Čaputová v sobotu předá klíče od prezidentského paláce. Historicky první žena v čele Slovenska končí
Éra slovenské prezidentky Zuzany Čaputové končí. V pátek pronese poslední projev a v sobotu předá klíče od prezidentského paláce v Bratislavě svému nástupci Peteru Pellegrinimu. Za pět let si první žena ve funkci slovenské hlavy státu vysloužila mezinárodní uznání a na domácí scéně stále patří k nejdůvěryhodnějším politikům. Její mandát poznačila série krizí. Při rozlučkové návštěvě Prahy prozradila, že dál chce zamířit do akademické sféry.
Překvapivá návštěva Zuzany Čaputové ve vítězném štábu Petra Pavla po českých prezidentských volbách vyvolala nadšení. Ozývaly se výkřiky a skandování. Vřelé přijetí Čaputové nebylo překvapením. Ze světových lídrů je v Česku dlouhodobě nejoblíbenější a důvěřuje jí přes 50 procent obyvatel. Právě vztah Čaputové a Pavla podle mnohých symbolicky znovu spojil Česko a Slovensko.
Slovenská prezidentka Čaputová končí ve funkci. Jak se zapíše do slovenské historie?
„Vaše vítězství je zároveň vítězstvím naděje. Naděje o tom, že slušnost a pravdomluvnost není slabostí, ale je silou, která může vézt k vítězství, a to dokonce i v politice,“ sdělila při té příležitosti Čaputová.
Svůj politický styl postavila končící slovenská prezidentka na slušnosti a důsledném vymáhání ústavních pravidel.
Do funkce nastoupila v roce 2019 v době, kdy Slovensko po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové hledalo stabilitu, důvěru ve stát a spravedlnost. „Nepřišla jsem vládnout, přišla jsem sloužit občanům, obyvatelům a Slovensku,“ slibovala v inaugurační řeči právnička a aktivistka.
Její prezidentský mandát poznamenalo vypuknutí pandemie, příchod války na sousední Ukrajinu i řada vnitropolitických krizí. Spolupracovala s pěti premiéry a jmenovala historicky první úřednickou vládu.
Pavel s Čaputovou si předali státní vyznamenání. Ocenili tak přínos v rozvoji vzájemných vztahů
Číst článek
Opakovaně také varovala slovenské politiky před štěpením společnosti a nárůstem napětí mezi lidmi. „Žijeme v době, kdy je oslabovaná důvěra veřejnosti ve stát a v soudržnost naší společnosti. Pokud tuto situaci nedokážeme zvrátit, je důvod se obávat o podobu demokracie a další vývoj společnosti.“
Kritici prezidentce vyčítají, že kvůli nedostatečným politickým zkušenostem nedokázala reagovat na mocenské hry nebo razantně zasáhnout v čase vládních krizí. Za chyby mnozí označují přistoupení na požadavek parlamentu vyhlásit předčasné volby až s odstupem devíti měsíců. Po volbách v souladu s přáním voličů Čaputová jmenovala vládu premiéra Roberta Fica.
Svou sílu prezidentka Čaputová ukazovala v momentech, kdy bylo třeba vyjádřit soucit a pochopení. Po teroristickém útoku na bar Tepláreň ukázala, že veřejnost může smutek prožívat se svou prezidentkou. Spontánní objetí Čaputové a majitele gay baru na místě střelby se zapsalo jako nejsilnější gesto jejího mandátu.
Podporu chtěla vyjádřit i premiérovi Robertu Ficovi po nedávném atentátu, ten ale nabídku na návštěvu v nemocnici nepřijal.
Slovensko se po vraždě ptá, proč až teď? Jak se má společnost bránit?
Číst článek
Rozhodnutím neusilovat o dalších pět let v prezidentském paláci Čaputová zklamala část svých příznivců. Podle kritiků předčasně odchází z boje. Průzkumy ukazovaly, že mohla porazit všechny ostatní kandidáty. Prezidentka ale došla k závěru, že by úřad nedokázala vykonávat naplno.
„Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout svou sílu na dalších od dnes potenciálně šest roků. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost,“ sdělila.
Svou roli v jejím rozhodování sehrála i dlouhodobá nenávistná kampaň. Ta přicházela zejména ze strany Směru, Slovenské národní strany a expremiéra Igora Matoviče. Část společnosti pod jejich vlivem uvěřila, že Čaputová slouží cizím zájmům.
Vulgarity a výhrůžky směřovaly i na její rodinu. Pro část Slováků je Čaputová americkou agentkou. Část se na ní dívá s obdivem, vděčností a nadějí, že slušná politika má na Slovensku šanci.
