.
To jsem nikdy neslyšel. Bylo to naplánované na dvě hodiny a protáhlo se to jenom o chvíli. Byla tam celá řada dalších jednání po straně, někteří tam přijeli již dříve, někteří odjížděli později. To vlastní jednání ale probíhalo v zásadě tak, jak bylo naplánováno, nezvykle podle času.
Myslíte si, že ten summit byl něčím víc než dozvukem konfliktu z Oválné pracovny Bílého domu a jakousi satisfakcí pro ukrajinského prezidenta?
Ano, ta schůzka byla naplánována ještě před tím pátkem, byla naplánována ještě před cestou britského premiéra do Bílého domu. V zásadě byla plánovaná jako pokračování veškerých aktivit jinde a zároveň jako brífink z návštěvy britského premiéra v Bílém domě, jakožto schůzka ještě před Evropskou radou, která bude ve čtvrtek.
Macron a Starmer navrhují podle médií částečné příměří mezi Ukrajinou a Ruskem
Číst článek
Takže je to taková sekvence schůzek, kdy dochází k větší koordinaci, k otevřeným výměnám názorů, co je možné dělat, co má smysl dělat a kdo bude s kým hovořit tak, aby situace byla co nejklidnější, aby ta válka nakonec skončila a hned zase znovu nezačala.
Říkáte, kdo bude s kým hovořit. Máte představu, jaké závěry summitu bude prezentovat britský premiér americkému prezidentovi, pokud k nějakému kontaktu dojde?
Ke kontaktu určitě dojde. Koneckonců si volali i v průběhu víkendu. Myslím, že se jednoznačně rýsuje, že těmi hlavními tahouny bude francouzský prezident a britský premiér. Je to logické, protože oba jsou v Radě bezpečnosti a oba mají jaderné zbraně.
Francouzský prezident tam bude více za člena Evropské unie, britský premiér zase za ty ostatní země z Evropy. Budou to oni, kteří budou daleko více ve spolupráci s ostatními a s podporou ostatních formulovat nějaké kroky. Jsem přesvědčen, že budou oba hovořit jak s Donaldem Trumpem, tak s dalšími, stejně tak před pár dny s Donaldem Trumpem hovořila italská premiérka (Giorgia Meloniová). Ta komunikace probíhá poměrně intenzivně.
Myslíte si, že Volodymyr Zelenskyj bude ještě někdy mluvit s Donaldem Trumpem?
Myslím si, že jo, ale nevím, kdy to bude a jak to bude. Myslím si, že teď je na koalici ochotných v čele s prezidentem Francie a britským premiérem, aby začala nastolovat nějakou agendu. Abychom to nebyli my, kdo říká, že máme být u stolu, ale abychom skutečně něco dělali.
Když budeme něco dělat, když budeme navrhovat rozumné a o sílu opřené argumenty a návrhy, tak prostě relevantní budeme. Když si budeme jenom stěžovat a říkat, jak jsme opomenutí, tak budeme irelevantní ještě více, než tomu bylo doteď.
Je čas jednat, prohlásil Starmer po summitu v Londýně. Podle Leyenové potřebuje Evropa přezbrojit
Číst článek
Co budeme dělat, pokud Spojené státy zastaví vojenskou pomoc Ukrajině?
Tak doufejme, že ji nezastaví úplně. V případě, že ji zastaví, budeme se s tím muset nějakým způsobem popasovat čelem. Bude se s tím muset popasovat Ukrajina, protože nakonec je to Ukrajina, která musí říct, co chce a za jakých podmínek a do čeho jde.
Ta situace by byla nesmírně nepříjemná. Nějakou dobu by se Ukrajina ještě bránit mohla, ale je otázka, jak dlouho by to vydržela, za jakých ztrát a co by to ve skutečnosti přineslo s ohledem na příměří, respektive na nějaký trvalý mír.
Jsme v situaci, kdy místo mezinárodního práva platí právo silnějšího?
Mezinárodní právo stále platí, ale jen do určité míry. Koneckonců ono tomu tak bylo vždycky. Mezinárodní právo bylo vzýváno jako řešení všech problémů, ale tak to nikdy nebylo. Zejména když docházelo k válečným a k vojenským konfliktům. Teď je akorát mezinárodní právo, tak jak jsme ho znali, ještě slabší, než bylo předtím.
Dále vždy platilo, že kdo má silnou ekonomiku a kdo má silnou armádu, kdo je schopen se bránit, kdo je schopen projekce síly a kdo je schopen vydělávat peníze, tak ten měl vždycky lepší a silnější postavení než ten, který byl slabý ekonomicky a na obranu nic nedával. Tam žádná síla není a síla hraje v mezinárodních vztazích roli a hrála roli vždycky. Vstupujeme do období, které se bude od těch posledních 35 let v Evropě lišit tím, že půjde o sílu více než v minulosti.
Celý speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus o dění kolem Ukrajiny, Evropské unie a Spojených států si můžete poslechnout v přiloženém audiu v úvodu článku.
