Analytik: Vypadá to, že měl někdo zájem, aby letadlo z Ázerbájdžánu skončilo na dně Kaspického moře
Pád ázerbájdžánského letadla v Kazachstánu způsobila podle ázerbájdžánských zdrojů ruská raketa protivzdušné obrany. Její úlomky explodovaly poblíž letícího letadla. Při zřícení zahynulo 38 lidí, 29 jich přežilo, někteří s vážnými zraněními. Podle serveru Euronews nedostalo poškozené letadlo povolení přistát na ruských letištích. „To, že bylo směřováno na Aktau, nedává smysl,“ říká pro Radiožurnál vojenský analytik Milan Mikulecký.
Je už jasnější, proč by na ázerbájdžánské civilní dopravní letadlo pálila ruská protivzdušná obrana?
Tak to asi máme jasné od prvních okamžiků, protože v té době probíhal poměrně rozsáhlý útok bezpilotními prostředky ze strany Ukrajiny na Čečensko, což je naprosto legitimní cíl v okamžiku, kdy Rusko rozpoutalo proti Ukrajině válku. Na čečenském území se nacházejí poměrně velká výcviková střediska pro ruské ozbrojené síly, respektive její čečenské části.
Problém je v tom, že Rusko neuzavřelo svůj vzdušný prostor, což by každá civilizovaná země v okamžiku, kdy je pod takovým úderem, udělala. A druhý problém je v tom, že evidentně někdo z obsluhy ruských systémů protivzdušné obrany udělal chybu a vystřelil na civilní letadlo.
Je obvyklé, že ukrajinské drony operují nad touto oblastí? Je to nějakých 800 kilometrů od rusko-ukrajinských hranic.
Není to rozhodně poprvé, takže ano, můžeme říct, že to je obvyklé. A samozřejmě Ukrajina je země, která je napadená, brání se. Rusko terorizuje celé její území různými údery, ať už bezpilotními prostředky, jako jsou drony, střelami s plochou dráhou letu, ale i balistickými raketami. Takže v tomto problém není.
Problém skutečně je v chování ruské strany během útoku, ke kterému došlo. Ano, s největší pravděpodobností, téměř se stoprocentní jistotou, můžeme říct, že k němu došlo omylem. K takovým omylům dochází a není to pouze ruská specialita. Pouze Rusové v ní jednoznačně vedou, pokud se podíváme nějakých padesát let zpátky na počty incidentů a počty obětí.
Existuje nějaký čistě technický důvod, proč by to poškozené letadlo nemohlo přistát na ruských letištích v Grozném a Machačkale, které mělo nejblíž, ale nakonec muselo být odkloněno do kazašského Aktau?
To, na co se ptáte, vzbuzuje hodně otazníků. Ale myslím si, že tady je nutné si skutečně počkat na ukončení vyšetřování. Je otázka, na kolik ruská strana bude ochotná spolupracovat. Když se podíváme na některé minulé incidenty, jako ten, kdy Rusové nad ukrajinským územím sestřelili malajsijské letadlo, tak neočekávám nějakou velkou spolupráci.
V Grozném podle informací o počasí, které máme k dispozici, bylo přistání možné. Na dalších letištích už by to bylo obtížnější, ať už to byla Machačkala nebo Miněralnyje Vody. Nicméně z řady korespondence, která se zachovala, víme, že posádka ázerbájdžánského letadla žádala o možnost pokračovat v letu do Baku, což dává logiku, protože je to na ázerbájdžánském území. Nicméně následně to letadlo bylo řízením letového provozu Ruské federace směřováno do Aktau, což už smysl nedává, protože je to na východ a je to do Kazachstánu. Znovu připomínám, že šlo o ázerbájdžánské letadlo.
A tady je to, co vzbuzuje otazníky a zdvižené obočí. S vysokou pravděpodobností to vypadá, že někdo měl zájem, aby letadlo skončilo na dně Kaspického moře a bylo obtížné se dostat k jeho troskám.
Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo. Na palubě bylo 67 lidí, 29 z nich podle úřadů přežilo
Číst článek
Podle vládních ázerbájdžánských zdrojů nefungoval letadlu navigační systém GPS. Jak složité je letět bez takového systému přes moře?
Systém GPS se poměrně silně přeceňuje. A teď budu hovořit ze své vlastní praxe. Létalo se i před zavedením systému GPS. Létalo se, ať už v prvopočátcích pomocí astronavigace, potom za pomoci inerciálních systémů a tím, že přecházíte na různé radiostanice, které vám dávají nějaký směr, vzdálenost a podle nich navigujete.
A od té doby, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou válku proti Ukrajině a kdy Rusko, ale i další země v regionu provozují tzv. spoofing, to znamená, že manipulují data systému GPS, tak na ně letové posádky v těchto oblastech už vůbec nespoléhají.
Tam je mnohem zásadnější to, že střela, která vybuchla v blízkosti letadla, s největší pravděpodobností přerušila hydraulické systémy a piloti ázerbájdžánského letadla postupně přicházeli o schopnost ho ovládat.
Je nutné skutečně smeknout před výkonem posádky. Nejenom, že dokázali tak dlouho vzdorovat a tak dlouho letadlo udrželi ve vzduchu, ale i to, že během jejich manévru při pokusu o nouzové přistání, za cenu toho, že obětovali svoje životy, zachránili aspoň část cestujících. To skutečně není o navigaci, je to primárně o tom, že piloti přišli o schopnost letadlo ovládat.
Ázerbájdžánské aerolinky: Došlo k vnějšímu fyzickému zásahu
Agentura Reuters přinesla svědectví cestujícího, který pád letadla přežil. Řekl, že jak se stroj blížil ke Groznému, uslyšel nejméně jednu hlasitou ránu. Letadlo se podle něj poté začalo chovat podivně. „Myslel jsem si, že se rozpadne,“ uvedl pro Reuters z nemocnice Subhonkul Rachimov s tím, že se začal modlit a připravovat na smrt.
Hlasitou ránu slyšela podle Reuters i další přeživší pasažérka letadla a člen posádky Zulfugar Asadov uvedl, že rány slyšel tři. „Kapitán řekl, že mu bylo doporučeno přistát na moři, ale rozhodl se letět do Aktau a přistát na zemi,“ dodal Asadov.
Společnost Azerbaijan Airlines (AZAL) uvedla, že předběžné výsledky vyšetřování ukazují, že u havarovaného stroje došlo k „vnějšímu fyzickému a technickému zásahu“.
Ruský letecký úřad Rosaviacija, který citovala ruská tisková agentura TASS, tvrdí, že na letišti v Grozném byla hustá mlha a pilot se pokusil přistát dvakrát. Podle stejného zdroje kapitánovi stroje byla k přistání nabídnuta jiná letiště, ale rozhodl se letět do kazachstánského města Aktau.
