Benedikt XVI. opouští svůj úřad. Přesně ve 20 hodin přestane být papežem
Benedikt XVI. odchází po necelých osmi letech z čela římskokatolické církve. Ve Vatikánu tráví poslední hodiny ve svém úřadu, přesně ve 20 hodin pak přestane být papežem. Je to vůbec podruhé v dějinách katolické církve, kdy se papež rozhodl dobrovolně opustit svůj úřad.
Jde o zcela bezprecedentní krok, alespoň v moderních dějinách. Od historicky první dobrovolné rezignace papeže totiž uběhlo už více než 700 let. Jako první v historii se k tomuto výjimečnému kroku odhodlal Celestýn V. v roce 1294.
Kardinálové proto nejprve museli vyřešit mnoho otázek včetně toho, jak se Benedikt XVI. bude dále titulovat. Jméno Benedikt si ponechá a stane se emeritním papežem, oslovovat ho tedy budou Jeho Svatost Benedikt XVI., emeritní papež, nebo Jeho Svatost Benedikt XVI., emeritní pontifik římský.
Přijde také o papežský, takzvaný Rybářský prsten, který bude zničen stejně jako oficiální razítko, aby se vyloučilo falšování písemností.
Benedikt XVI. se dnes před polednem rozloučil s kardinály a mimo jiné jim přislíbil "bezpodmínečnou úctu a poslušnost" příštímu papežovi, který má být zvolen už příští měsíc.
V odpoledních hodinách odletí vrtulníkem do papežské letní rezidence v Castel Gandolfo. V Římě se v tu chvíli mají na jeho počest rozeznít všechny zvony. Přesně v osm hodin večer pak brány Castel Gandolfo opustí příslušníci švýcarské gardy, která papeže střeží, a nahradí je vatikánská policie.
Během posledních hodin v úřadu, které budou sledovat televizní kamery, si papež mimo jiné musí udělat pořádek v písemnostech. Oficiální dokumenty mají být archivovány, soukromé poznámky si pak odveze s sebou do svého nového sídla.
V Římě vrcholí přípravy na konkláve, která zvolí nového papeže
Číst článek
V Castel Gandolfo bude Benedikt XVI. do té doby, než skončí rekonstrukce vatikánského kláštera Mater Eclesiae, kam se uchýlí a kde se bude za církev modlit. Podle odhadů se do kláštera přestěhuje zhruba za dva měsíce.
Papežův zdravotní stav se v posledních měsících zhoršoval, a proto se rozhodl abdikovat, jak sám řekl, pro dobro církve. Již nyní probíhají přípravy na konkláve, ze kterého vyjde nový papež, pravděpodobně však až po 10. březnu.
Situaci po úmrtí či abdikaci hlavy katolické církve řeší zvláštní dokument, který pod názvem Universi Dominici Gregis vydal v únoru 1996 papež Jan Pavel II.
Na odcházejícího papeže budou vzpomínat i v jeho rodné obci v Bavorsku
Číst článek
Na jeho základě po Benediktově rezignaci převezmou řízení katolické církve kardinálové. Na generálních kongregacích, svých denních shromážděních, ovšem nesmějí rozhodnout o ničem, co přísluší pouze papeži.
Kolegium kardinálů pod vedením kardinála komořího Bertoneho, který také bude organizovat svolání konkláve a řídit volbu nového papeže, se poprvé sejde už zítra 1. března.
V Odpoledním Radiožurnálu hovořil o rozloučení Benedikta s věřícími a volbě jeho následovníka historik a teolog z KTF UK Petr Kubín
Do historie se Benedikt zapíše nejspíš jako papež, který abdikoval. „Možná, že to bude nejčastěji zmiňováno. Dá se říci, že jeho pontifikát nebude chápán jako nějak zvlášť výrazný, protože se neodehrává v době koncilu,“ říká Petr Kubín, teolog a historik z Katolické teologické fakulty UK.
Benediktovi navíc předcházela výrazná osobnost Jana Pavla II., který stál v čele Vatikánu 27 let. Dosluhující papež podle Kubína navazoval na „předchozí pontifikáty s určitým konzervativnějším laděním“.
Vzhledem k nečekanému rozhodnutí Benedikta a spekulacím, které abdikaci provázely, včetně odkazů na Vatileaks a skandály s homosexuální mafií v církvi jakožto příčiny papežovy rezignace, lze očekávat, že konkláve jeho následovníka bude volit právě s ohledem na tyto aspekty, soudí odborník.
„Nejsilnější část kardinálů, ta italská, pravděpodobně bude asi od zbytku kardinálského kolegia tlačena, aby volili jiného než italského kardinála,“ dodává Kubín.
