Polský Institut národní paměti (IPN) dnes umožnil první skupině novinářů a historiků přístup k nově objeveným dokumentům svědčícím o údajné spolupráci bývalého polského prezidenta Lecha Walesy s komunistickou tajnou policií. Jejich prostřednictvím se pak materiály dostaly na internet, kde se staly takřka hitem. Sám Walesa spolupráci opakovaně odmítá.

18:41 22. února 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Exprezidentovo provinění údajně prokazují materiály, které minulý týden policie zabavila v sídle posledního komunistického ministra vnitra Czeslawa Kisczczaka, který zemřel loni v listopadu.

Jedná se o asi 270 stran dokumentů, mezi nimiž je třeba rukou psaný a Walesou podepsaný závazek, že bude komunistické tajné policii dodávat informace pod krycím jménem Bolek, nebo stvrzenky, podle nichž za spolupráci přijal peníze.

Walesa měl s režimem spolupracovat v letech 1970 až 1976. Tedy předtím, než se stal v roce 1979 vůdcem Solidarity.

Institut národní paměti dnes novinářům a badatelům umožnil, ať si materiály prohlédnou, a ti si je také mohli vyfotit nebo natočit. Mnoho těchto snímků se už za několik hodin objevilo na internetových stránkách médií a následně se začaly rychle šířit prostřednictvím sociálních sítí.

Polský exprezident trvá na tom, že dokumenty jsou lživé. „Nikdy jsem nesouhlasil se spoluprací. Nikdy jsem nenapsal žádný text ani se nedá žádná moje výpověď brát jako nějaké donášení. To jsou fakta,“ řekl Walesa pro polskou televizi TVN.

Odborníci z IPN tvrdí, že Walesovy podpisy jsou autentické, připouštějí však, že to však ještě nemusí být jednoznačný důkaz o tom, že skutečně s tajnou policií spolupracoval.

Komunistická tajná bezpečnost se snažila Walesu v 80. letech zdiskreditovat, a nemusí být tedy nepředstavitelné, že dokumenty mohou být výsledkem nějaké manipulace. Podobně dnes psala třeba agentura AP.

Na druhé straně materiály naznačující, že Walesa s tajnou policií spolupracoval, se objevily už v minulosti. „Toto, co se objevilo nyní, nejsou zdaleka první informace nebo první dokumenty,“ poznamenal polonista a politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií FSV UK.

„Tady je zajímavé to, že ta spolupráce končí v roce 1976. Podle těch dokumentů dosud už dlouhou dobu známých údajně polská státní bezpečnost ukončila tu spolupráci, poněvadž shledala Walesu jako špatného, nevýkonného agenta,“ dodal Mlejnek.

Radek Schovánek, badatel z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, úvahy o manipulaci s materiály považuje jen za „chiméry“.

„Já jsem za více než 20 let praxe v komunistických archivech našel jeden zfalšovaný sazek. Ten se ještě podařilo odhalit a byl to navíc svazek zahraniční rozvědky. Jinak to je prostě chiméra, kterou šíří příslušníci tajné policie, jak v České republice, tak na Slovensku nebo v Polsku. Protože jim to vlastně vyhovuje, je to relativizace jejich práce a vlastně se tím kryjí,“ uvedl Schovánek.

Podle něj nebyl důvod, aby tajná policie spisy falšovala spisy. Sám je přesvědčený, že Walesa nějakým způsobem spolupracoval. Dostatečně pádný pro něj není ani verdikt lustračního soudu, který Walesu od tohoto podezření očistil v roce 2000.

„Soudy rozhodují většinou ve prospěch toho, kdo se brání tomu nařčení. A pokud neexistuje písemný závazek a pokud tady není jednoznačně nějakým soudním znalcem určeno, že ten člověk byl tajným spolupracovníkem, tak ty soudy většinou vyhoví,“ dodal Schovánek.

PiS, lustrace, ústavní soud…

Téma Walesovy spolupráce či nespolupráce rozděluje polskou veřejnost. Podle průzkumu agentury IBRIS pro zpravodajský server Onet si necelých 38 procent Poláků myslí, že Walesa s komunistickou tajnou policií spolupracoval, 28 procent je opačného názoru a necelých 34 procent respondentů neví, komu věřit.

Do skupiny těch, kteří věří, že si Walesa s tajnou policí zadal, patří i řada stoupenců či reprezentantů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Podle Mlejnka to může souviset i s pohledem na lustrace, které jsou agendou především šéfa PiS Jaroslawa Kaczynského.

„Oni se vlastně bratři Kaczynští rozešli s Lechem Walesou už v 90. letech politicky právě kvůli tématu lustrací, poněvadž Lech Walesa odmítal lustrace, odmítal lustrační zákon. Ukazuje se, že to asi bylo i kvůli tomu, že měl lidově řečeno sám máslo na hlavě,“ řekl Mlejnek.

„Bratři Kaczynští potom prosadili lustrační zákon v období 2005 až 2007, když byli u moci, ale ten lustrační zákon nakonec zrušil ústavní soud. Takže to téma lustrací se interpretuje nebo lze ho považovat za jednu z příčin té snahy PiS omezit ústavní soud,“ dodal Mlejnek.

Připomněl tak rošádu v ústavním soudu, kam PiS po svém nástupu k moci přes odpor opozice prosadila „své“ soudce a zajistila jim podstatné slovo při rozhodování.

ČRo, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít