Diplomat Hladík: Úsilí americké administrativy přineslo ovoce. Body plánu budou dál naplňovány
Po dvou letech by mohly utichnout boje v Pásmu Gazy a do Izraele by se mohli vrátit zbývající rukojmí unesení při předloňském útoku teroristů na Izrael. „V této chvíli jsme jenom krůček od toho, že dohoda začne platit a rukojmí budou v řádu dní, nejpozději do pondělí, opravdu propuštěni,“ hodnotí zprávy Petr Hladík, ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky na českém Ministerstvu zahraničních věcí.
O víkendu jsme spolu mluvili a krátce probírali odpověď Hamásu na Trumpův mírový plán. Dá se odhadovat, co se odehrálo v minulých dnech, zvláště v těch posledních třech, kdy se vedla nepřímá jednání v hotelu v egyptském Šarm aš-Šajchu mezi zástupci Izraele a Hamásu?
Mírný optimismus, který jsem vyjádřil během našeho víkendového rozhovoru, se naplnil, což je v blízkovýchodní realitě jistě pozitivní skutečnost. To, že v Šarm Aš-Šajchu byli přítomni klíčoví hráči evidentně přispělo k tomu, že k dohodě došlo.
Dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem hodnotí vedoucí blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí Petr Hladík.
Zde je nepopíratelné, že úsilí americké administrativy, vyslání Stevena Witkoffa a Jareda Kushnera, přineslo ovoce, stejně jako přítomnost katarského premiéra a ministra zahraničí a dalších hráčů.
Bezpečnostní kabinet ještě stále zasedá a pokud vím, tak má o dohodě hlasovat až v osm hodin izraelského času. Nicméně vzhledem k tomu, že již probíhají oslavy a bylo to široce publikováno, tak neočekávám, že by na poslední chvíli mohl přijít nějaký zlom.
Myslím, že v této chvíli jsme jenom krůček od toho, že dohoda začne platit a rukojmí budou v řádu dní, nejpozději do pondělí, opravdu propuštěni.
Už jste mluvil o tom, že impulsem k tomu, že se podařilo dosáhnout dohody, mohl být i přílet amerických vyjednavačů, včetně Trumpova zetě označovaného za jednoho z autorů mírového plánu. Byl tedy tohle ten rozhodující moment?
Zapojení klíčového hráče je naprosto podstatné, protože Spojené státy americké, ať už se to komukoliv líbí nebo nelíbí, jsou nejenom schopny přesvědčit stát Izrael, jeho premiéra a vládu, ale jsou také schopny vyvinout nezbytný tlak na další regionální hráče.
Dohoda Izraele a Hamásu je průlom, jsme ale v první fázi. Otázka jde, kdo povládne v Gaze, říká politolog
Číst článek
Už jsem zmiňoval Katar, ale je to samozřejmě i Turecko, nezastupitelná je role Egypta, který má vliv na teroristické hnutí Hamás. Proto jsme k tomu výsledku ještě nedospěli, ale spějeme k němu.
Dalším pozitivním signálem je to, že Steve Witkoff a Jared Kushner se, pokud se nemýlím, už přesouvají do Tel Avivu, nebo už jsou v Tel Avivu, což by znamenalo, že pravděpodobně připravují nadcházející návštěvu prezidenta Trumpa.
Americký prezident by do Izraele samozřejmě necestoval, pokud by tam nebyla záruka, že ať už v Knessetu, nebo na jiném fóru, bude moct oznámit nesporný a obrovský úspěch, což je ukončení toho dvouletého konfliktu.
Saúdská pojistka
Když se na dohodu aktuálně projednávanou izraelským kabinetem podíváme z celkového kontextu, berete to jako nadějný start pro to, že se podaří naplnit celý mírový plán? Není dost možné, že to skončí v uvozovkách jen u výměny rukojmích za Palestince zadržované v Izraeli a že izraelská vláda v určitém okamžiku obnoví válečnou operaci už bez rizika, že by tím ohrožovala životy zbývajících rukojmích?
Opět si dovolím být optimistou. To, co pro nás bylo nejpodstatnější v průběhu první Trumpovy administrativy, bylo, že došlo k uzavření takzvaných abrahamovských dohod.
Je odzbrojení Hamásu reálné? Záleží na detailech, Trumpův plán pro Gazu má ale ‚minových polí‘ víc
Číst článek
To znamená, že došlo k narovnání a navázání diplomatických vztahů například mezi Spojenými arabskými emiráty, Marokem, Súdánem a dalšími. Pro to, aby tento plán mohl pokračovat, je nutné zapojení toho opravdu nejdůležitějšího hráče v Zálivu a vůbec v celém sunnitském světě, což je Saúdská Arábie.
Saúdská administrativa několikrát řekla, že pokud nebude proces pokračovat a nebudou naplněny palestinské aspirace, tak k další fázi, to znamená k urovnání vzájemných vztahů s Izraelem, nepřistoupí.
Z toho pramení můj opatrný optimismus, ale myslím, že vydáním rukojmí to neskončí a že 20 bodů bude dál naplňováno.
Dá se předpokládat, že po zastavení izraelské operace využijí bojovníci Hamásu ve větší míře nabízené amnestie, složí zbraně a budou odcházet do sousedních arabských států?
Myslím si, že tlak izraelské armády, který je možno označit až za velmi silný, v některých ohledech až brutální, přispěl k tomu, že minimálně vedení teroristické organizace Hamás dospělo k závěru, že odchod do exilu je teď jediné možné řešení.
Dva roky od útoku Hamásu: kritika Netanjahua, Trumpův mírový plán a spory při (ne)uznání Palestiny
Číst článek
Pokud jde o řadové bojovníky, tak tady bych připomněl známý fakt, že teroristické hnutí Hamás je nestátní aktér, není to organizace, kterou bychom si mohli představit nebo přirovnat k regulérní armádě, že všichni mají členské průkazky, uniformy, hodnostní zařazení...
U řadových členů spíš dojde k tomu, že využijí amnestie a budou se nějakým způsobem pokoušet v Pásmu Gazy zůstat.
Tam bude klíčové, jak bude fungovat přechodná administrativa tvořená technokraty pod dohledem mezinárodních hráčů. Je zmiňována role přímo prezidenta Trumpa, který to má vést, ale myslím, že na místě to fakticky budou dělat lidé typu Tonyho Blaira a další, a to je pro budoucnost Pásma Gazy to nejdůležitější.
