Čištění delty Nigeru od ropy provází korupce. Shell ignoroval varování, že práce v zemi postupují obtížně
Britsko-nizozemský ropný gigant Shell, který v minulosti opakovaně stanul před soudem za únik ropy na jihu západoafrického státu Nigérie, ignoroval varování, že práce na vyčištění tohoto území od ropy provází četné problémy a korupce. Informovala o tom ve středu stanice BBC.
Podle BBC vedení firmy, stejně jako nigerijská vláda opakovaně tvrdily, že práce pokračují dobře. Nyní firma Shell stanici sdělila, že práce postupují obtížně „kvůli velkému množství nelegálních aktivit, jako je například krádež ropy“.
Odvolací soud v Haagu rozhodl v neprospěch aktivistů. Shell nemusí drasticky snižovat emise
Číst článek
„Je všeobecně známo, že to, co děláme, je podvod. Většinou jde jenom o to oklamat místní lidi... aby šlo více peněz do kapes politiků a dalších lidí u moci,“ řekl BBC anonymní zdroj blízký projektu na vyčištění oblasti Ogoniland, která se nachází v deltě řeky Nigeru. Čištění oblastí zasažených únikem ropy začalo v prosinci 2016 a vláda společně s dalšími ropnými společnostmi investovaly do projektu jednu miliardu dolarů (asi 24 miliard Kč).
V roce 2011 vydala OSN zprávu o tom, že ropa unikající z ropných zařízení v deltě řeky Niger prosakuje do půdy a v oblasti, kde se lidé živí zejména zemědělstvím a rybolovem, ničí zásoby pitné vody i důležité ekosystémy.
Díky zprávě OSN vznikl také Projekt nápravy znečištění uhlovodíky (Hyprep). Ten byl částečně financován ropnými společnostmi, včetně Nigerijské národní ropné společnosti (NNPC) a Shell. Avšak BBC se podařilo nahlédnout do dokumentů, které naznačují, že Shell i nigerijská vláda dostaly opakovaně informace, že Hyprep nefunguje.
Britsko-nizozemská ropná společnost stanula před soudem kvůli úniku ropy v deltě Nigeru několikrát. Zatím poslední soud s touto ropnou firmou začne ve čtvrtek v Londýně a firmu v něm žalují zástupci dvou komunit z Ogonilandu za únik ropy mezi lety 1989 a 2020.
Mnozí v těchto komunitách trpí řadou zdravotních problémů, které vedly i k úmrtí. Lidé si musí kupovat drahou balenou vodu na pití, vaření, mytí. V zemi přitom žije více než 40 procent lidí pod hranicí extrémní chudoby.
„Většina dětí kvůli pití místní vody onemocněla. Mnoho z nich zemřelo. Já přišla o osm dětí a můj manžel je nemocný,“ řekla BBC Paulina Agbekpekpeová. Její případ není v oblasti ojedinělý. Trpí však i místní krajina. „Bylo to tu zelenější... celé pobřeží. Nebyly tu jen mangrovy, ale i palmy a další stromy,“ uvedla Agbekpekpeová.
