Estonsko nastupuje do čela Rady Evropské unie. Cílí na bezpečný kontinent i volný tok dat
Estonsko se 1. července poprvé v historii ujímá předsednictví Rady Evropské unie. Pro svých šest měsíců v čele instituce sdružující členské státy si zvolilo čtyři hlavní priority v unijní agendě. Přečtěte si jaké.
V rámci stanovených cílů chce Talinn co nejvíce pokročit v konkrétních politikách klubu evropských států, které jsou členy projektu evropského sjednocení, píše server estonského veřejnoprávního rozhlasu Eesti Raadio.
Své předsednictví Estonci zaštítili mottem „Jednota prostřednictvím rovnováhy". Půlroční pozici v čele Evropské unie tento pobaltský stát převezme od Malty, uvádí magazín Baltic Course.
Důraz chce Tallin klást v první řadě na oblast digitálních technologií. I proto představitelé nejmenší z pobaltských zemí mluví o svém předsednictví jako o „předsednictví digitálním".
Estonské cíle
Server Front News International vyjmenovává, jaké priority si Estonsko zvolilo v agendě Evropské unie. V jejich rámci chce co nejvíce pokročit v konkrétních politikách unie. Pokrývají ekonomickou, vnitřní a vnější bezpečnost i sociální oblast.
Evropské ruskojazyčné weby se dohodly na společném mediálním centru. Není jasné, kdo ho bude financovat
Číst článek
Estonská vláda je blíže popisuje následovně: Otevřená a inovativní ekonomika; bezpečná a dobře chráněná Evropa; digitální Evropa s volným tokem dat a inkluzivní a udržitelná Evropa. Zájem má také o podporu zelené ekonomiky a uplatnění ujednání Pařížské klimatické dohody, pokračuje estonská veřejnoprávní rozhlasová stanice.
Vyjádření ředitele oddělení pro záležitosti Evropské unie Úřadu vlády Estonska Klena Jaaratse zveřejnila na svém webu německá stanice Deutsche Welle. Jaarats řekl, že jeho země chce u příležitosti svého předsednictví ukázat vlastním občanům smysl Evropské unie, která přispívá k lepší situaci v Evropě.
V nejcitlivějších otázkách, jako jsou bezpečnost a migrace, ale i v oblasti boje proti dopadu klimatických změn, chce Tallinn navázat na práci předchozích předsednických zemí. Největší ambici ale mají Estonci v digitální agendě a při budování jednotného digitálního trhu.
Odbourat bariéry
Právě v tom chtějí pokročit nejvíce. Digitální trh má být dokončený do roku 2018. Jaarats připomněl, že stále existuje hodně bariér, které je třeba v digitální oblasti odbourávat, dočteme se na serveru Deutsche Welle.
Autor článku podotýká, že Estonsko přistupuje ke svému předsednictví s velkou vážností. Počítá pro něj s rozpočtem ve výši 75 milionů eur. Měl by pokrýt i zhruba dvě stovky akcí, které se v rámci předsednictví v zemi uskuteční.
Server EurActiv si všímá, že priority svých předsednictví tento týden – kromě Estonska – představily i dvě další země, které budou unii předsedat následovně: Bulharsko a Rakousko. Estonci a Bulhaři budou unii předsedat vůbec poprvé. Estonsko vstoupilo do unie v roce 2004 a Bulharsko v roce 2007.
Autor článku píše, že Británie už se rotující předsednictví týkat nebude. Downing Street to uvedla už loni, těsně před britským referendem o brexitu. Jak EurActiv uvádí, má se za to, že rozhovory o budoucích obchodních vztazích mezi dvaceti sedmi členy Evropské unie a Velkou Británií začnou pravděpodobně až během bulharského nebo rakouského předsednictví.
Bulharsko, které by mělo unii předsedat od 1. ledna , se zaměří na zachování a upevnění jednoty Evropské unie a vzájemné solidarity členských zemí. Sofie také hodlá podporovat aspirace svých balkánských sousedů na členství v unii, dočteme se na serveru EurActiv .
Evropská solidarita
Server EU Observer píše, že Estonsko se bude chtít také věnovat reformě azylového systému, a to „na základě evropské solidarity". K tématu se pro německý list Die Welt vyjádřil před týdnem estonský premiér Juri Ratas.
'Pozor na sexuální pasti.' Šéf estonské rozvědky varuje vojáky NATO před ruskými triky
Číst článek
Souvisí to s nedávným oznámením Evropské komise, že se třemi státy visegradské čtyřky zahájí řízení kvůli neplnění schválených migračních kvót. Kvóty byly přijaté kvalifikovanou většinou ministrů vnitra členských zemí Evropské unie na podzim roku 2015.
Evropské země musí naplnit rozhodnutí o uprchlických kvótách, řekl německým novinářům předseda estonské vlády Juri Ratas a dodal: „Toto ujednání se musí dodržet. Když si každá země bude dělat, co se jí zalíbí, pak už nebude žádná Evropská unie. Solidarita je velmi důležitá. Estonsko také přijalo uprchlíky z Turecka a Řecka," zdůraznil Ratas.
Tallin za pomoc při řešení migrační krize nedávno pochválila německá kancléřka Angela Merkelová. Tolik zahraniční tisk k nadcházejícímu předsednictví Estonska v Radě Evropské unie.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
