Turecká prezidentská kampaň byla neférová. Erdogan bude vždy obtížným spojencem, tvrdí politoložka
Turecký prezident Erdogan si vítězstvím v druhém kole zajistil dalších pět let v úřadě. Co čeká zemi, v níž téměř polovina voličů podpořila kandidáta opozice Kiliçdaroglua? „Kolem 48 procent Turků nedalo přednost silnému vůdci. Myslím, že toto je strašně důležité chápat, protože kampaň prostě nebyla férová, nebyla spravedlivá,“ říká pro Radiožurnál Lucie Tungul, politoložka a odbornice na Turecko z Palackého univerzity v Olomouci.
Ocituji jeden váš osobní tweet: „Jak se teď cítí můj muž a 48 procent Turků? Představte si, že by už 20 let vyhrával volby Babiš, který by dominoval médiím, rozdával před volbami důchody, stavěl kanál Dunaj-Odra a halu pro Sáblíkovou, nadával Němcům a EU, brojil s nacionalisty proti Ukrajincům a Romům.“ Je to opravdu srovnatelné?
Je to samozřejmě nadsázka, abychom si dokázali tu situaci představit z pohledu toho, jak funguje politika, která je postavená na populismu a kam až populismus může dojít. Začíná to malými kroky a může se to stát i nám.
Erdoganova zahraniční politika bude vycházet z domácích potřeb. Bude muset reagovat na příšernou ekonomickou situaci a bude velmi nevypočitatelný, vysvětluje politoložka Lucie Tungul
Chtěla jsem tím naznačit především to, že demokracie je věc, která se musí neustále pěstovat a že většinou dochází k jejímu nabourávání tím, že malými krůčky ubíráme ty brzdy a rovnováhy, které vytváří jistotu pokračování systému v nějakých přijatelných mezích, a ve chvíli, kdy jsou ztracené, odstraněné, dává to prostor právě pro nástup autoritářských populistů.
Čím to, že navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení dali Turci přednost silnému vůdci?
Kolem 48 procent Turků nedalo přednost silnému vůdci. Myslím, že toto je strašně důležité chápat, protože kampaň prostě nebyla férová, nebyla spravedlivá. To vlastně řekl i opoziční kandidát ve svém projevu, že to byly nejméně spravedlivé volby v historii Turecka.
V historii možná ne, ale minimálně těch posledních 20 letech určitě. Oni čelili něčemu, v čem se nedá pořádně vyhrát.
Takže to, že tak velké množství Turků nakonec zvolilo opozičního kandidáta v obou kolech, je neskutečný úspěch někoho, kdo minimálně na počátku před prvním kolem postavil svou kampaň na vstřícnosti, na symbolu srdce, na inkluzivním jazyku, na tom, že zdůrazňoval odpovědnou ekonomickou politiku, zdůrazňoval návrat vlády zákona ke spravedlivé a nezávislé justice. Takže toto je strašně důležité.
‚A ten druhý‘
V čem ty volby nebyly férové?
Důvody jsou různé. Tím úplně zásadním je samotná kampaň. Opozice v podstatě neměla skoro žádný přístup do veřejnoprávních i soukromých médií, protože soukromá média jsou z naprosté většiny kontrolována skupinami, které jsou napojené na vládu, na prezidenta Erdogana.
Včetně toho, že minulý týden, když jedna z televizních stanic měla ukázat, jak volit ve druhém kole, tak smazala fotku opozičního kandidáta. Neuvedla ani jeho jméno. Byla tam pouze fotka Erdogana a u Kiliçdaroglua bylo napsáno: „A ten druhý.“ Bez fotky.
Tedy naprosto nevyvážený a žádný možný přístup k médiím tak, abyste se dostali k voličům. Prezidentské debaty kandidátů, které známe my, to prostě vůbec neexistuje.
Oni se to potom snaží řešit sociálními médii, což se nedostane k naprosté většině voličů. Nebo tím, že během mítinků s sebou měli velké obrazovky, aby se to dostalo k více lidem než jenom k těm, kteří jsou na tom mítinku přítomni. Ale to samozřejmě nemůže konkurovat.
‚Reis Erdogan tu s námi bude dál.‘ Příznivci tureckého prezidenta slavili vítězství ve volbách celou noc
Číst článek
Dalším bodem je, že máte obrovské zdroje. Vždy ten, kdo je u moci, má lepší pozici než ten, který působí z opozice. Už jen kvůli tomu, že je mu dáván větší prostor.
Dívali jsme se na to, co Erdogan rozdával před volbami, v situaci, kdy má země opravdu velmi špatné ekonomické vyhlídky a on prostě poslal dva miliony lidí do předčasného důchodu, zvýšil minimální mzdu, zvýšil platy ve státní správě. Ta je mu už tak velmi věrná, protože se obává toho, že kdyby odešel, odejdou i oni.
Dalším důležitým faktorem je podpora dalších autoritářských vůdců, které se mu dostalo. Primárně samozřejmě Putina, který odložil splátky za zemní plyn v zimním období a během voleb samotných mu vyjádřil jasnou podporu.
To všechno k tomu také směřovalo. Pozice opozice k tomu, aby volby mohla vyhrát, vycházela z velmi nízké pozice vůči tomu, kde startovala vládní koalice.
Expert na Blízký východ Břetislav Tureček vyjádřil už v nedělní publicistice ještě před vyhlášením výsledků přesvědčení, že Erdogan bude pro západ čitelnějším a předvídatelnějším partnerem, než by mohl být jeho rival. Co si myslíte vy?
Spíš myslím, že u Erdogana vlastně nikdy nevíme. Problém je v tom, že to je politika jednoho muže a to, co on si v té chvíli usmyslí, že je ten správný směr, tím se země v zahraniční politice vydá. Zatímco Kiliçdaroglu sliboval návrat k politice diplomacie a státní správy, která nebude politikou jednoho muže.
Erdogan obhájil prezidentský úřad, potvrdila volební komise. Staronová hlava státu poděkovala voličům
Číst článek
V zahraniční politice si Erdogan podle serveru Politico udrží robustní diplomatické a ekonomické vztahy s Moskvou a zůstane kritickým a obtížným spojencem v NATO. Je to tak?
Myslím, že bude velmi obtížným spojencem úplně pro každého, protože jeho zahraniční politika bude vycházet z domácích potřeb. Nás čekají místní volby příští rok v březnu, což zcela naprosto ovlivní jeho další kroky v tom necelém roce, který nás čeká před těmi volbami.
Bude velmi nevypočitatelný, stejně jako vždycky byl právě kvůli tomu, že se bude muset snažit uspokojit své spojence v parlamentu, které tam teď má, včetně ultra islamistů.
A bude muset reagovat na tu naprosto příšernou ekonomickou situaci, která se nezlepší. Erdogan má jen dvě možnosti. Buď se vrátí k normální ekonomické politice, anebo bude muset získat velkou podporu od jiných vůdců, což musí být autoritářští vůdci. A tam se potom dostane do velkého vlivu zemí, jako je právě Rusko nebo Saúdská Arábie.
Za jakých podmínek přestane Ankara blokovat vstup Švédska do NATO? Poslechněte si celý rozhovor, audiozáznam naleznete nahoře v článku.
