Erdogan se sešel s Trumpem. Pochválil ho za příměří mezi Íránem a Izraelem a vyzval k posílení spolupráce
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přivítal příměří mezi Izraelem a Íránem. Hovořil také o potřebě úzké spolupráce Ankary a Washingtonu s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy a rusko-ukrajinský konflikt. Napsala to v agentura AFP s odvoláním na tureckou prezidentskou kancelář. Státníci spolu jednali v úterý večer na okraj summitu NATO v nizozemském Haagu.
Sešli se také vrcholní představitelé Británie, Francie a Německa. Klíčové jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu ve středu dopoledne.
Turecký prezident „vyjádřil spokojenost s příměřím dosaženým mezi Izraelem a Íránem díky úsilí prezidenta Trumpa, přičemž doufá, že bude trvalé,“ uvádí se v prohlášení Erdoganovy kanceláře. Turecký prezident podle něj také vyzval k posílení spolupráce obranného průmyslu Turecka a USA. Washington se zatím k jednání státníků nevyjádřil.
Imamoglu sedí už tři měsíce ve vazbě a protesty slábnou. Kam se Turecko během čtvrt roku posunulo?
Číst článek
Trump v noci na úterý oznámil, že od rána začíná platit příměří v konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který vypukl v noci na pátek 13. června, když Izrael zaútočil na vojenské objekty a íránská jaderná zařízení, na což Teherán odpověděl údery raketami a drony. V noci na neděli se leteckými údery na tři íránská jaderná zařízení do konfliktu zapojily Spojené státy, na což v pondělí Írán reagoval vypálením raket na americkou základnu Al-Udajd v Kataru.
Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už čtvrtým rokem. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých.
Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila.
V palestinském Pásmu Gazy zahájil Izrael v říjnu 2023 vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito na 56 000 Palestinců.
V Haagu se zvlášť sešli také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz, kteří jednali o situaci na Blízkém východě a shodli se, že nyní je „čas na diplomacii“ a aby Írán usedl k jednacímu stolu.
„V otázce Ukrajiny lídři diskutovali o potřebě vyvíjet větší tlak na Kreml, mimo jiné i prostřednictvím dalších sankcí,“ uvedla kancelář britského ministerského předsedy. V souvislosti s Gazou Starmer zopakoval, že situace je neúnosná a všechny strany by měly pracovat na příměří.
