Belgický soud řeší případ ženy, která přišla o práci kvůli nošení muslimského šátku
Ztrátu zaměstnání z důvodu porušení firemních pravidel pro oblékání zažalovalo u pracovního soudu v Tongerenu na východě Belgie Centrum pro rovné příležitosti a boj proti rasismu. Zastalo se tak prodavačky, která musela ze zaměstnání odejít, protože si v práci chtěla nechat na hlavě muslimský šátek. Případ vyvolal v Belgii diskuzi o tom, jestli mohou prodavači v obchodech nosit náboženské symboly nebo ne.
Případ se odehrál ve východobelgickém městě Genk. Zaměstnankyně nizozemského obchodního řetězce Hema se rozhodla konvertovat k islámu a začala i v práci nosit muslimský šátek. Několik zákazníků si na to stěžovalo a firma ženě nařídila, aby dodržovala firemní oblečen a šátek nenosila.
Žena to však odmítla a sama požádala agenturu, přes kterou pro Hemu pracovala, aby ji převedla na práci jinam. Centrum pro rovné příležitosti a boj proti rasismu se pak spojilo s tamními odbory a zažalovalo řetězec, že porušuje svobodu projevu a vyznání.
Polemiku o nošení náboženských symbolů v Belgii sleduje také zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák.
Zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák připomněl, že v Belgii je svoboda náboženského vyznání zakotvena v ústavě, ale existují jistá omezení. Například ve veřejných institucích se nesmějí náboženské symboly viditelně nosit. Zakázány jsou také na stáních a obecních školách a to jak pro učitele, tak i pro žáky.
Soukromé firmy mohou stanovit pravidla oblékání a některé ženám povolují nosit šátky. Firmy, které zakazují nošení náboženských symbolů v zaměstnání, to prý dělají kvůli neutrálnímu prostředí, protože u nich nakupují lidé z různých kultur.
Centrum pro rovné příležitosti a boj proti rasismu v nejnovějším případu nesleduje tažení proti obchodnímu řetězci Hema, ale chce, aby soud rozhodl, jestli se smí na pracovišti, kde zaměstnanec přichází do styku s veřejností, nosit náboženské symboly nebo ne.
