Země EU kromě Maďarska se shodly na podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko. Řešila se i Gaza
Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se ve čtvrtek na summitu v Bruselu shodly na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu.
Původně se očekávalo, že by se ve čtvrtek mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém, osmnáctém balíčku protiruských sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko.
Fico znovu odmítl podpořit sankce. Žádá EU o odklad hlasování, jinak chce balík vetovat
Číst článek
V textu o Ukrajině, který podle informací ČTK odmítl podpořit maďarský premiér Viktor Orbán, EU „důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří.“ Po Moskvě požaduje „skutečnou politickou vůli ukončit válku“.
Pokud jde o další sankce, k jejichž prosazení je třeba jednomyslnost, daly Maďarsko a Slovensko najevo, že je zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027.
Slovenský premiér Robert Fico se kvůli tomu ve čtvrtek sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jednání označil za konstruktivní a pragmatické, zopakoval ale, že Slovensko nový sankční balíček nepodpoří: při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Bratislava žádat o odložení hlasování, a pokud se tak nestane, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn sankce vetovat.
Orbán, který je v unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se zase opět postavil proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, když prohlásil, že Maďarsko nechce být ve stejném spolku s válčící zemí, protože je to nebezpečné.
Příměří v Gaze
Summit se ve čtvrtek věnoval také válce v Pásmu Gazy a vyzval k okamžitému příměří i k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Situaci v tomto úzkém pobřežním pásmu, kde žijí přes dva miliony Palestinců, označil za katastrofální a zoufalou; politici se v této souvislosti zmínili zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění. Požadují, aby Izrael zcela zrušil blokádu Gazy, umožnil okamžitý a nerušený přístup humanitární pomoci a plně dodržoval své závazky podle mezinárodního práva.
Španělsko požádá o pozastavení asociační dohody s Izraelem. Palestinci už podle něj nemohou čekat
Číst článek
Evropská rada rovněž odsoudila vyostření situace na okupovaném Západním břehu Jordánu v důsledku narůstajícího násilí ze strany osadníků, rozšiřování nelegálních osad a izraelské vojenské operace.
Španělský premiér Pedro Sánchez navíc vyjádřil přesvědčení, že v Gaze dochází ke genocidě. Izrael podle něj jasně porušuje článek 2 asociační dohody mezi EU a Izraelem, a Madrid proto bude usilovat o její pozastavení. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu zemí EU, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v unii několik spojenců, včetně Česka.
Lídři členských zemí se ve čtvrtek shodli na tom, že je potřeba pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost.
Ke skupině zemí Evropské unie, které usilují o zpřísnění migrační politiky a pravidelně se scházejí, se tentokrát poprvé přidalo Německo. Takzvané migrační snídaně se spolu se zástupci dalších 12 zemí zúčastnil německý kancléř Friedrich Merz, který do Bruselu přijel na svůj první summit EU.
