Čecha viní v Kambodži ze zneužití nezletilé dívky. 'Je jako moje dcera,' hájí se z vězení
V kambodžském vězení sdílí celu s osmi lidmi, za pět týdnů ve vazbě zhubl pět kilo. A několik dalších měsíců ho ještě čeká. Českého průvodce a učitele meditace Václava Pavláta viní ze zneužití čtrnáctileté khmerské dívky, on to ale odmítá. Tvrdí, že se dívce i její matce pokoušel pomoci. Spolupracovnice iROZHLAS.cz Michaela Černá s obviněným mluvila přímo ve věznici v Siem Reap.
Před modrou budovou postávají hloučky lidí. Pár se jich opírá o velkou bránu s nápisem Welcome. U nohou jim leží velké igelitové tašky s ovocem, chlebem a balenou vodou, kolem pobíhá asi dvacítka malých dětí. Ze zaplaveného příkopu opodál vykukují hlavy vodních buvolů. Blížíme se ke kambodžskému vězení, kde je držen i šestačtyřicetiletý Václav Pavlát.
V zemi čelí vážnému obvinění, za které mu hrozí až deset let za mřížemi. Podle místní neziskové organizace na ochranu dětí Action Pour Les Enfants (APLE) muž dlouhodobě zneužíval místní čtrnáctiletou dívku Bun Thoeuth. Pracovníci to usoudili podle toho, že rodině pravidelně dával peníze a trávil s dívkou čas. Policie při domovní prohlídce našla u Čecha dívčí oblečení, notebook a kondomy.
'Nutili ji k výpovědi'
Pavlát ale tvrdí, že se matce i dceři pouze snažil pomoct. Obě jsou HIV pozitivní, ve svém okolí stigmatizované. Otec na následky AIDS zemřel, a rodina se tak ocitla bez finančních prostředků. Děvče bylo v době, kdy ho Pavlát potkal, zaostalé a podvyživené. Nejdříve jí dával jídlo, pak začal do rodiny nosit léky a peníze. S dívkou, které říká Nikol, si prý vytvořil pouto a chtěl si ji osvojit.
VYJÁDŘENÍ PROTISTRANY
Kambodža se dlouhodobě snaží zbavit nálepky ráje sexuálních turistů. V zemi funguje několik neziskových organizací zaměřených na ochranu dětí - jednou z nejznámějších je APLE. Úzce spolupracuje s policií, podílí se na vyšetřování a vyslýchání obětí i útočníků. Khoem Vando, programový ředitel APLE, pro deník Khmer Times popsal, že matka s dcerou se na Pavlátovi staly existenciálně závislé a navíc si k němu vytvořily silné pouto. “To vedlo k tomu, že přestaly být ostražité,” říká.
Nikol na policii svědčila proti němu a potvrdila, že byla zneužita. Pavlátovi přátelé, Češi žijící v Kambodži, jsou přesvědčeni, že se to stalo pod nátlakem APLE. „Odvezli ji od matky bez jejího vědomí, celý den ji k téhle výpovědi nutili,“ tvrdí Otakar Veverka, Pavlátův krajan žijící v Kambodži.
Nikolina matka při výslechu uvedla, že si dívka na obtěžování ze strany Pavláta nikdy nestěžovala. Podle obhájce byla z obvinění v šoku. Po Čechovi nyní žádá kompenzaci 5 tisíc amerických dolarů. Pod její výpovědí podpis chybí, místo něj je na papíře jen otisk palce. Matka děvčete neumí číst ani psát, a celou kauzu tak mediálně formuje především APLE.
„V zemi probíhá hon na západní sexuální turisty. Neziskovky se soustředí jen na ně, protože tím získávají pozornost. S každým dalším úlovkem si zajistí přízeň sponzorů,“ přibližuje svůj pohled Veverka, který se v Siem Reap živí jako fotograf. Pavláta dobře zná a vídal ho často i s Nikol. Je přesvědčen o jeho nevině.
Srnky za mřížemi
Do vězení mě doprovází. Pavlátovi nese vitaminy, ovoce, deku a knížky - jako každý víkend. Dozorci jimi pozorně listují, zkoumají, zda v knihách nepronáší další obsah. Když z tašek vyhází, co se jim nezdá, pošlou nás k dalšímu stolku, kde musíme odevzdat mobily. Jenže zrovna došly papírky, které k mobilům dozorkyně přikládá, aby se jí nepomíchaly. Nakonec najde v zabavených věcech obal od zubní pasty a napíše nám číslo na něj.
Mávne na nás a my se vydáváme cestou přes vězeňskou zahradu. Stojí v ní velké barevné sochy srnek a hub. Byl by to až bizarní a úsměvný pohled, kdyby kolem nás zároveň neprocházeli dozorci se samopaly hozenými přes rameno.
Jeden z nich vyvolá naše jméno a pustí nás do prostoru, kde se máme setkat s Pavlátem. V místnosti se tísní asi šedesátka lidí. Uprostřed je mříž přetažená pletivem a u ní se překřikují vězni a jejich návštěvy. Na deset minut se nám podaří protlačit se k přepážce tak blízko, abychom se slyšeli.
Rozhovor s Václavem Pavlátem
Jste obviněn z toho, že jste sexuálně zneužíval čtrnáctiletou khmérskou dívku. Můžete mi vysvětlit, jaký k ní máte vztah?
Beru ji jako vlastní dceru.
A k její matce?
Tu beru prostě jako její matku. Přestože mám soucit s oběma, jsem přesvědčen, že matka jako dospělá osoba má šanci změnit osud svůj i svého dítěte. Ale Nikol ne, to je nemocné dítě a potřebuje pomoc.
Jak ta pomoc z vaší strany vypadala?
Nosil jsem jí třeba léky. Matka i dcera jsou HIV pozitivní a nemají vhodnou léčbu. Proto jsem Nikol kupoval vitaminy a prášky, které potřebuje.
Čech čelí v Kambodži obžalobě kvůli sexu se čtrnáctiletou dívkou. Hrozí mu až deset let vězení
Číst článek
Jste v zemi, která vyhlásila tvrdý boj proti sexuálním turistům, především pedofilním. Uvědomil jste si, jak svým chováním riskujete?
Ano, uvědomoval jsem si to a bál jsem se, že by se to mohlo obrátit proti mně. Proto jsem se snažil náš vztah s Nikol nějak legalizovat, chtěl jsem ji adoptovat.
Podnikl jste k tomu nějaké kroky?
Samozřejmě, byl jsem za starostou obce, kde Nikol žije. Požádal jsem také svého domovníka, aby mi pomohl se všemi náležitostmi. Považoval jsem to za započatý proces.
Budou svědčit ve váš prospěch?
Doufám v to.
Jaký bude následující postup? Vazba je možná na šest měsíců?
Ano, ale mohou ji třikrát prodloužit, takže tu v nejhorším případě strávím 18 měsíců. Pak bude následovat soud a uvidíme, jak dopadne.
Měl jste přiděleného obhájce, ale údajně s vámi nekomunikoval.
Protože mi neměl co říct. Nic nového se nestalo, tak se mnou nenavazoval kontakt. Takový kambodžský styl. Ale snad bych měl dostat jiného.
Jaké máte podmínky ve vězení?
Dobré, na Kambodžu je to dobré. Čekal jsem to mnohem horší. Sice tu třeba nejsou postele, ale na to jsem ale zvyklý z klášterů, ve kterých jsem strávil hodně času. Teď mám navíc naštěstí rohož, na kterou si můžu lehnout, a také deku, takže mi už v noci zima není.
Zdravotně jste v pořádku?
Trochu jsem tu za ten měsíc zhubl, asi pět kilo. Taky jsem prodělal zánět ucha, ale už se to lepší.
Jak tu vypadá váš běžný den?
V sedm máme budíček. Je tu buddhistický klášter, do něj chodím každé ráno meditovat. Dostáváme jídlo, ale nedá se jíst. Opravdu ne. Naštěstí si můžeme vařit sami, takže tu ve skupině něco připravujeme. V jedenáct se musíme vrátit do cely. Tu sdílím s osmi spoluvězni. Od dvou do pěti nás zavřou do takového oploceného prostoru, říkám mu klec. V pět je večerka a už zase musíme být na cele až do rána.
Michaela Černá je externí spolupracovnice redakce iROZHLAS.cz.
