UNRWA podle své mluvčí po dlouhé měsíce neměla kvůli bojům přístup do několika ze svých zařízení. Tvrzení, že rukojmí byli drženi v jejích zařízeních, bere UNRWA podle své mluvčí velmi vážně.
„Každou noc jsme slyšeli bombardování a střelbu. Člověk si to snaží nastavit tak, že jsme v humanitární zóně, jsme označení logem Lékařů bez hranic… Samozřejmě ale obavy jsou,“ líčí Slováková.
„Jenom v roce 2024 tento úřad poskytl přes 6 milionů zdravotnických konzultací, a to jen v Pásmu Gazy,“ říká pro Český rozhlas mediální koordinátorka Lékařů bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
Hamás přivedl vojačku na místo předání z ruin budovy v táboře Džabálija, který během války v Pásmu Gazy čelil těžkým úderům izraelské armády. Předání přihlížely davy lidí.
„Po geopolitické stránce se Izraeli do značné míry podařilo obnovit odstrašovací schopnost, na kterou vždy cílil,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, bývalý velvyslanec v Izraeli.
„Příměří je poměrně silné a obě strany mají zájem jeho rámec dodržet. I proto se ve sporných chvílích snaží hledat kompromisy,“ říká česká velvyslankyně v Tel Avivu Veronika Kuchyňová Šmigolová.
„Díval jsem se na obrázky z Gazy. Je to jak po obrovské demolici,“ řekl Trump. Nově zvolený americký prezident příliš nevěří, že vydrží příměří v Pásmu Gazy, které začalo platit v neděli.
„Osobně jsem skeptický k tomu, že by Trump byl faktor, který povede k definitnímu ukončení války,“ říká odborník Jakub Záhora po vyjednání dočasného příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Sanitky Červeného kříže odjely z místa předání směrem k pozicím izraelské armády v pásmu Gazy.
Červený kříž armádu informoval, že rukojmí jsou v dobrém stavu.
Od neděle má začít platit příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Cesta k němu byla složitá a trvala měsíce. Těsně před jeho oznámením mohlo dle zdroje BBC dojít k tomu, že jedna strana dohodu odmítne.
S blížícím se příměřím v Gaze pokračovaly intenzivní boje a letecké údery izraelské armády. Za posledních 24 hodin při nich zahynulo 88 Palestinců, oznámilo tamní ministerstvo zdravotnictví.
V neděli by mohla skončit válka mezi Izraelem a Hamásem. Pro Izraelce je to naděje, že se vrátí jejich blízcí. Pro obyvatele Pásma Gazy je to naděje, že se zlepší jejich humanitární situace.
„Opakovaně zdůrazňujeme, že je pro nás podstatné, aby se unesení vrátili. Stále jich tam zůstává, ať už živých, nebo bohužel mrtvých, téměř stovka,“ říká Petr Hladík z ministerstva zahraničí.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila podepsání dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským hnutím Hamás.
Příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem začne platit v neděli 19. ledna. Útoky do té doby neskončí, jak ukazují statistiky o počtu obětí od uzavření dohody ve středu.
Server The Times of Israel s odvoláním na palestinský zdroj citovaný izraelskou televizí Kan píše o průlomu a očekávaném podpisu příslušné dohody do čtvrtka.
Netanjahu si prý od Trumpa sliboval, že mu bude nakloněný a bude si moci dělat, co chce. Ukázalo se ale, že Trump je nevyzpytatelný a nikdo neví, čeho vlastně chce dosáhnout.
Podle britské studie ve válce v Pásmu Gazy, která trvá od 7. října 2023, zemřelo více než 70 000 lidí. Asi 59 procent obětí bojů v Gaze byly podle této studie ženy, děti a lidé starší 65 let.
„Velká část Gazanů si po útoku Hamásu byla jista tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velmi špatné důsledky,“ říká v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Válka v Pásmu Gazy podle údajů OSN vysídlila asi 1,9 milionu obyvatel, kteří žijí v provizorních stanových táborech. Především malé děti nejsou v těchto podmínkách schopny regulovat tělesnou teplotu.