Členové Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Washingtonu také schválili vojenskou pomoc Ukrajině pro příští rok ve výši 40 miliard eur (více než jeden bilion korun).
Hlavním tématem washingtonského summitu NATO je alianční podpora Ukrajiny. O možných výsledcích mluvil brigádní generál v záloze a bezpečnostní expert František Mičánek.
Při slavnostním zahájení summitu NATO označil Jens Stoltenberg agresi na Ukrajině za největší bezpečnostní krizi za poslední generace. Vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty.
„Ukrajina v budoucnosti členem bude, jen to není na pořadu dne v době intenzivního válečného konfliktu,“ říká pro Radiožurnál Daniel Koštoval, bezpečnostní analytik.
Několik členů vlády a jejich spojenci se obávají, že prezidentova dvoudenní nepřítomnost ve vlasti zkomplikuje vyjednávání o sestavení vlády po nedělních parlamentních volbách.
„Pokud padne nějaký jasný závazek, tak to pro Ukrajinu bude velká morální vzpruha,“ řekl Českému rozhlasu Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Univerzitě Karlově.
Generální tajemník Severoatlantické aliance musí umět čelit všem tlakům a rychle reagovat na nenadálé situace. „Doufám, že Mark Rutte v tom bude aspoň stejně úspěšný jako Stoltenberg,“ říká Landovský.
Na summitu v Paříži se bude podle Fialy večer jednat o budování dlouhodobých kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a o pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků.
Vondra uvedl, že je otázkou, jak by se změnily postoje Spojených států, pokud by se příštím prezidentem znovu stal Donald Trump nebo pokud by došlo k otevřenému konfliktu s Čínou.
Země skupiny G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese.
„Zelenskyj by byl přirozeně rád, kdyby se Ukrajina stala členskou zemí kvůli bezpečnosti země i kvůli tomu, že by to bylo během jeho prezidentství,“ doplňuje ukrajinistka Lenka Víchová.
Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se v úterý vedoucí představitelé aliance shodli. Integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní český prezident Petr Pavel.
„V tomto je prezident Erdogan mistr, jakékoliv další natahování by mohlo naopak popudit partnery a mohl by i ty zisky ztratit,“ říká v rozhovoru slovenský generálporučík v záloze Pavel Macko.
Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chybou, prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Jednatřicet aliančních lídrů čeká jednání o další pomoci Ukrajině nebo o nových plánech na obranu Západu. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel. Očekává se, že dorazí i Volodymyr Zelenskyj.
„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Podle programu je na středu plánovaná společná tisková konference Zelenského s generálním tajemníkem NATO. Uskuteční se po jejich dvoustranné schůzce a před jednáním Rady NATO-Ukrajina.
Jaký bude program summitu NATO ve Vilniusu, jaké garance nabídnou členské státy Ukrajině a co očekávat od Ruska? O tom mluví v rozhovoru pro iROZHLAS.cz litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša.
Ruská invaze na Ukrajinu měla jednotu Západu zničit. Dokázala pravý opak. Nedávný summit NATO v Madrdiu byl tím nejjasnějším příkladem toho, že západní jednota našla opět smysl života.
Jedním z hlavních výsledků summitu v Madridu je formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance, které umožnila dohoda obou severských zemí s Tureckem.
„Státy NATO jsou připraveny odpovědět na případný útok na jednoho ze členů ve východní Evropě, bezesporu,“ komentuje Landovský rozmístění sil v alianci.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí.
