„Jsem zhrozen smrtí 15 zdravotníků a humanitárních pracovníků, která vyvolává další obavy ohledně páchání válečných zločinů izraelskou armádou,“ řekl vysoký komisař OSN pro lidská práva.
Mluvčí UNRWA agentuře AP potvrdila, že byla zasažena budova této agentury OSN v Gaze, uvedla však, že nemá informace o obětech ani o tom, k jakému účelu je budova nyní využívána.
„Írán potřebuje dohodu mnohem víc než Spojené státy. To ale nutně neznamená, že si Američané budou diktovat cokoliv a Íránci na to přistoupí,“ říká v rozhovoru bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Mluvčí armády na síti X v arabštině vyzval obyvatele vyznačených sektorů, aby se přesunuli do takzvané humanitární zóny Mavásí na jihozápadním pobřeží Pásma Gazy.
Izraelská armáda uvedla, že zahájila pozemní operaci s cílem rozšířit „bezpečnostní zónu“ v jižní části Pásma Gazy. Po celém Izraeli včetně Tel Avivu se v sobotu konají protesty proti izraelské vládě.
„Ven, ven. Ať Hamás vypadne,“ skandovala část demonstrantů podle příspěvků na platformě X. Na transparentech bylo napsáno „dost bylo válek“ a „nechceme válku“.
Budovu Červeného kříže ve městě Rafah v Pásmu Gazy zasáhla střela a poškodila ji, oznámila mezinárodní organizace s tím, že nikdo z jejích pracovníků nebyl zraněn. Tento incident nebyl první.
Izraelská armáda úder potvrdila a uvedla, že jeho cílem byl „klíčový“ činitel hnutí Hamás. Podle tiskové agentury Šiháb blízké Hamásu jím byl člen politického vedení hnutí Ismáíl Barhúm.
Izraelské síly tento týden obnovily rozsáhlé údery v Pásmu Gazy v souvislosti s válkou proti Hamásu, který v této oblasti vládne. Znamenalo to konec příměří trvajícího od poloviny ledna.
„Dlouhodobé příměří je jedinou věrohodnou cestou k udržitelnému míru, dvoustátnímu řešení a obnově Gazy,“ stojí v prohlášení, které dále vyzývá Izrael k dodržování mezinárodního práva.
Od úterního přerušení dvouměsíčního příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zemřelo podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí.
Zatím není jasné, jestli plán vytvořit nárazníkovou zónu kompletně uzavře koridor Necarim a znemožní Palestincům, aby se jím přesouvali na sever nebo na jih.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které má pod kontrolou palestinské teroristické hnutí Hamás, zdůraznilo, že všechny oběti jsou cizími státními příslušníky.
Izraelská vláda je pod velkým tlakem společnosti, aby zajistila navrácení rukojmích z Gazy, a to i za cenu neúplné porážky Hamásu, míní analytik Záhora.
Izraelský generální štáb má nového náčelníka. Jeho nástup pravděpodobně přinese velkou změnu fungování i mentality Izraelské armády, která při dlouhotrvajícím střetu s Hamásem zjistila své nedostatky.
Svět dělí svou pozornost mezi budoucnost Ukrajiny a Gazy. O tom, co s Gazou bude, se mluvilo nejdříve v Rijádu, pak v Káhiře. Tam zástupci arabských zemí vyjádřili souhlas s egyptským plánem pro Gazu.
V rukou Hamásu a dalších radikálních organizací je podle Izraelců stále 59 rukojmích unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku na Izrael. Předpokládá se, že 22 jich je naživu, včetně Američana.
Plán umožní Palestincům zůstat ve své vlasti, přičemž oblast by spravovala nezávislá komise palestinských odborníků. Obnova Pásma Gazy má podle plánu stát v přepočtu více než 1,2 bilionu korun.
Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé.
Návrh vzešel od vyslance amerického prezidenta pro Blízký východ Stevea Witkoffa na dočasné příměří v Pásmu Gazy, které má platit během muslimského postního měsíc ramadán a židovského svátku pesach.
Rakve se čtveřicí rukojmích předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izrael hodlá výměnu dokončit až poté, co identifikuje přijatá těla.
Izraelská armáda v neděli současně oznámila, že rozšiřuje protiteroristickou operaci na Západním břehu, kterou pod názvem Železná zeď zahájila 21. ledna.