„Ficovi i Orbánovi se podsouvá, že jsou víc proruští, než jsou. Oni říkají: „Ukrajino, tu válku nevyhraješ.“ To má z hlediska materiálních kapacit určité racio,“ míní analytik Jan Ludvík z FSV UK.
Američtí soukromí vojáci by mohli na Ukrajině také vybudovat frontové opevnění a základny jako v Iráku a Afghánistánu. Zapojení Bílého domu by odrazovalo Rusy od útoku kvůli obavám z americké odvety.
Kyjev/Moskva/Washington||ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
Šéf Kremlu opakovaně prohlásil, že přímé setkání se Zelenským musí být řádně připraveno. Rusko bilaterální setkání sice nabízí, nikoliv však na nejvyšší úrovni. Chce schůzku ministrů zahraničí.
„Ukrajina nemůže být slabá ani úplně neutrální, protože je neustále ohrožovaná. Napojení našich garancí na ukrajinskou bezpečnost je největší otázka dneška,“ vysvětluje.
„Trump přesunul morální i politický tlak na potenciální dohodu na prezidenta Zelenského,“ říká pro Radiožurnál Filip Scherf, odborník na mezinárodní vztahy.
„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s evropskými lídry.
„Příměří a zastavení bojů je hlavním předpokladem, aby mohly být znepřátelené strany u jednoho stolu a jednat o poválečném vyrovnání,“ říká plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš.
Trump také naznačil, že po pátečním summitu s Putinem by mohlo brzy následovat další jednání s ruským vůdcem, kterého by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Šéf Bílého domu důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Řekl, že pokud se schůzka vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„V zájmu Ruska je teď pokračovat ve válce proti Ukrajině, protože momentum je v tuto chvíli na straně ruské armády. A ona tlačí, počasí jí přeje, doba jí přeje,“ popisuje Bříza.
Ukrajina navrhla Rusku další kolo jednání. Moskva je pro, uvedl mluvčí Kremlu Peskov. Prohlásil ale, že obě strany zastávají diametrálně odlišné postoje a bude třeba spousta diplomatické práce.
Hamás dříve v noci na pátek sdělil, že návrh nejprve projedná s dalšími palestinskými skupinami a poté odpoví. Trump tento týden napsal, že Izrael s podmínkami nezbytnými k uzavření příměří souhlasil.
„Dnes, po hrdinném odporu našeho velkého národa, jsme svědky uzavření příměří a ukončení této války, kterou si vynutil Izrael svým avanturismem a provokacemi,“ uvedl podle AFP íránský prezident.
Írán není poraženým, režim ale z konfliktu vychází otřesen. „Režim opět udělá všechno pro to, aby přežil, a to může klidně vést i ke zvýšení vnitřních represálií,“ varuje odborník Josef Kraus.
„Írán dopředu informoval Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Katar o tom, že dojde k odvetnému útoku, ale cílem je nezpůsobit eskalaci a vedlejší škody,“ říká bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Proti rezoluci, která přišla týden poté, co takové usnesení v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy, se postavilo 12 zemí, včetně právě USA, Argentiny, Izraele nebo Maďarska.
„Přestaňte se ohánět šílenými čísly. Vrátíme všechny, kteří jsou v Ruské federaci. Žádné únosy neexistují. Ruští vojáci neunášejí,“ řekl na jednání šéf ruského vyjednávacího týmu.
Návrh počítá se zastavením bojů, propuštěním některých izraelských rukojmích a zvýšením humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Reagoval na něj vysoce postavený představitel Hamásu Básim Naím
„Kdyby Ukrajina mohla Rusko ke konci konfliktu sama donutit, už by to dávno udělala. Proto je nezbytné mít po boku účinné zprostředkovatele,“ vysvětluje význam mediátorů expertka Elina Beketovová.
„Putin do této války jako ruský vůdce investoval svůj vlastní odkaz. Jediný dokument, kde by byl dobrovolně schopen se podepsat, by byla kapitulace Ukrajiny,“ zdůrazňuje politolog Anton Šechovcov.
Izraelským cílem je podle premiéra Netanjahua naprosté odzbrojení Gazy, konec vlády Hamásu a etnická čistka Gazy. „Otázkou teď je, jak na to bude reagovat Hamás,“ říká analytička Irena Kalhousová.
Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmích a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.
„Rusové mají mnohé požadavky, které jsou neslučitelné se zdravým rozumem. Kromě jiného chtějí omezení ukrajinských ozbrojených sil, na což by nepřistoupila asi žádná země planety,“ říká Matúš Halás.