Francie poslala humanitární pomoc prostřednictvím letů z Jordánska. Stejným způsobem ji tam začaly dodávat Německo a Španělsko. Země se připojily k Jordánsku, Spojeným arabským emirátům či Egyptu.
Chování a postup Izraele vůči palestinskému obyvatelstvu je terčem masivní globální kritiky. Generální tajemník OSN António Guterres označil izraelské operace za „nezákonné a nesnesitelné“.
„Kdyby vznikl palestinský stát, zmařilo by to naděje sionistických extremistů. Pro ty je Západní břeh Jordánu a Gaza Izrael. A pro některé je tím i Jordánsko,“ vysvětluje.
Podle expertů Macron k uznání Státu Palestina přistoupil i kvůli zvýšení tlaku na ukončení války a zlepšení humanitární situace Gaze. Krok Paříže může navíc následovat i Londýn.
„V Gaze není dobrá situace, civilisté tam trpí, je potřeba jim zajistit co nejvíce pomoci. Ale je třeba si pamatovat, že za to může Hamás a může tu válku ukončit druhý den,“ říká Kuchyňová Šmigolová.
Carney připomněl, že Kanada se dlouhodobě zasazovala o dvoustátní řešení, které by bylo výsledkem jednání v rámci mírového procesu. Tento přístup ale už podle něho není udržitelný.
„Ustupování džihádistickým teroristům vždy selže. Selže i vám. Toto se nestane,“ uvedl Netanjahu v prohlášení zveřejněném na oficiálním účtu premiéra na síti X.
Od loňského května bylo do oblasti s více než 25 000 civilisty dodáno 200 tun potravin. Plánuje se též otevření zdravotnického střediska pro místní komunitu.
K dalším mrtvým patří také 19 lidí, kteří čekali na humanitární pomoc; nejméně osm z nich poblíž koridoru Necarim, jímž izraelská armáda Gazu ve střední části rozdělila.
Britský premiér Keir Starmer chce s Donaldem Trumpem jednat o situaci v Pásmu Gazy a podle britských médií jej bude chtít přesvědčit, aby přiměl Benjamina Netanjahua vrátit se k jednáním o příměří.
„Nemůžeme tolerovat masové zabíjení civilistů, včetně velkého počtu žen, dětí a starších lidí, ani používání hladovění jako válečné zbraně,“ píše v dopise tisícovka rabínů z různých zemí.
Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaza.
Izraelská armáda také uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro to, aby konvoje OSN mohly do palestinského pásma dovážet pomoc. Nynější shozená pomoc obsahovala sedm palet.
Izrael podle Davida Barney jednal s Etiopií, Indonésií a Libyí, píše Axios. O plánu vysídlení Palestinců ze zničeného Pásma Gazy do tří afrických zemí psala média už na jaře.
Mnohé západní vlády a humanitární organizace tvrdí, že Izrael svou politikou blokády Pásma Gazy a systémem distribuce humanitární pomoci vytvořil podmínky pro šířící se podvýživu a hladovění.
„Dostávají se do pozice těch, kteří páchají větší zločiny, než byly na začátku. Do této situace by se žádná odpovědná izraelská vláda neměla chtít dostat,“ dodává bývalý diplomat Jiří Schneider.
Česko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden vyzvaly k zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmích hnutím Hamás.
„Pokud by tato situace nastala v České republice, tak by české orgány měly postupovat obdobně, protože státy mají povinnost stíhat tyto závažné zločiny,“ říká Veronika Bílková.
Witkoff se podle mluvčí vydal na Blízký východ se silnou nadějí, že se podaří dojednat příměří a vytvořit „koridor pro přepravu pomoci, se kterým fakticky souhlasily obě strany“.
Izrael od 2. března zavedl blokádu jakýchkoliv dodávek do pásma. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy trpí podvýživou v pásmu přibližně 600 tisíc lidí.
Dokument kritizuje izraelskou vládu za současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Gazy lidské důstojnosti.
Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vyjádřil lítost nad zabitím tří křesťanů v Gaze. Zemřeli ve čtvrtek v kostele Svaté rodiny, který zasáhli Izraelci.
„Je to nemorální, protože Gazanům možná prakticky nebude dáno na výběr, než aby se do tohoto místa přesunuli,.“ říká pro Radiožurnál Irena Kalhousová o nápadu na zřízení „humanitárního města“.
Nejradikálnější proudy mají dle politologa Marka Čejky zastoupení i v izraelské vládě a tím v podstatě legalizují řadu věcí, které byly během minulých izraelských administrativ nelegální
