Demonstrující jsou většinou lidé, kteří jsou spjati nějakým způsobem se Sýrií a Íránem - přinejmenším mají společného nepřítele, tedy Stát Izrael. Chtějí vrátit dnešní prozápadní politiku Libanonu, která směřuje přinejmenším k neutralitě země, zpět do protiizraelského tábora.

Drtivou většinu z nich tvořili šíité a především stoupenci hnutí Hizballáh, mezi demonstranty ovšem byli i někteří křesťané a drůzové. Demonstranti kritizovali korupci a nedostatek finanční pomoci vlády při obnově jihu země po válce Izraele s Hizballáhem letos v létě.

Jdou proti vládě, která vydobyla v posledních měsících Libanonu respekt celého světa. V Libanonu, kde žijí příslušníci 18 církví a náboženských směrů, nelze dosáhnout shody bez dohody všech skupin. A to je teď výrazně ohroženo. Skutečně hrozí občanská válka, protože oba tábory jsou přesvědčeny, že nemají kam ustoupit. A situace se dotýká přímo i nás, protože Libanon má asociační dohodu s Evropskou unií. Prosyrské síly - hnutí Hizballáh a jeho političtí spojenci šíitský Amal a Svobodný vlastenecký proud křesťanského lídra Michela Aouna, který ale kdysi bojoval proti Sýrii, mají zhruba třetinu sil. Přibližně dvě třetiny mají provládní a prozápadní síly, které tvoří také parlamentní většinu.

Jenže hnutí Hizballáh je nesmírně organizované a disciplinované a jako jediné politické hnutí je oficiálně ozbrojené, a to i těžkými zbraněmi a raketami. Znamená to, že reálně jsou síly půl na půl. Navíc topografové Hizballáhu odhadli účast na demonstraci přibližně na milión a čtvrt lidí. Zdá se, že spor bude pokračovat a bude se stupňovat.

Jaromír Janev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít