Musíme se podílet na evropské odstrašovací síle, aby si Putin řekl: Na Evropu nemáme, míní Matesová
Spojené státy a Evropa už nejsou ti nejlepší přátelé. Aspoň tak to vypadá z vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová, která působila ve Světové bance.
Svůj postoj k Evropě vyjádřil americký prezident Donald Trump prohlášením, že Evropská unie vznikla jen proto, aby brala Spojené státy na hůl. Proměnil i přístup Ameriky k Rusku a válečnému konfliktu na Ukrajině.
„Ta změna nazrávala dlouho,“ vysvětluje ekonomka. „Jenomže pro běžného voliče, občana – nejenom v České republice, ale ve většině zemí Evropy – je to, co se děje v globálním kontextu, nezajímavé.“
Evropa tak na postupné změny nereagovala i proto, že je voliči nevnímali jako urgentní. Po ruském vpádu na Ukrajinu se ukázalo, že Moskva nepovažuje za důležité udržovat ani základ mezinárodních smluv a dohod, které nám zajišťovaly bezpečnost.
„Bohužel v posledních dvou měsících vidíme, že ani Spojené státy se necítí vázány tím, že jsou nějaké dohody,“ upozorňuje ekonomka. „Trump se vrátil k politice vlády silnějších. Rusko to chtělo vždy. Od Spojených států to po velmi dlouhé době, po mnoha desetiletích, slyšíme znovu. A evidentně to myslí vážně.“
Jako americký prezident slíbil Trump zabrání Grónska, u kterého se předpokládá, že je obrovským zdrojem vzácných surovin. Kanada by se podle něj zase mohla stát 51. státem Spojených států.
„Myslí to zcela vážně,“ usuzuje expertka. „Rozhodl se, že Kanadu ‚vyhladoví‘ – že jí ekonomicky tak zkomplikuje život, až se nakonec mezi obyvatelstvem najde většina, která bude chtít přičlenění ke Spojeným státům. U Grónska to bude mnohem jednodušší – nakonec ještě bude Evropa pomáhat Dánsku Grónsko bránit,“ dodává Matesová.
Oboustranně výhodné spojení
Evropa transatlantickou vazbu se Spojenými státy potřebuje, zdůrazňuje ekonomka. Potřebuje ji ale i Amerika, a to i proto, že evropský trh je nejbohatší na světě. Výdaje Evropy na obranu ale podle Washingtonu nejsou dostatečné.
„Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně adekvátně svému podílu na HDP ve světě,“ zdůrazňuje Matesová. „Z hlediska Spojených států, současné americké politiky, je Evropa na cestě do bezvýznamnosti. Ovšem je na ní, aby to změnila.“
Gróňané ve volbách odmítli sbližování s USA. Zvítězila liberální strana, která hledá cestu k nezávislosti
Číst článek
Pokud by se transatlantická vazba udržela, na obnově evropského obranného průmyslu by podle Matesové vydělaly i Spojené státy: „Nejde jen o Evropu, jde o Tichý oceán a bezpečnost tam – Austrálie je ve velmi napjatých vztazích s Čínou. Svět je nebezpečné místo a potřebujeme být schopní odstrašit potenciální agresory.“
Bezpečnost je první povinností jakéhokoli státu a obranný průmysl by navíc mohl nastartovat ekonomiku, připomíná expertka.
„Teď je nutné zajistit bezpečnost, ale neztratit konkurenceschopnost. Čili pokud možno to udělat tak, aby snaha o zajištění větší bezpečnosti byla zároveň nakopnutím ekonomik,“ vysvětluje Matesová a na závěr dodává:
„Musíme být schopní se podílet na odstrašovací síle evropských zemí, aby hrozby, kterými se Kreml nijak netají – má je v oficiálních dokumentech, prezident Putin o nich opakovaně nahlas mluví – nenaplnil. Protože si řekne: Na Evropu nemáme.“
Může mít Evropa se Spojenými státy vyvážený vztah bez toho, aniž by omezila svůj sociální systém? Vyjde z aktuální situace oslabená, nebo silnější? A jak je na tom ekonomika Číny a Ruska? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
