Nerovná distribuce vakcín v EU: Češi, Chorvati a další nedostávají tolik vakcín jako severské země
- Větší země dostanou více, menší méně, a to přesně podle toho, kolik mají obyvatel. To měl být podle Evropské komise jasný a průhledný systém distribuce vakcín, který zabrání tahanicím mezi vládami.
- Realita je ale odlišná a na dosavadním způsobu dělení tratí i Česká republika. Objednala totiž méně dávek a spoléhala se na rovnoměrný systém distribuce podle počtu obyvatel.
- Jednotlivé státy EU ale nemají stejnou šanci se k vakcínám dostat, proto se tento týden pokusí vyřešit problém nerovné distribuce očkování proti covidu-19. Na vyrovnání rozdílů chce Evropská komise vyhradit až 10 milionů dávek vakcíny Pfizer/BioNTech.
Do Skandinávie očkovací látky míří víc než dvojnásobným tempem oproti Bulharsku nebo Lotyšsku. A hůře než severské státy je na tom i Česko. Jak vyplývá z dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Česká republika k polovině března obdržela skoro 1,4 milionu dávek vakcín proti covidu-19, mezi nimi i 100 tisíc dávek, které Evropská komise přiřadila České republice přednostně kvůli aktuální obtížné epidemické situaci.
I tak ale Česko dostalo o víc než 230 tisíc dávek méně než třeba Švédsko. Pokud by skutečně byl jediným kritériem distribuce počet obyvatel, mělo by jít o srovnatelné množství. Češi mají podle propočtu nárok na 2,39 procenta všech dávek, které výrobci do EU dodají, ve skutečnosti ale vakcíny do Česka míří pomalejším tempem.
Současný systém distribuce je výhodnější pro všechny skandinávské státy, Nizozemsko nebo Estonsko. Naopak na něm tratí kromě Česka zejména Bulharsko a Lotyšsko, ale také Chorvatsko. Právě premiéři těchto zemí začátkem března společně požádali o urychlenou nápravu, a to dopisem, který podepsali také šéfové vlád Rakouska a Slovinska. Podle statistik ECDC výrazně zaostává rovněž Itálie, její data jsou ale pravděpodobně nekompletní.
Co rozdíly způsobuje?
Žádná centrální distribuce vakcín neexistuje, Česko spolu s dalšími státy EU odebírá své dávky přímo od výrobců. Na jaké množství dosáhne, se řídí systémem, se kterým přišla Evropská komise.
„Vždy jsme říkali, že doporučujeme distribuovat podle počtu obyvatel, a stále si myslíme, že jde o nejlepší řešení. Státy k tomu ale přistupují jinak, ne všechny země využily vše, co je k dispozici,“ upozornila minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Některé země se například rozhodly objednat si méně dražších vakcín od Moderny a Pfizeru/BioNTechu a vsadily na výrazně levnější látku od britsko-švédské firmy AstraZeneca, kterou lze navíc skladovat v lednici. To však byla chyba, jak se ukázalo. AstraZeneca se potýká s nejhlubšími problémy s výpadky dodávek ze všech výrobců a smlouvu s EU neplní.
Do konce března měla firma původně dodat 120 milionů dávek, nakonec půjde o necelých 30 milionů. Ve druhém čtvrtletí se ztráta podle očekávání firmy prohloubí až na 200 milionů z celkem objednaných 300 milionů dávek.
Společnost AstraZeneca dodá do Česka o 40 procent méně vakcín. V dubnu jich bude zhruba 110 tisíc
Číst článek
Bulharsko a Lotyšsko měly smůlu, spolehly se právě na AstraZenecu. Od firmy odebírají i po zkrácení stále víc než polovinu dávek. To ale není případ České republiky. Ta je paradoxně na AstraZenece aktuálně vůbec nejméně závislou členskou zemí EU, zásilky firmy tvoří jen necelých 14 % dávek. Přesto Česko v přístupu k vakcínám zaostává. Jak je to tedy možné?
Bohatší státy vítězí
Systém distribuce ve skutečnosti není založený čistě jen na počtu obyvatel, jak tvrdí Evropská komise. Zcela spravedlivý by byl pouze v případě, pokud by si státy objednaly maximum možného od všech výrobců.
V praxi se ale ne všechny státy rozhodly ze své národní „kvóty“ objednat vše, co mohly. Znamenalo by totiž nakoupit vakcíny, o kterých je předem jasné, že nebudou potřeba. EU totiž s výrobci uzavřela smlouvy na výrazně vyšší množství, než kolik má unie obyvatel, s cílem distribuci urychlit a přebytky potom darovat chudším zemím.
Jen od firem s už schválenou látkou letos očekává víc než 1,4 miliardy dávek pro zhruba 800 milionů obyvatel, tedy více než dvojnásobek dospělé populace. Další stovky milionů vakcín EU nasmlouvala na příští rok. Očekává je také od výrobců, kteří ještě na povolení své látky čekají v příštích měsících.
Komplikovaný příběh čínských vakcín. Zájem o ně roste, chybí ale potřebná data a transparentnost
Číst článek
Řada států včetně Česka si proto na podzim maximum možného neobjednala s předpokladem, že díky navrženému systému distribuce podle počtu obyvatel to rychlost dodávek neovlivní. Aktuálně má česká vláda nasmlouvaných 24 milionů dávek pro 13 milionů lidí, tedy výrazně více, než kolik potřebuje.
Česko si nicméně mohlo nad to objednat další miliony dávek. Podle dohody mezi státy EU toto nevyužité množství využily jiné země, ovšem nikoli až ve druhé polovině roku v závěru distribuce, jak se původně čekalo. Zvolený přepočet dodávky do Česka a dalších zemí, které se rozhodly šetřit, krátí už nyní.
Pokud by distribuce byla založená pouze na počtu obyvatel a nehrála roli výše objednávek, mělo by teď mít Česko k dispozici teoreticky o 124 tisíc dávek vakcín více. To by znamenalo, že by se z každé stovky dospělých už teď dostal k očkování nejméně jeden člověk navíc.
Oproti tomu bohatší Dánsko si objednalo přes 36 milionů dávek vakcín pro necelých šest milionů obyvatel, tedy několikanásobně víc, než potřebuje. Díky tomu už teď do země míří očkovací látky skoro o třetinu rychlejším tempem než do Česka. Pozdější přebytky, které tím nevyhnutelně vzniknou, Dánsko hodlá darovat chudším zemím.
Evropská komise slibuje nápravu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje nápravu. S firmami Pfizer/BioNTech se dohodla, že ve 2. čtvrtletí budou moci státy EU využít 10 milionů dávek vakcín navíc, aby se rozdíly v nerovné distribuci vyrovnaly.
Evropská unie prodloužila možnost zablokovat export vakcín. Doposud ji využila jen jednou Itálie
Číst článek
Jakým způsobem se ale dodatečné dávky rozdělí, zatím není jasné. Dohodnout se na tom musí země Evropské unie. Klíčovým by se mohl stát summit premiérů členských států EU, který začíná ve čtvrtek. Kvůli epidemické situaci v Evropě se ale odehraje jen prostřednictvím videa, což možnosti vyjednávání omezuje.
Už teď se o dodatečné dávky vedou v zákulisí složitá a tvrdá vyjednávání. Podle zdrojů Radiožurnálu se zvažují různé varianty rozdělení. Na stole leží například možnost z dodatečných 10 milionů vakcín na kompenzace využít jen necelou třetinu, nebo dokonce odškodnit pouze ty státy, které si objednaly nadměrné množství vakcíny AstraZeneca. Česku tak hrozí, že by nezískalo k dorovnání nic.
Kdyby se přitom nepodařilo distribuci vakcín vyrovnat i do budoucna, mohly by se rozdíly mezi státy EU prohloubit. Ve druhém čtvrtletí mohou unijní země včetně Česka čekat víc než trojnásobek dávek vakcín proti prvnímu čtvrtletí, při zachování stejné odchylky by se tak znásobil i rozdíl v rychlosti očkování.
14. červenec, den kolektivní imunity?
Pfizer/BioNTech a Moderna na rozdíl od AstraZenecy už ztráty ze začátku rok vynahradily a smlouvy s Evropskou unií plní, americko-německý tandem dokonce dodává miliony dávek navíc. K trojici firem se v dubnu přidá nově schválená vakcína od farmaceutické firmy Janssen ze skupiny Johnson & Johnson.
Evropská komise očekává, že navzdory dalším potížím s výpadkem vakcín v červnu prolomí metu 400 milionů zaslaných dávek, a to dokonce s rezervou v řádech desítek milion vakcín. Látka od společnosti Janssen je navíc jednodávková, očkování v Evropě by tak mohla urychlit. Dávek by podle očekávání Evropské komise mělo být dost pro 50 % dospělé evropské populace. Do konce léta pak unijní exekutiva očekává dosažení cílové 70% proočkovanosti.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který má dohled nad navyšováním výroby vakcín na starosti, ve vysílání francouzské stanice TF1 prohlásil, že je Evropská unie na cestě dosáhnout 14. července kolektivní imunity. Rozdíly v dosavadní distribuci ale znamenají, že bohatší státy budou mít proti chudším náskok.
