Na Trumpův mírový plán pro Gazu hledí s optimismem řada odborníků i světových politiků, stále ale existuje několik sporných bodů, mezi kterými je i požadavek na odzbrojení Hamásu. Podle analytičky Ireny Kalhousové jde o „základní požadavek“, bude ale záležet na tom, jak přesně by mělo odzbrojení vypadat. Zádrhelů, na kterých může plán ztroskotat, je ale víc. „Možná, že odzbrojení paradoxně nebude ten zásadní bod sporu,“ říká Kalhousová.

Analýza Tel Aviv/Gaza 6:20 9. října 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Hamás bude odzbrojen a Pásmo Gazy bude demilitarizované, buď po dobrém, nebo po zlém,“ uvedl o víkendu izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle kterého bude teroristické hnutí Hamás donuceno ke složení zbraní buď diplomatickými prostředky, nebo se tak stane vojenskou silou.

Dva roky od útoku Hamásu: kritika Netanjahua, Trumpův mírový plán a spory při (ne)uznání Palestiny

Číst článek

Demilitarizaci Pásma Gazy a tedy odzbrojení Hamásu předpokládá dvacetibodový plán, který minulý týden představil americký prezident Donald Trump s cílem nastolit mír v Pásmu Gazy. O dokumentu nyní jednají zástupci Izraele a Hamásu za přítomnosti zprostředkovatelů z Kataru, Egypta a Spojených států a rozhovory přinesly i první výsledky.

Hamás a Izrael už souhlasily s první fází mírového plánu, v Pásmu Gazy tak má zavládnout příměří, Hamás přislíbil v příštích dnech propustit izraelská rukojmí a izraelská armáda má dokončit první fázi svého částečného odsunu z Pásma Gazy. Otázka odzbrojení však stále představuje jeden z klíčových sporných bodů.

Teroristické hnutí Hamás se požadavku na předání svých zbraní dlouhodobě brání a v minulosti například tvrdilo, že je ochotné složit zbraně až po vzniku palestinského státu.

Nyní ale Hamás čelí enormnímu tlaku, aby na mírový plán včetně požadavku na odzbrojení přistoupil, Trumpův návrh totiž posvětili i největší hráči blízkovýchodního regionu včetně Kataru, Egypta, Jordánska nebo Saúdské Arábie.

„Je samozřejmě otázkou, jestli je to realistické. Myslím si ale, že Izrael, ale ani Američané a troufám si tvrdit, že ani arabské země a palestinská samospráva nebudou souhlasit s tím, aby Hamás zůstal ozbrojen. Znamenalo by to, že se válka bude dříve nebo později opakovat a že investice, které tam arabské země budou mít, přijdou vniveč,“ říká pro iROZHLAS.cz Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Myslím si proto, že to je základní požadavek, ale jak se říká, ďábel je skryt v detailu a je otázkou, co přesně bude odzbrojení znamenat,“ dodává odbornice na Blízký východ a izraelskou politiku.

Podoba odzbrojení Hamásu

Také expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza se s ohledem na zvěrstva spáchaná během teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023 domnívá, že je „pochopitelné“, proč je požadavek na odzbrojení Hamásu součástí Trumpova mírového plánu. Otázkou ale je, zda je to realizovatelné a také udržitelné.

„Neexistuje přeci možnost, aby toto teroristické hnutí mohlo vládnout a k tomu bylo navíc po zuby ozbrojeno. Myslím, že to je správná a jediná možná podmínka, aby byl mír v oblasti trvalejšího charakteru. Hamás to ale nebude chtít a bude dělat vše pro to, aby to nemusel udělat. Anebo to schválí naoko a bude dál používat zbraně načerno při dalších teroristických útocích,“ varuje pro iROZHLAS.cz Bříza.

24:04

Trumpův plán pro Gazu je nejvíc realistický. Souhlasili s ním ti největší hráči, říká Bříza

Číst článek

Na Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy Hamás reagoval už v pátek, když v prohlášení uvedl, že je připraven na trvalý mír a že je ochotný předat všechna izraelská rukojmí. Souhlasil také s dalším návrhem Trumpova plánu, který předpokládá předání moci v Pásmu Gazy technokratické vládě. Otázce odzbrojení se ale vyhnul.

Americký server The Wall Street Journal však v sobotu napsal, že se na otázce předání zbraní nedokáže shodnout ani politické a vojenské křídlo hnutí. Zatímco hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl al-Hajja a další političtí představitelé žijící mimo Gazu dávají najevo, že jsou „navzdory významným výhradám“ připraveni návrh přijmout, vojenští velitelé se takové možnosti brání.

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií je přitom hlavní otázkou, co bude odzbrojení Hamásu vlastně znamenat a jak by mělo konkrétně vypadat.

„Jestli se jedná o to, že by příslušníci Hamásu nebo ti, kdo s ním sympatizují, nesměli mít ani lehké zbraně, anebo se bavíme o tom, že Hamás odevzdá rakety a bude postupně ničena vojenská infrastruktura, kterou Hamás v Gaze vybudoval a izraelská armáda ji zatím nebyla schopná zničit. To jsou podle mě věci, které jsou propojené, ale ne zcela identické,“ podotýká Kalhousová s tím, že i Hamás dává podle některých zpráv najevo, že by se mohl částečně odzbrojit, chce si ale ponechat lehké zbraně.

Podle analytičky se tedy dá určitě čekat, že se Hamás během vyjednávání bude snažit požadavek na odzbrojení přinejmenším „zjemnit“.

Hrozba pádu Netanjahuovy vlády

Jestli Hamás na kompletní odzbrojení kývne, se tedy uvidí. Trumpův plán nicméně uvádí, že členové Hamásu, kteří odevzdají zbraně a zavážou se k mírovému soužití, budou moct v Pásmu Gazy zůstat. Ostatním pak má být zajištěn bezpečný odchod do zemí, které je budou chtít přijmout. Tak má být podle Trumpova mírového návrhu zajištěno, aby Pásmo Gazy „nepředstavovalo hrozbu pro své sousedy“.

3:53

Hamás chce přijmout plnou dohodu. Nechci ale být příliš optimistický, říká šéf odboru Blízkého východu

Číst článek

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií není zřejmé, kam by měli příslušníci teroristického hnutí odejít, jestli do Kataru, nebo do jiných zemí. Trumpův plán se nicméně snaží těmto lidem „nabídnout nějakou alternativu“.

„Nabídka, že nebudou stíhaní nebo že se Izrael nebude pokoušet je zabít, je podle mě důležitá. Má tam být slib, že Izrael nepůjde po Hamásnících, kteří jsou v Kataru, a jsem zvědavá, jak se Izrael zachová. Izrael má takovou historii, že se snaží zabít lidi, kteří jsou zodpovědní za smrt Izraelců. Teď je ale snaha jim ukázat, že mohou žít dál a neskončí mrtví nebo ve vězení,“ podotýká Kalhousová.

Návrh na udělení určité amnestie těm, kteří se rozhodnou složit zbraně, ale může narazit také v samotné vládě Benjamina Netanjahua. Jeho krajně pravicoví koaliční partneři se totiž staví proti.

„Velká část Trumpova plánu se těmto koaličním partnerům samozřejmě nebude líbit, protože doufali, že výsledek bude úplně jiný. Doufali v nějaké znovuosídlení Gazy, doufali možná v pokračující válku a asi doufali v to, že z Gazy odejde víc Gazanů. Podle mě už se ale Benjamin Netanjahu zřejmě rozhodl, že bude muset vyjít vstříc Trumpovi, nikoliv Itamaru Ben Gvirovi,“ míní analytička.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir stejně jako ministr financí Becalel Smotrič se řadí mezi nejhlasitější kritiky Trumpova dvacetibodového plánu, proti návrhům na ukončení války v Pásmu Gazy se ale tito krajně pravicoví politici stavěli už v minulosti a hrozili, že kvůli tomu vládu položí.

Podle odbornice na Blízký východ je proto možné, že izraelská vláda tentokrát skutečně padne. Upozorňuje ale, že příští rok na podzim mají v Izraeli proběhnout řádné parlamentní volby a pro Netanjahua už „asi není až takový problém“, aby nyní došlo na předčasné volby, které by stejně proběhly nejdřív na jaře příštího roku.

„Myslím si tedy, že radikální ministři z koaličních stran budou postupně ztrácet sílu, protože Netanjahu už možná nebude na vládě tak lpět. Navíc mu opozice nabízí záchrannou síť v té podobě, že mu to odhlasují a klidně vstoupí do vlády. To už mu (opoziční lídr z centristické opoziční strany Ješ atid a expremiér) Jair Lapid nabídl, pokud by tedy Netanjahu potřeboval, na krátkou dobu alternativu má,“ vysvětluje Kalhousová.

Další zádrhely Trumpova plánu

Otázka odzbrojení teroristického hnutí Hamás tak zůstává jedním z klíčových zádrhelů Trumpova mírového plánu. Sporných bodů, na kterých může návrh Bílého domu ztroskotat, je ale víc.

„Z pohledu Hamásu se v tomto plánu nedá moc vyjednávat, protože je na tom shoda a tlak bude obrovský. Přestože se třeba bude vyjednávat o možnosti ponechat si lehké zbraně, jsou tam i jiné problémy, které jsou možná větší. Ten, který přijde velmi záhy, je, jací vězni budou propuštěni výměnou za izraelská rukojmí. Hamás si ukázal na lidi, kteří budou pro Izrael obtížně skousnutelní, protože jsou odpovědní za teroristické útoky, při nichž umíraly někdy i desítky Izraelců,“ popisuje analytička.

Hizballáh je až neviditelný. Snahy o jeho odzbrojení by ale mohly rozpoutat občanskou válku, říká expert

Číst článek

Podle ní je pro Izrael jen těžko představitelné, aby propustil například vězně ze speciálního komanda Hamásu, které 7. října 2023 páchalo ty největší zločiny. V tomto ohledu proto bude dohoda mezi oběma stranami velmi komplikovaná.

Stejně tak se ale bude těžko hledat shoda na tom, kam se v průběhu vyjednávání o Trumpově plánu stáhne izraelská armáda, a problém podle ní může nastat i v otázce, jak bude do obnovy Gazy a vlády v Gaze zapojena palestinská samospráva.

„Plán předpokládá, že palestinská samospráva musí nejdříve projít reformou, a až pak do toho bude zapojená. Jsme tedy v celkem úsměvné situaci, kdy Hamás, který v letech 2006 a 2007 vypráskal palestinskou samosprávu a Fatah z Pásma Gazy, nyní požaduje, aby palestinská samospráva byla do procesu obnovy vlády v Gaze vtažená co nejdřív. Minových polí je tam proto hned několik a možná, že odzbrojení paradoxně nebude ten zásadní bod sporu,“ uzavírá Kalhousová.

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít