Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží zastavit íránský jaderný program. Zástupci Íránu a USA se v sobotu sejdou v Ománu a budou jednat o íránském jaderném programu. Uvedl to v pondělí Trump.

Hovory se mají týkat především íránského vojenského i civilního jaderného programu. Podle odborníků se budou chtít Američané zaměřit i na íránskou podporu různých militantních proxy skupin na Blízkém východě a jeho vztah s Izraelem.

Írán zatím ale pokračuje ve vývoji jaderného programu, čemuž právě chtějí zabránit Spojené státy a Izrael. „Írán už je de facto jaderným státem. Má už dostatečné schopnosti obohatit uran, aby mohl sestrojit jadernou bombu. Otázka je ale, že zatím nemá dostatečně kvalitní jaderné nosiče,“ komentuje situaci jaderných zbraní analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Donald Trump chce dosáhnout toho, čeho nedosáhl za první čtyři roky, kdy byl poprvé v Bílém domě, kdy rozmetal dohodu s Íránem. Zdůvodňoval to tím, že dohoda je špatná a tvrdým tlakem donutí Írán k přijetí pro něj ještě méně výhodné dohody,“ říká Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha pro iROZHLAS.cz.

Americký prezident je dlouhodobě známý svým razantním přístupem vůči Íránu, který už teď čelí tvrdým sankcím ze strany USA. Íránu už několikrát pohrozil i vojenskou silou, ale dohody se zatím dosáhnout nepodařilo. Podle Turečka byli dříve Íránci připraveni s USA jednat, ale začali to odmítat po změně prezidenta v Bílém domě, jelikož se cítí příliš pod tlakem ze strany Trumpa.

Dodává také, že každá strana rámuje nadcházející sobotní setkání v Ománu jinak. Američané ho označují za přímé. Zatímco íránský režim, který je pod silným domácím i zahraničním tlakem, je takto neoznačuje. „Kdyby to vypadalo, že Írán ztrácí, že ničeho nedosáhne, tak si umím představit, že jednání delegace zkrečuje,“ říká Tureček.

Čeho chce dosáhnout?

„Trump a jeho okolí mají formulovanou maximalistickou vizi diplomatické dohody. V rámci ní by došlo k úplnému odstranění íránského jaderného programu – nejenom programu na výrobu jaderné zbraně, ale i toho civilního,“ říká Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Dodává, že je to pro Teherán nepřijatelné. Režim totiž vždy tvrdil, že je ochoten přistoupit na opatření, která mu zabrání ve výrobě jaderné zbraně. Ale chce mít ve smlouvě, že má legitimní právo na svůj civilní jaderný program, který buduje. Což by mu mělo umožňovat i mezinárodní právo.

Spojené státy, jejichž důležitým spojencem je Izrael, chtějí také omezit vliv Íránu v regionu Blízkého východu. Poukazují na jeho podporu militantních skupin v regionu jako jsou například teroristické organizace Hizballáh nebo Hamás. 

Podle Horčičky je další snahou Trumpa dosáhnout toho, aby Írán uznal stát Izrael. „Myslím, že u Donalda Trumpa je to velká hra. Už dříve mluvil o tom, že chce dostat Írán do pozice, aby uznal existenci Izraele,“ řekl. 

Nátlakové páky

Írán čelí silným americkým sankcím, které by mohl Trump po neúspěšných jednáních ještě zpřísnit. „Ekonomické sankce jsou pro něj bolestivé. Inflace je vysoká, situace se zhoršuje. Není pochyb, že pro běžné Íránce je to špatné, ale režimní složky a elity jsou kolikrát schopny systém obcházet,“ říká Horčička a upozorňuje na to, že samotné sankce Írán pravděpodobně k dohodě nedonutí.

Podle Horčičky a Smetany je ale pro představitele íránského režimu daleko více zastrašující vyhrožování, že by USA společně s Izraelem mohly použít rakety. „Spojené státy a Izrael jsou nepochybně schopny udeřit přímo na území Iránu. Už dříve jsme viděli, že přímo a cíleně zabili představitele režimu nebo nějakých teroristických skupin v Íránu,“ vysvětluje Horčička.

„Režim ví, že kdyby USA a Izrael chtěly útočit na konkrétní cíle, ať už pevné vojenské nebo představitele režimu, tak na to mají techniku i informace,“ doplňuje.

Michal Smetana ale upozorňuje na to, že řada jaderných zařízení se nachází hluboko v zemi a bez pozemní operace se Spojeným státům pravděpodobně nepodaří vše zničit. „Hrozí, že tato dynamika bude mít úplně opačný výsledek. Írán by mohl ten vojenský zásah vnímat jako signál, že jediná možnost, jak se dlouhodobě bránit izraelsko-americkému tlaku, je překročit jaderný práh a získat jadernou bombu,“ popisuje.

Výsledek jednání?

Sobotní jednání mezi USA a Íránem pravděpodobně nepřinese podepsanou dohodu. Experti ale upozorňují na to, že Donald Trump bude chtít médiím prezentovat nějaký výsledek. Trump totiž často hovoří o tom, že dohody musí být dosaženo, co nejrychleji.

Zatím není jisté, zda je některá ze stran ochotna slevit ze svých požadavků a do jaké míry se do situace promítne osobnost současného amerického prezidenta a naopak nejkonzervativnější část íránského režimu, která jakékoliv jednání s Američany striktně odmítá.

„Je nesmysl, když dnes někdo tvrdí, že Írán nikdy nepřistoupí na dohodu. To jsou ideologická klišé. Íránci na dohodu už jednou přistoupili před 10 lety. Protože dohodou vlastně Američané poprvé uznali legitimitu íránského režimu,“ komentuje Tureček.

Když následně Spojené státy od dohody v prvním volebním období Trumpa odstoupily, tak se podle Turečka tohle uznání ztratilo. Íránský režim pak začal snažit hájit své přežití právě skrze jaderný program a podporu militantních uskupení na Blízkém východě.

„Jako pozitivně vnímám paradoxně to, že Trump zachází často mnohem hůře se svými spojenci než se svými protivníky. Takže jak zametá s Ukrajinou nebo s Dánskem ohledně Grónska, tak o to si myslím, že může být vstřícnější nakonec k íránskému režimu,“ soudí Tureček. Naopak Smetana i Horčička uvádějí, že jsou k dosažení dohody mezi USA a Íránem zatím velmi skeptičtí, dynamickou situaci ale nejde dopředu příliš dobře predikovat.

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít